V evangeliu na dnešní svátek nám Ježíš říká: „Blahoslavení, kteří slyší Boží slovo a zachovávají ho.“ (Lk 11, 28) První věc je Boží slovo slyšet a druhá zachovávat je. Kolik je kolem nás i v nás překážek, abychom Boží slovo vůbec slyšeli, abychom o něm přemýšleli a pak, abychom ho zachovávali, aby se stalo tělem. Je potřebné, aby se vtělilo tak, jako tomu bylo u Přečisté Bohorodičky – v Ní se Slovo stalo Tělem a přebývalo mezi námi. A jak se to stalo? Ona byla připravena. Žila z víry ve vydanosti Bohu. Když k ní přišel anděl, řekla: „Hle, otrokyně Páně, ať se mi stane podle tvého slova“. Ona to řekla nejen slovem, řekla to celým svým životem. A co s tím bylo spojeno? V dané situaci riskovala život. V Izraeli žena, která byla těhotná a neměla muže, byla odsouzena na ukamenování. Maria ale znala proroctví Izaiáše: „Panna počne a porodí syna“. Zeptala se: „Jak se to stane?“ Anděl jí odpověděl: „Duch Boží to učiní“.

Duch Boží je i v nás. Je to tajemství, které je zároveň spojeno se vzkříšením: „Ten Duch, který vzkřísil Krista Ježíše, přebývá ve vás“. Tedy máme žít nový život, život Kristův, a to tím, že dáme na kříž svou vůli, své city, své touhy a snažíme se realizovat vůli Boží. A realizovat – to je to zachovávat Boží slovo. Pak jsme blahoslavení, protože skrze nás působí Bůh.

Boj s hříchem se odehrává v nás i ve světě. Nepřemůžeme fyzickou silou, ale jedině tím, že spojíme své utrpení s Ježíšem. Boží slovo nás vyzývá: „Zapři sám sebe“ – tedy zřekni se sebe a sjednoť se s Ježíšem, s Jeho křížem a s Jeho smrtí. V hodině smrti nám Ježíš z kříže říká: „Hle, tvá matka“. Bylo to hlavní slovo k učedníkovi a on ji přijal do svého nitra. Ona je tím pokrovem milostí, který nám dává Bůh. Skrze Ni k nám přichází Boží milost. Skrze první ženu padl na lidstvo pokrov hříchu. Všichni jsme pod přikrývkou, která halí národy – je to dědičný hřích, který nás drží ve lži, takže jsme paralyzováni v konání dobra, jak to čteme v listě k Římanům: „Miluji dobro, ale činím zlo, které nenávidím.“ Činí to hřích, který je v nás. Zaslepuje lidský rozum, takže člověk dává místo ďáblu. Duch lži a smrti se maskuje různými filosofiemi, psychologiemi, ideologiemi... Ovocem je cynismus, zvrácenosti a fyzická smrt. Toto přináší pokrov hříchu skrze Evu. Skrze Marii je nám darován pokrov milosti a ochrana před hříchem a silami temnoty.

Zachovávání Božího zákona, Božího slova, jeho realizace, spočívá v živé víře, která je uváděna do skutků. A to je spojeno s určitým sebezáporem. Když má člověk realizovat Boží slovo, musí překonávat určité psychické bloky, odpor, lenost, nebo nějaké logické či citové překážky. Proto je potřebné se na každé etapě znovu zastavit a znovu prosit Boha o sílu a moudrost.

Je čas boje. Ďábel na nás skrze naši neočištěnost, skrze naši emancipaci od Boha, útočí různými myšlenkami i navozováním pocitů. Kolikrát pak uvěříme i té nejhloupější lži. Člověka trápí sugestivní myšlenky a nejhorší je, že v nich zůstává a nedokáže rozlišit, že je za nimi duch rafinovaného klamu. Proto když přijde střela od zlého, první, co musíme udělat, je – zastavit se a uvědomit si Boží přítomnost, to, že Bůh mě vidí. Pak Mu dát ten konkrétní problém. Někdy je to otázka jedné sekundy, problém je hned vyřešen. А ta střela, kterou na nás ďábel vystřelil, najednou zmizí. Ale někdy to chce delší čas. Člověk musí bojovat, s námahou se prolamovat z temnoty do světla, až najednou všechno odejde. Pak Bůh za to, že jsme bojovali, dá ještě větší světlo. Bůh, aby nás učil vytrvalosti, dopouští různé zkoušky, a zároveň, jako ochranu v boji před střelami nepřítele, nám dal na pomoc Matku. Ve svátek Pokrovu Přečisté Bohorodičky si máme uvědomit, jak potřebné je utíkat se pod její ochranu. Ježíš nám ji dal ve chvíli, kdy umíral na kříži. Ona nám je největším vzorem v následování Ježíše. V ní se slovo stalo tělem. Každý z nás má tak, jako Ona, realizovat Boží slovo a Boží vůli.

