Christos voskres! Voistinu voskres!

Dnes, jako včera, si připomínáme Kristovo slavné vzkříšení. Nový život nám Kristus předal ve křtu. Kromě křtu je nutno osobní vírou Krista přijmout a pak správně světit sedmý den.

Před 1000-ci lety svatý kníže Vladimír v Kyjevě odevzdal náš národ Kristu. Gestem víry byl společný křest v řece Dněpru.

Dnes náš národ stojí před potřebou obnovit křest a znovu přijmout Krista. S tímto souvisí i otázka církevní jednoty.

Obsah listu:    1) Problém jednoty věřících na Ukrajině    2) Varianty zevnější jednoty    3) Provolání k církevním a politickým autoritám

 

Ad 1) Problém jednoty věřících na Ukrajině

V Mariánském zjevení ve Fatimě v roce 1917 a na Ukrajině v roce 1987 byla dána poselství, jaká se vztahovala i na Rusko. „Obrátí-li se Rusko, nebude třetí světová válka.“ Aby nastalo obrácení ke Kristu, musí být dán prostor těm, kteří toto živé křesťanství vnášejí.

V současné době se rozhoduje o tom, zda se Ukrajina a Rusko otevřou podstatě křesťanství, která vnese duchovní obnovu, anebo zda se otevřou dekadentním proudům, které ničí duchovní a morální hodnoty jedince a společnosti. Pokud se křesťanství skrze pravdivé pokání na Ukrajině neotevře Duchu Kristovu, stane se pouze okrajovou menšinou v nové protikřesťanské společnosti. Jedině obnovené křesťanství může obnovit jedince i celý národ. Takové křesťanství pak dá jasný smysl a cíl lidskému životu a rovněž dá sílu a prostředky k dosažení pravého štěstí a spásy. Člověk, který není zakořeněn v živé víře a který nemá zdravé životní zásady, se dnes stává otrokem nemorálnosti, alkoholu, drog, hracích automatů, různých věštic a strachu. Důsledek – narušená psychika, rozbití rodin, nešťastné děti, zločinnost… Duchovní devastaci ještě urychlují různé sekty, a to skrze jógu, zen, bojová umění, různé orientální praktiky a meditace.

Podstatou křesťanství je jistota našeho věčného života v Kristu. Základem morálky je láska k Bohu a k bližnímu. Novodobé pohanství skrze zbožšťování zvířat i člověka vede k modlářství a k věčnému zavržení. Místo čisté lásky je zde kult egoizmu a cynismu, který vede k sebedestrukci jedince i společnosti.

 

Překážky jednoty

- Aby křesťanství mohlo konat pravdivou i účinnou misii a lidem dávat živého Krista i plné evangelium, musí nastat nejprve vnitřní obroda jednotlivých křesťanů i jednotlivých církví.

- Největší překážkou pravdivé jednoty v Kristu na Ukrajině je vedení UHKC! Proč? Protože se zcela otevřelo dekadentnímu duchu, který zparalyzoval západní církev. Viditelným ovocem je masový odpad od spasitelné víry. Skrze tzv. historicko-kritickou teologii jsou popírány základy víry, totiž Božství Ježíše Krista a inspirace Písma Svatého. Tvořit jednotu s tímto duchem je duchovní sebevraždou a tohoto ducha, zamaskovaného v údajně „východní duchovnosti“, prosazuje na Ukrajině duch synodu UHKC. Byl sem násilně vnesen v roce 1996 skrze papežské dikasterie. Proti této nezákonnosti nic nepomohl ani protest tří metropolitů. Tento zločin Vatikánských dikasterií proti naší UHKC a proti Ukrajině nebyl dosud napraven! Základní podmínkou spravedlnosti je – výměna ducha v současné hierarchii UHKC. Jinak v UHKC duchovní obnova nenastane! Bez pokání a bez pravdy nikdo spasen nebude a žádná pravdivá jednota založená na podvodu neexistuje.

 

Území Ukrajiny bylo do roku 1991 součástí Sovětského Svazu. Církevně spadalo pod Moskevský patriarchát. Západní Ukrajina byla 400 let pod silným vlivem Západní církve, ale v roce 1946 byla Stalinem „sjednocena“ s Moskevským patriarchátem.

