Chrám v Pidhirkách byl budován v letech 1752-1766 na jih od známého zámku stojícího na vysoké náhorní plošině nad údolím říčky Styr.

Průčelí chrámu obohacuje masivní portikus s tympanonem a osmi sochami na atice s nápisy "IHS", "MARIA", "JOSEPH" a "IN CULTUM DOMINI DEI NOSTRI EXODI".

Před chrámem jsou po stranách umístněny dva sloupy s postavami svatých – sv. Josefa s Ježíškem a Panny Marie.

Od roku 2005 je na těchto sochách možno pozorovat nebývalý fenomén. Soška malého Ježíška, kterého drží sv. Josef v náručí, začala výrazně bělet (obnovovat se) a současně s ní i ukazováček sv. Josefa ukazující na Ježíška (přestože celé sousoší je ze stejného materiálu). Každý, kdo na toto poutní místo přichází, je tak svědkem Božího zázraku.

Stalo se to bezprostředně poté, co řeholní představení OSBM v jednotě s kard. Huzarem vydali pidhoreckým otcům baziliánům zákaz dávat rekolekce, na nichž hlásali živého Krista. Při pohledu na sochu v mysli zazní Ježíšova slova: „Budou-li oni mlčet, kamení bude volat.“ (Lk 19,40)

Skrze toto vnitžní pronásledování byli pidhorečtí otci baziliáni přivedeni k úkolu – bojovat za Krista a jeho království perem a odvážně odhalovat pravdu v současné církvi.

Před nedávnem byli Božím řízením vysvěceni na biskupy UHKC.

Kéž je pidhorecké sousoší symbolem počínající obrody církve!

(příspěvek pidhoreckých poutníků)