Psychologie místo věrouky

Jen co se biskup T. Senkiv ujal vlády, hned předvedl celou sérii totalitních metod, které nemají s duchem evangelia a dokonce ani se svědomím nic společného. Ke svým záměrům zneužil policii, které nalhal, že jsme ho zbili - když však policie chtěla udělat odbornou lékařskou expertízu, radikálně to odmítl. Jak bychom ho mohli my tři zbít v jeho rezidenci, kde s ním bylo dalších asi 10 mužů (kněží a bohoslovců)? Když jsme seděli v parku, poslal na nás policii i kněze s kamerou. Ten měl natočit, jak nás budou v poutech dávat do policejního vozu. Záznam měl pak posloužit k potvrzení jeho lživých informací a článku v novinách. T. Senkiv navíc veřejně tvrdil, že jsme zbili i policii, a tím se jeho lež stala průsvitnou každému obyčejnému člověku. On však tyto lži vytrvale šířil dále a následně je i zveřejnil ve světských masmédiích a církevním tisku. Policie uzavřela celou záležitost tím, že nám vydala potvrzení, že jsme se v ničem neprovinili. T. Senkiv si však stěžoval na nejvyšší policejní orgány v Kyjevě a usiloval o potrestání místní policie ve Stryju i z oblasti Lvova, za to, že nesplnili jeho zbožné přání (jeho stížnost zveřejnilo církevní rádio „Zvony“).

Dalším krokem vpřed tohoto nového biskupa bylo, že objednal studentku psychologie, aby o nás napsala tzv. odborný článek a „odborně“ rozebrala naše listy, které se týkají obrany víry a mravů. Měla v něm dokázat, že to vše, co píšeme, a čím otevíráme nejaktuálnější problémy a bolesti církve, jsou tzv. projekce chorobných myšlenek se závěrem, že jde o paranoiu, mánii a známky sekty. Tato studentka, „specialistka“ v psychologii, a rádoby i v teologii, závěrem článku tvrdí: „Kromě toho je patrné nepřijímání a odmítání jakékoliv kritiky vůči sobě (je to jedním z psychologických znaků sekt). Pokud se tento stav věcí trvale prodlužuje, pak vyvstává nebezpečí vzniku paranoie a rovněž mánie velikášství (je to druh paranoie, při níž se nemocný pokládá za velkou osobnost).“

Odpověď: Tento citát se nevztahuje na nás, ale na biskupa T. Senkiva. Kdo ho zná, plně to potvrdí. My naopak přijímáme každou věcnou kritiku. Protože však hájíme základní pravdy víry a ne své osůbky, náš postoj je spojen s kritickým a objektivním pohledem na situaci v církvi a vyžaduje určitou odvahu. Počítáme ne se slávou, abychom se oddávali velikášství, ale s pronásledováním a s křížem. Počítáme s tím, že nás dřív či později nepřátelé Krista v církevních strukturách odsoudí na nejtěžší tresty. Nám nejde o vlastní kariéru, ale o hájení podstaty víry, neboť pokud ta je narušena, celá církev se dostává do sebedestrukce. Bohužel studentka psychologie, kterou biskup T.S. zneužil ke svým podlým záměrům, stejně tak jako on, vůbec podstatu problému nevnímá, my jí odpouštíme.

T. Senkiv v tomto případě jednal přibližně takto: Za hlavního chirurga k těžké operaci určí pracovníka masokombinátu. Po operaci se opublikuje jeho „odborné“ prohlášení v lékařských časopisech. Všichni žasnou nad průkopnickými metodami v chirurgii. Název článku zní: Operace se podařila, pacient už nežije.

Podobných výsledků dosahují současní církevní představitelé typu T. Senkiva, když základní pravdy víry nechávají zhodnotit studentkám psychologie.