Vznikem samostatné Ukrajiny v roce 1990 vznikly kromě naší obnovené UHKC a stávající pravoslavné církve moskevské, dvě pravoslavné církve: Kyjevská a Autokefální.

 

Dne 6.4.2008 jsme napsali Svatému otci ohledně jednoty křesťanů na Ukrajině toto: „Je naprosto jasné, že nemůžeme pravoslavné biskupy klamat a lákat je do pasti, kterou představují současné vatikánské dikasterie, jaké Boží život ničí. Neznamená to však, že by kvůli těmto dikasteriím měli odmítnout službu papežství jako takovou! Navrhujeme, aby všem třem pravoslavným církvím na Ukrajině, pokud by uznali primát, byla zachována administrativní a jurisdikční samostatnost. Tímto pravoslavní nic neztratí, naopak získají na upevnění své autority a vnitřní jednoty mezi sebou. Zároveň získají i upevnění svých základů víry, které jsou dnes vystaveny velkým destruktivním tlakům.“ Tolik z dopisu papeži.

Nastane-li duchovní vzkříšení, pak se křesťanství na Ukrajině stane morální sílou k obrodě celého národa. Tato jednota pak bude mít i pozitivní vliv na křesťany v Rusku.

 

Ad 2) Varianty zevnější jednoty

1.  varianta základní jednoty

Vysvětlivky k obrázku: a – Pravoslavná církev Kyjevského patriarchátu (PC KP) b – Pravoslavná církev Moskevského patriarchátu (PC MP) c – Autokefální pravoslavná církev (APC) d – Ukrajinská řecko-katolická církev (UHKC)

Prvním krokem zevnější jednoty by bylo, kdyby každá ze čtyř církví, přijala jednotu se Svatým otcem, tedy přijala charizmu papežství. Nejedná se tu však o to podřídit se administrativní vládě papežských dikasterií, které mnohdy konají pravý opak toho, co papež chce i co představuje a zneužívají jeho autoritu.

Tato základní jednota by předpokládala, že v podstatě každá ze čtyř východních církví na Ukrajině by zůstala v tom stavu v jakém je, jen by přijala službu papeže ve věcech víry a mravů. V podstatě žádná z daných tří pravoslavných církví tím nic neztratí, jedině získá.

 

2. varianta čtyř patriarchátů na Ukrajině

Pokud by všechny čtyři východní církve přijali papežství (pozn: UHKC jej už přijala před 400 lety), vyvstala by aktuální otázka, co by v tomto případě bylo dále vhodné pro Ukrajinu. Teoreticky by Svatý otec mohl každé z těchto čtyř církví vyznat patriarchát.

 

3. varianta Kyjevského sjednoceného patriarchátu

Kyjevský pravoslavný patriarchát de facto existuje, ale zatím není schválen žádným jiným patriarchátem ani Moskevským ani Konstantinopolským ani papežem. Podobně, přestože UHKC je sjednocena s papežem, papež nevyznal patriarchát UHKC, i když sebe kard. L.Huzar nazývá Kyjevským patriarchou.

Vytvoření jednotného Kyjevského patriarchátu bude mít překážky. Pokud předpokládáme, že by všechny čtyři církve vyznaly primát římského papeže, z které ze čtyř církví by pak měl být vybrán patriarcha? Jaký právní vztah by měl k jednotlivým sjednoceným církvím? Zřejmě by musely být vypracovány přesné církevní zákony, které by chránily určitou autonomii jednotlivých čtyř církví i jejich vlastní tradici.

 

4. varianta: Kyjevsko-moskevský (Moskevsko-kyjevský) patriarchát

1. Ke všem modelům jednoty je základní podmínkou vnitřní obrácení, a to jak UHKC, tak i tří pravoslavných církví.

2. Moskevský patriarchát v Moskvě by měl vyznat nejvyšší a Boží autoritu papeže ve věcech víry a mravů. Zde se však nejedná o administrativní podřízení se vládě papežských dikasterií.

3. Muselo by dojít k uzdravení národnostních vztahů mezi Rusi a Ukrajinci.

Pokud Bůh na přímluvu Bohorodičky udělá tyto tři zázraky, pak může být tento model vážnou variantou k realizaci.

