Velikonoční svátky jsou největšími svátky v celém roce. Doba postní, která je přípravou na ně, vrcholí utrpením Pána Ježíše, kdy po poslední večeři odchází s apoštoly do Getsemanské zahrady, kde se modlí a prožívá tak silný duchovní boj až Mu po skráních tečou krůpěje krve. Po této modlitbě odevzdání se do vůle Boží, je zrazen jedním ze svých učedníků a zajat chrámovou stráží, souzen a nakonec nevinně odsouzen na nejkrutější smrt ukřižováním. Tedy na Velký pátek si připomínáme, že Ježíš za nás zemřel na kříži a svou smrtí přemohl ďábla a hřích. Potom mrtvé Ježíšovo tělo pochovali do kamenného hrobu a přivalili kámen.

Panna Maria, Matka Ježíšova, prožívala bolest, ale zároveň uchovávala ve svém srdci všechna Ježíšova slova, a hlavně vírou zůstávala ve slovech: „Ale na třetí den vstane z mrtvých.“ V sobotu, kdy všichni byli ve smutku a nevěře, Maria nepochybovala, ale naopak plně věřila těmto Ježíšovým slovům a ve velké naději očekávala vzkříšení svého Syna. Nastává noc ze soboty na neděli – třetí den, který Ježíš předpověděl, a kdy vstává z mrtvých. Není podstatné, ve které chvíli této noci vstal, ale jako první, jak říká i Tradice církve, se ukazuje své Matce. Jaké je to setkání? Přesvatá Bohorodička se modlí. Najednou před ní stojí sám vzkříšený Ježíš. Ne už zakrvácený, plný ran, jako na kříži před třemi dny. Teď Ho vidí ve slávě, vzkříšeného. Prožívá jednotu s Ním, vnímá nebeskou slávu, moc Boží, prožívá teď jako první vnitřní proměnu – spoluvzkříšení s Ježíšem. Kdo jiný než ona by to měl prožít jako první? Ona, která s Ním prožívala smrt, byla s Ním duchovně sjednocena pod křížem, byla s Ním sjednocena i nyní. Boží slovo říká: „Spolu s Kristem jsme byli ukřižováni, s Ním jsme zemřeli, spolu s Ním jsme byli pohřbeni, spolu s Ním jsme byli vzkříšeni“, na prvním místě to platí o Přesvaté Bohorodičce. Jakou bolest asi prožívala pod křížem? A jak velikou radost prožívá nyní při setkání se svým vzkříšeným Synem! Stojí Ježíši tváří v tvář, dívá se na Něj. Je to chvíle radosti, štěstí a pokoje, kterým ji naplňuje vzkříšený Ježíš.

V evangeliu jsou zachyceny konkrétní zprávy o Kristově vzkříšení, konkrétní události, setkání konkrétních lidí s Ježíšem. Ráno anděl odvalil kámen od hrobu a řekl ženám: „Proč hledáte živého mezi mrtvými? Není zde, byl vzkříšen.“ Pak se Ježíš ukázal Marii Magdaléně, ženám, apoštolu Petrovi, učedníkům, kteří šli do Emauz, apoštolům, kteří byli večer shromážděni ve večeřadle v Jeruzalémě, a později se Ježíš ukázal najednou až pěti stům bratří v Galileji.

O Velikonocích prožíváme tedy realitu Kristovy smrti a Kristova vzkříšení. Boží slovo říká, že křtem svatým jsme byli ponořeni do Kristovy smrti a Jeho vzkříšení. Máme si alespoň na chvíli uvědomit moment Kristovy smrti i její moc, kdy Ježíš skrze slova „Otče, v ruce Tvé odevzdávám svého ducha!“, odevzdává spolu se svým duchem do náruče Otcovy i našeho ducha, a tak můžeme obnovit tajemství křtu – prožít moment spojení s Kristem vírou v Boží slovo a uvědomit si, že se teď do tohoto času a prostoru zpřítomňuje to, co pro nás On udělal. Bytostně se to týká každého z nás, jde o mou, naši spásu. Kristova smrt je úzká cesta, která jediná vede do Božího království.