Jak velký je dnes ve světě tlak! Přichází skrze nové myšlení. Postoj k hodnotám se rapidně mění. To, co bylo vždy normální, všechny zdravé zásady se najednou likvidují. Lidé, kteří žili na vesnicích nebo i ve městech, i když měli své zlozvyky, ale měli zdravé myšlení. Teď je však ve světě všestranná satanizace. Jsou to celé armády a mraky démonů, kteří zatemňují lidem myšlení. A v této temnotě je potřebné, abychom měli jasné světlo. Abychom byli od temnoty chráněni jako pod nějakým pokrovem. Abychom byli tam, kde je Světlo – Ježíš. Kde je Přečistá Bohorodička, tam je vždy Ježíš. Jak je nutné se na Ni obracet! A když jsme slaboučcí, rozčarovaní vlastní bídou a nejde nám to obracet se hned přímo na Ježíše, tak se máme obracet na Ni, jako na tu, která je naší Matkou. Obzvlášť dnešní den ji máme prosit o ochranu. Duchovní boj je veden nejen za každého z nás, ale i za celou Ukrajinu. Proto také prosíme, aby Přečistá Bohorodička v tomto duchovním boji skryla pod svůj pokrov celý náš národ. Ukrajinský národ byl jako první ze všech národů zasvěcen Přesvaté Bohorodičce, aby jej ochraňovala. I proto prosíme, aby si Bůh v našem národě našel lidi, skrze které bude moci působit ve své síle. I svatý Vladimír byl nejprve daleko od Boha, ale Bůh si jej našel. Bůh má své plány. Jak je uskuteční? To nevíme, ale my dělejme, co dělat můžeme, abychom pro Něj připravili cestu. Ježíš žil na zemi před 2000 lety, ale i nyní chce, aby zde, v tomto čase, byli na zemi lidé, kteří realizují Boží slovo, kteří ho žijí, kteří žijí z víry jako Přesvatá Bohorodička. Máme dát tomuto světu Ježíše i za cenu, že Jej svět ukřižuje a také i nás spolu s Ježíšem. S tím je třeba počítat.

Ať nám všem Přesvatá Bohorodička vyprosí, abychom nastoupili na její cestu poslušnosti, na které se budeme učit, jak realizovat Boží slovo. Dáváme ji sami sebe, celou naši církev i národ, aby nás chránila svým pokrovem, abychom byli věrni Ježíšovi a nikdy Ho nezradili. Nestačí jen Ježíše přijat, je třeba za Ním jít. On je Cesta, Pravda a Život. Sílu musíme čerpat v modlitbě – v ní se máme se vším obracet na Ježíše a obětovat mu každodenní i malá utrpení, která den přináší. Život je tak krátký! Musíme se oddělovat od marností světa, které na nás působí v myšlenkách. Jak je třeba lidí, kteří budou bojovat, kteří se vydají Ježíšovi cele a budou udržovat oheň čisté lásky k Němu a nedají si ho uhasit žádným úskokem ducha lži, který ve světě vládne. Nechceme, aby duše šly do pekla. Naší misií je Ježíše přijat a pak se Jeho i Jeho slova držet.

K tomu, aby bylo křesťanství zdravé, musí mít potřebné podmínky a Ducha – Ducha Božího, aby nás řídil. V mlze tohoto světa je právě Přesvatá Bohorodička ohnivým sloupem, který šel s Izraelity přes poušť a chránil je. Jedněm byl světlem a druhým byl temnotou. Jsme zaštítěni jejím pokrovem a zůstáváme pod její ochranou. Probíhá boj za celou Ukrajinu a tento boj je veden i v srdci každého z nás. Znovu si dnes uvědomme, že Bůh nás může natolik použít, nakolik se znovu a znovu dáváme do Jeho rukou, nakolik chceme hledat a plnit Jeho vůli i v malých věcech: „Pane, i když jsem jako slepý a hluchý, chci jít tím směrem, který mi Ty ukážeš, chci hledat Tvou vůli a také ji realizovat. Blahoslavení ti, kteří slyší Boží slovo a vykonávají ho. Pane, dej, abychom i my, na přímluvu Přesvaté Bohorodičky, zachovávali Boží slovo jako Ona. Tvá matka uchovávala Boží slovo ve svém srdci, Ona stála pod křížem a pak prožila spoluvzkříšení s Tebou. Spolu s apoštoly prožila seslání Ducha svatého a pak byla s tělem i duší vzata do nebe. Ona je naše Matka, Ona nás chrání a také do jejích rukou dáváme sami sebe, všechny své problémy i duchovní vzkříšení církve a Ukrajiny.“

„Přesvatá Bohorodičko, Ty jsi plná milostí, prosíme Tě o světlo, abychom i my nejen slyšeli Boží slovo, ale aby v nás bylo vtěleno a aby skrze toto vtělení nastalo duchovní vzkříšení.“