Tato varianta by prakticky znamenala, že pokud by moskevský patriarchát jako celek přijal primát papeže ve věcech víry a mravů, na Ukrajině by pak nebyl žádný patriarchát, jen čtyři autonomní církve vyznávající jednotu s papežem. Tyto východní církve na Ukrajině a v Rusku pravoslavná církev by tvořily jeden Moskevsko-kyjevský (Kyjevsko-moskevský) patriarchát jako centrum východní církve. Podmínkou by bylo, aby moskevský patriarchát v Rusku vyznal službu a autoritu papeže ve věcech víry a mravů (ex catedra) a totéž by učinily i tři pravoslavné církve na Ukrajině. Tento východní patriarcha by byl v případě volby nového papeže nejvážnějším kandidátem.

 

5. varianta Status Quo na Ukrajině

Tato varianta vyjadřuje současný stav, jaký na Ukrajině je. Zůstat pasivně v tomto stavu by bylo ke škodě všech čtyř východních církví. Pokud nebude vytvořena základní jednota křesťanů na Ukrajině, pak se není možno bránit invazi sekt a různých religií z Orientu, které mnohdy zneužívají křesťany i masmédia k realizaci svých cílů.

Duchovní nejednota křesťanů je ke škodě jak národa, tak i jednotlivých duší, u kterých je tím ohrožena jejich věčná spása. Za to dopadá velká zodpovědnost na duchovní pastýře, kteří by měli nejen chránit ovce, ale měli by rovněž zabezpečit misii a rechristianizaci Ukrajiny.

Co na otázku církevní jednoty řekne prostý věřící lid? Boží lid chce, aby zde bylo zabezpečeno spásné učení, aby byly dány prostředky ke spáse a k duchovnímu životu a aby zde byli svatí pastýři ochotní za stádo obětovat i životy. Ke zrealizování tohoto všeho je potřebné duchovní probuzení, s nímž je spojena služba evangelistů, proroků, učitelů, apoštolů a pastýřů k budování Kristova těla (srov. Ef 4,11n).

Je třeba jasně konstatovat – zřeknutí se z naší strany primátu Petra by vedlo k falešné jednotě a znamenalo by zradu vlastní identity a Krista. Za pravdu i naši mučedníci obětovali krev a životy.

My jsme pravoslavné církvi odpustili a odpouštíme znovu. Přiznáváme, že viníkem naší likvidace v roce 1946 není pravoslavná církev, ale duch zrady uvnitř naší církve a hlavně politický režim. Všechno to odpouštíme, jsme si vědomi, že v minulosti, jsme také způsobili bolest pravoslavné církvi. Dnes chceme skrze pravdivé pokání dát prostor našemu Pánu a Spasiteli, aby se ujal vlády v naší církvi, aby duše byly spaseny, aby nastala pravdivá obroda a duchovní vzkříšení na území Ukrajiny a také Ruska!

 

Ad 3) Provolání k církevním a politickým autoritám

Provolání k papeži

Svatý otče, situaci na Ukrajině je třeba řešit v pravdě a spravedlnosti. Na prvním místě musí být obnoveny zdravé základy, které byly narušeny násilným zásahem papežských dikasterií v roce 1996. Proti protestu tří metropolitů i proti CCEO byla za hlavu UHKC dosazena osoba, která vnesla do synodu UHKC ducha, který nedovoluje žádnou pravdivou obnovu ani misii. Tento duch smrti, který nám byl ve jménu poslušnosti Vatikánu vnucen, nesmí už ovládat UHKC. Poslouchat takovýto systém je sebelikvidací církve. Tento systém smrti je překážkou pravdivé jednoty všech křesťanů na Ukrajině. O tom svědčí i prohlášení z Memoranda tří metropolitů UHKC (1996): „To, co se stalo, bylo důsledkem machinací a předem připraveného převratu, jaký byl bolestným způsobem vnucen naší částečce Kristova těla… Píšeme toto Memorandum… aby ti, kdo přijdou po nás, už nikdy více nešli cestou vnucenou nám na říjnovém synodu (1996).“ Metropolité kladou otázku, jaká bude reakce, když se o této šantáži dozví pravoslavní bratři: „Jestliže v budoucnu budou reálně uvažovat nad unií s Římem, budou se ptát sebe samých: Nás budou rovněž tak traktovat (manipulovat s námi)?“

V roce 2007 tento systém zlikvidoval posledního pravověrného biskupa na Ukrajině. Z tohoto důvodu jsme pro záchranu pravověrnosti UHKC přijali biskupská svěcení my. Oficiální hierarchie se pokrytecky schovává za Vaši papežskou autoritu a oficiálně ničí poslední zbytky věrných, jaké otravuje herezí a duchem odpadlického západního katolicizmu.