Nyní, kdy zpíváme „Kristus vstal z mrtvých“, prožíváme i to, že Kristus také přemohl smrt: „smrtí smrt přemohl“ a svým vzkříšením dokázal, že je skutečně pravý Bůh! Tak jako Bohorodička Panna Maria, která je naše Matka, se radovala ze vzkříšení svého Syna, tak i my se radujeme teď spolu s ní a prožíváme setkání s Ježíšem – jejím Synem. Prožíváme radost nad tím, že i my máme účast na Jeho vzkříšení, že i my jsme byli spolu s Ním vzkříšeni.

Ježíš skutečně vstal z mrtvých! To je realita. Samozřejmě, je to proti fyzickým zákonům – byl to zásah Boží všemohoucnosti – zázrak! Tak jako se projevila Boží všemohoucnost, když Bůh z ničeho stvořil vesmír, všechny hvězdy, galaxie i planety, které jsou v pohybu, a určil jim dráhy. Stvořil také různé formy života na naší Zemi a všemu dal zákony, a to jsou jen zákony hmoty. Člověk musí žasnout nad všemi Jeho zázraky. A co teprve duchovní zákony! Bůh je všemohoucí! V moment vzkříšení nejvyšší Boží moc vchází do mrtvého Kristova těla, proměňuje ho a křísí. „Bože, Otče, Ty jsi všemohoucí! Věříme v tento největší zázrak!“

Uvědom si a prožij, že Kristus je ten samý včera, dnes a navěky, že je zde přítomný: „Ježíši, Ty jsi skutečně zde, i když Tě nevidím fyzickýma očima. Toto je noc, v níž jsi vstal z mrtvých. Ty, Ježíši, jsi vzkříšení a život. Ty jsi moje vzkříšení a můj život. Skrze křest mám účast na Tvém vzkříšení. Vírou se otvírám této pravdě, aby mohla ve mně působit. Jak jsem spolu s Tebou, Ježíši, vzkříšen a jak se mi dostalo nového života, je tajemství. Nerozumím tomu, ale vírou přijímám tuto realitu: „Nežiji již já, ale žije ve mně Kristus – vzkříšený Kristus“. V této chvíli ve mně žiješ a vcházíš i do mých pádů, proher a problémů. Oslavuji Tě.“

Dnes, v den Kristova vzkříšení, poprosme s vírou také za duchovní vzkříšení svého národa. V dnešní době se odehrává velice těžký psychologický a duchovní boj. Máme zodpovědnost volat k Bohu o zázrak duchovního vzkříšení národa. Věříme, že Bůh může ten zázrak učinit, ale hledá lidi, kteří Mu otevřou svá srdce a skrze víru Mu řeknou své ANO jako Maria, aby mohl skrze ně působit. Duchovní vzkříšení národa není v lidských silách, ale Bůh je Všemohoucí. U Něho není nic nemožného. Snaž se vžít do víry Ježíšovy matky. Ona i v kritické chvíli, kdy Ježíš visel na Golgotě na kříži, při posměchu a rouhání, věří: „A přece je Bůh, a přece vstane z mrtvých, i když nyní je nemohoucí a bezmocný.“ Ano, Ježíš je Vítěz! On vstal z mrtvých! On má poslední slovo!

Ať Ježíš skrze víru vstane z mrtvých v každém z vás. Ať velikonoční radost z Kristova vzkříšení naplní vaše domovy, ale ať je především ve vašich srdcích, aby když přijdou problémy, jste si vzpomněli: „Ty, Ježíši, jsi stále se mnou. Tys řekl: Já jsem s vámi po všechny dny... Ty jsi živý, stejný včera, dnes i navěky. Ty jsi Bůh, který vstal z mrtvých!“

Christos voskres! Voistinu voskres!

Stáhnout: Slovo otce patriarchy Eliáše na slavnost Vzkříšení Páně