Musíme ještě připomenout – knižní formulace ohledně paranoie se nevztahují na nás, ale na jmenovaného biskupa, který si studentku objednal. Jeho zarputilé tvrzení, že jsme zbili jeho i celou policii, by mohla odborně zhodnotit už nejen tato studentka, ale i osoba se skutečně odborným titulem. Je otázkou, zda by nebylo na místě, aby byl prověřen těmito odborníky nejlépe v jejich klinickém zařízení a to na určitý čas.

Tento čin biskupa T.S. je opravdu hanbou. Klaní se modle současné psychologie, která je postavena na Z. Freudovi a C.G. Jungovi. Freud se na vše dívá přes brýle sexuálního libida a různých analytických projekcí a Jung otevírá dveře okultismu skrze své zkušenosti se spiritizmem, nehledě už na jiné autority v moderní psychologii, které se otevřely hinduismu, buddhismu a satanismu. Otevírat dveře tomuto duchu při řešení teologických sporů o podstatě a čistotě víry je fiaskem na církevním poli a podlostí těch, kteří tak činí.

Je skutečně zahanbující pro současnou církev a zároveň znakem její dekadence, že se odvrátila od zdravých zásad evangelia, které formují duchovní život, a postavila do centra modlu psychologie, která vychází z nezdravých kořenů nečistoty a okultismu. Jak hodnotné jsou asi církevní časopisy Meta 9/08 a Misionář, když publikují takové články, které nahrazují dogmatiku (podstatu teologie) psychologiemi.

Citujeme z daného článku: „Takový člověk stále projektuje tzn., že nepřijímá reálný svět takovým, jakým je, ale vidí svůj svět, který si samostatně zprojektoval a který neodpovídá skutečnosti. Takový člověk nutně potřebuje psychologickou pomoc.“

Toto se opět nevztahuje na nás, ale v plné míře se to vztahuje na biskupa T.S., který na kázání plakal nad tím, jak jsme ho zbili a jak jsme zbili i policii. Rovněž otázka projekcí z nereálného světa se vztahuje i na mnohé biskupy z UHKC, kteří žijí ne v realitě, ale v iluzi. Vůbec nevnímají reálný stav církve, nevidí nutnost obrácení  ani pokání. Zřejmě by, podle návodu v článku, potřebovali psychologickou pomoc, aby si uvědomili realitu i svou povinnost a zodpovědnost za duše, které jdou jejich vinou do věčné záhuby.

Co se týká autorky článku „Psychologie vzpoury pidhoreckých mnichů“ studentky O.B., dotyčná osoba vychází z falešného předpokladu, že nejsme ochotni k dialogu. Realita je taková – my dialogu otevřeni jsme (viz naše návštěva synodu v Brjuchovičích 2.-9.9.2008), zároveň však zdůrazňujeme pravé katolické a biblické učení a bojujeme proti současným herezím. Kdo popírá základní pravdy víry, které v této těžké době hájíme, dává tím najevo, že je heretik a apostata. Tak se už dříve projevil biskup T. Senkiv (viz Listy z UA 18/08).

Je rok apoštola Pavla. Co kdyby tato studentka napsala článek, v němž by měla zhodnotit například výrok Pavlův: „Buďte takovým, jakým jsem já“ (Gal 4,12)? Podle psychologických brýlí na nose dotyčné studentky by byl apoštol ocejchován jako supermaniak, superparanoik, supersektář atd. Každý normální křesťan, který zná Písmo svaté a bere ho jako Boží slovo, samozřejmě takové „psychologické hodnocení“ odsoudí jako zvrácené a tendenční.

+ Teodozij

zástupce hlavy UHKC

+ Markian, OSBM

sekretář synodu UHKC

stálý synod biskupů UHKC

+ Samuel

+ Metoděj, OSBM

+ Eliáš, OSBM

                                                                                                                                              Pidhirky 18.9. 2008

Adresa: Synod biskupů UHKC, Pidhirky 19, Brody reg., Lvov obl., 80660, Ukrajina

www.community.org