Svatý otče, znovu Vám připomínáme, abyste ve své autoritě ex catedra učinil duchovní operaci k záchraně západní katolické církve. Skrze historicko-kritickou teologii je zde popřeno Božství Kristovo a inspirace Písma. Tento Váš krok víry přinese ozdravení a navrátí jednotu i těm křesťanům, kteří nevyznávají Váš primát (protestanti, pravoslavní).

 

Provolání k Moskevskému patriarchovi

My, biskupové UHKC se za Vás modlíme, aby Vám Bůh dal světlo a sílu k duchovnímu využití letošního jubilea pokřesťanštění Rusi-Ukrajiny svatým Vladimírem v Kyjevě v roce 988. Tisícileté jubileum bylo před dvaceti lety, ale tehdejší politický systém nedovolil ani duchovně ani zevnějškově využít toto jubileum k duchovní obnově národa. Kéž byste letos dodatečně využil tuto možnost! Kéž tato dodatečná oslava 1000-cího (letos 1020-tého) jubilea bude spojena s duchovním vzkříšením ruského národa. Za tento národ i Vy a Vaše církev nesete před Bohem zodpovědnost. Bez pravdivého pokání nenastane ani na Ukrajině ani v Rusku duchovní vzkříšení. Věříme, že Bůh vytvoří podmínky, abyste se i Vy slavnosti v Kyjevě zúčastnil.

 

Provolání k pravoslavným představitelům na Ukrajině

Vy, duchovní pastýři Božího stáda, žijete na Ukrajině a sdílíte úděl tohoto lidu. Ukrajina je vystavena velkému tlaku různých nekřesťanských duchovních proudů, který se stále zintenzivňuje a ničí jedince, rodinu, společenství, farnost i celý národ. Bez určité formy jednoty nejsme schopni bránit se a ani konat účinnou zevnější misii křesťanství. Nastává velké jubileum 1020-ti let od pokřtění Rusi-Ukrajiny a letos toto jubileum spojujeme ještě s 1000-cím jubileem, které v minulosti nebylo možno důstojně oslavit. Navrhli jsme papeži model jednoty, jehož základem je, aby na prvním místě činilo pokání vedení UHKC! Dále jsme mu navrhli, a nyní navrhujeme i Vám, varianty jednoty, ne však s vatikánskými dikasteriemi, ale pouze s autoritou papeže. Tato autorita je papeži Kristem svěřena k ochraně věroučných a morálních pravd víry.

Jsme přesvědčeni, že naše diagnóza i prognóza vychází z reality a dále, že nastala historická chvíle k vyřešení problému jednoty v Kristově tajemném těle – církvi. Rovněž jsme přesvědčeni, že tato iniciativa je ve shodě s vůlí Boží! Nám jde o jedno: o živý vztah ke Kristu, o pravověrné učení, o spásu nesmrtelných duší a duchovní vzkříšení celé Ukrajiny!

 

Obnovení křesťanství působí obnovu národa

Obnovení křesťanství způsobuje ozdravení celého národa. Všechny problémy osobní, společenské i mezinárodní mají duchovní základ. Nastane-li obnova Duchem Kristovým, toxický virus lži a smrti je přemožen lékem pravdy a nastává duchovní ozdravení jedince, rodiny i celého národa. Na počátku minulého století nastala duchovní obnova západní Ukrajiny prostřednictvím metropolity A. Šeptického OSBM. Úřední statistiky konstatovaly, že zločinnost klesla na minimum, rodinný život byl upevněn.

Tisícím jubileem obnovy křtu v Kyjevě i na jiných místech Ukrajiny či Ruska může započít na tomto teritoriu proces obnovy zdravých morálních, společenských i duchovních hodnot. V podstatě největší hodnotou zde na zemi je život a po smrti život věčný! I tuto duchovní dimenzi plně vnímal kníže sv. Vladimír při pokřtění Rusi – Ukrajiny v roce 988.

Je bolestné, že mnozí kněží a biskupové se neorientují v těchto základních věcech, a proto ani nevidí krizi víry a potřebu obnovy.

S touto obnovou zdravých kořenů křesťanství v církvi a národě je spojena i jednota se západní církví, jaká byla v době sv. Vladimíra. Tato vnitřní jednota musí plně respektovat vlastní tradici i struktury jak jedné, tak druhé církve.

 

Provolání k prezidentu Ukrajiny V. Juščenkovi

My, biskupové UHKC, máme velkou radost, že Vám, pane prezidente, leží na srdci duchovní blaho a také jednota křesťanů na Ukrajině a že chcete důstojně oslavit i sám být aktivně účasten slavnosti tisícího a tisícidvacátého jubilea posvěcení Rusi-Ukrajiny. Děkujeme Vám za Vaši iniciativu a podporu tohoto duchovního i národního projektu.

Přejeme Vám, abyste zvláště při této slavnosti v Kyjevě důstojně reprezentoval Vašeho předchůdce svatého Vladimíra, který byl moudrým vladařem nad celou Rusí-Ukrajinou. Kéž Vám Bůh dá hojnost moudrosti a síly, abyste i nadále moudře vedl Ukrajinský národ!

 

Provolání k prezidentu Ruska D. Medveděvovi

Vážený pane prezidente, předně Vám srdečně blahopřejeme ke zvolení za hlavu ruského národa. Byl jste zvolen v roce, kdy si připomínáme jubileum pokřtění Rusi-Ukrajiny svatým Vladimírem. Protože 1000-cí jubileum nemohlo být v roce 1988 plně oslaveno, bylo dodatečně přeneseno na letošní rok, kdy si zároveň připomínáme 1020-té jubileum. Přestože hlavní slavnost bude probíhat v Kyjevě ve svátek svatého Vladimíra 27.7.2008, tato událost se týká i Vašeho národa, který Vy zastupujete. My jako biskupové UHKC jsme se obrátili na Moskevského patriarchu a obracíme se i na Vás s prosbou, abyste udělal maximum pro duchovní obrodu křesťanství v Rusku.

Nebojte se, že obnova pravdivého křesťanství bude politicky nevýhodná! Rusko je dnes nadějí pro celý tzv. křesťanský svět, který je nyní v hluboké duchovní i společenské krizi. Při zjevení Bohorodičky v roce 1917 ve Fatimě (Portugalsko) bylo dáno poselství, v němž oznámila lidstvu: „Jestliže se Rusko obrátí, nebude třetí světová válka!“ Toto poselství se vztahuje i na Ukrajinu.

Pane prezidente, tuto vizi obnovy Vašeho národa Vám na srdce klade Bůh! Rovněž ji klade na srdce i prezidentu Ukrajiny! Kéž sv. Vladimír je Vám oběma vzorem moudrého vedení svěřeného lidu. Kéž jeho gesto pokřtění Rusi – Ukrajiny je Vám oběma příkladem víry, která otvírá ráj na zemi i po smrti.

Christos voskres! Kéž letos na Ukrajině i Rusku v pravdě platí: Voistinu voskres!

 

Závěr

Dnes si připomínáme Kristovo slavné vzkříšení. Svůj nový život nám Kristus předal ve křtu. Před tisíci lety svatý kníže Vladimír v Kyjevě odevzdal náš národ Kristu. Gestem víry byl společný křest v řece Dněpru. Dnes náš národ stojí před potřebou obnovit křest a znovu přijmout Krista.

S tím souvisí i otázka církevní jednoty.

 

V Kristu biskupové UHKC

     + Markian Hitiuk OSBM

     + Metoděj Špiřík OSBM

     + Eliáš Dohnal OSBM

     + Samuel Oberhauser

 

 

Kopie:

-    Papež Benedikt XVI.

-    Patriarcha Moskvy

-    Patriarcha Kyjeva

-    Představený PCAK (Pravoslavní církve autokefální)

-    Prezident Ukrajiny V. Juščenko

-    Prezident Ruska D. Medveděv

 

Adresa: Klášter OSBM, Pidhirky 80660, Brodivský r-n, Lvovská obl., Ukrajina

www.community.org.ua