
Kázání otce patriarchy Eliáše na svátek proroka Eliáše
Datum: 2016-07-21Autor: BKP
Kázání otce patriarchy Eliáše na svátek proroka Eliáše
První chrám na území Ukrajiny byl zasvěcen svatému proroku Eliášovi.
Duch prorocký je velmi potřebný k vedení Božího lidu. V Písmu svatém máme čtyři hlavní proroky – Izajáš, Jeremiáš, Daniel a Ezechiel. Nazýváme je velkými proroky. Knihy s jejich proroctvími tvoří část Písma svatého. Potom je dvanáct malých proroků – Malachiáš, Ozeáš a jiní. Kniha proroka Eliáše však v Písmu svatém není, ani proroka Elíši. Ano, i Mojžíš měl ducha prorockého, ale největším z proroků Starého zákona je prorok Eliáš. Novozákonní prorok Jan Křtitel vlastně přijal ducha proroka Eliáše. Ježíš se o tom několikrát zmiňuje v evangeliu, když mluví o Janu Křtiteli, že on je ten Eliáš, který měl přijít.
Co je duch proroka Eliáše? Můžeme i my přijmout ducha proroka Eliáše? I my máme Ducha Božího. Když čteme 14. kapitolu listu Korintským, mluví se tam o tom, že duch prorocký hovoří skrze proroky. Ve vyznání víry se modlíme, že Duch Boží mluvil ústy proroků, tedy je to Duch svatý, který skrze proroky hovoří. Skrze Ducha svatého přišlo Slovo Boží – samotný Bůh se stal člověkem. Ve 4. kapitole listu Efezským je napsáno, že církev je zbudovaná na apoštolech a prorocích. I Mojžíš si přál, aby celý národ byli proroci. Pokud se člověk opravdu otevře Boží pravdě, obrátí se, upřímně činí pokání, nechodí v irealitě, ale v realitě a nazývá hřích hříchem, zlo zlem, dobro dobrem, pravdu pravdou a lež lží, pak Duch Boží skrze takového pravdivého člověka může působit. Co znamená prorokovat a co znamená být prorokem? Prorokovat může i malé dítě; Bůh si ho může také použít k určitému konkrétnímu prorockému slovu, avšak prorokem je ten, kdo staví do světla lež, která vede k neštěstí zde na zemi i ve věčnosti, a za toto slovo pravdy, které vnáší život, je pronásledovaný a nenáviděný. Většina proroků byla kamenována nebo byli zabiti jako například prorok Jan Křtitel, kterému sťali hlavu a zemřel jako mučedník.
Prorok je svědek pravdy. Když Ježíš vystupoval do nebe, nařídil apoštolům, aby neodcházeli z Jeruzaléma: „Čekejte, až se splní Otcovo zaslíbení, o němž jste ode mne slyšeli. Jan křtil vodou, vy však budete pokřtěni Duchem svatým, až uplyne těchto několik dní.“ (Sk 1,4-5) A potom říká: „Dostanete sílu Ducha svatého, který na vás sestoupí, a budete mi svědky – martyres.“ (viz Sk 1,8) Slovo „martyr“ znamená svědek i mučedník. To je ten, který stojí za pravdou, nenechá se ničím uplatit ani zmanipulovat – ani penězi, ani kariérou, ani hříchem, ani žádostivostí a nenechá se odvrátit od hájení pravdy ani strachem, ani zbabělostí. Prorok nehlásá a nestojí za nějakými svými pohledy, pravdami nebo za svým egoismem, ale hlásá Boží slovo a také za něj trpí. Ukazuje na podstatu Božího slova, protože má Božího Ducha a v Boží síle stojí v pravdě a necouvne z ní. Citáty z evangelia i celé Písmo svaté je možno úplně překroutit; a to dělají falešní proroci, takzvaní královští proroci – jak tomu bylo ve Starém zákoně – kteří se pohybují kolem těch, kteří mají vládu, aby na ně mohli působit. Takových šedých eminencí, které dovedou manipulovat, bylo vždy mnoho. Tito falešní proroci nemluví v autoritě Boží, ale dávají lstivé rady, nerespektují Boží přikázání a jsou schopni i někoho oklamat, podrazit, zabít, zničit. Proto je velmi zapotřebí prosit, abychom měli ducha proroka Eliáše, ducha proroků – ať Jana Křtitele či těch posledních proroků, kteří svědčili o Kristu a Jeho evangeliu a obětovali za Něj i svůj život.
Bez prorockého ducha církev i náš život nebude pravdivý, nebudeme Ježíšovými svědky, ale jen zvětralou solí, která již k ničemu není, než aby se vyhodila ven a lidé po ní šlapali (viz Mt 5,13). Dnes se mluví stále jen o lásce a toleranci, ale jde o lásku ke lži, toleranci ke hříchu a zvrácenosti, která nese strašné ovoce. Avšak vůči těm, kteří chtějí žít čestně a hájit Krista neexistuje žádná tolerance, žádná láska, jen pronásledování, očerňování, morální i fyzické zabíjení.
Opravdu, v národě musí být prorocký hlas. Boží slovo říká, že když národ nemá proroky, hyne. Prorok Boží hájí otčinu, která je věčná – věčný život. Chrání Boží slovo, aby nebylo pošlapáno, aby Duch svatý mohl skrze něho mluvit, působit a obracet každého jednotlivce, rodinu, i národy ke Kristu a aby mohlo přijít Boží království do lidských duší. To je však spojeno s velkým duchovním bojem. V době proroka Eliáše nechala Jezábel pozabíjet všechny Hospodinovy proroky, kteří byli ve spojení s Eliášem. Eliáš musel utéci ze svého národa, ze své země a tři a půl roku se ukrývat. Když přišel čas, aby vrátil zpět do Izraele, setkal se s králem Achabem a řekl mu: „Zařiď, ať se ke mně shromáždí na horu Karmel celý Izrael i čtyři sta padesát Baalových proroků a čtyři sta proroků Ašéřiných, kteří jedí u stolu s Jezábelou.“ (1Kr 18,19) Achab tedy obeslal všechny Izraelce a shromáždil proroky na horu Karmel. Potom se na hoře Karmel odehrál známý boj, v němž prorok Eliáš, jako Hospodinův prorok, sám bojuje s 850 falešnými proroky, aby se ukázalo, kdo je pravý Bůh. Eliáš přistoupil ke všemu lidu a řekl: „Jak dlouho budete poskakovat na obě strany? Je-li Hospodin Bohem, následujte ho; jestliže Baal, jděte za ním!“ (1Kr18,21) Buď je Bůh vaším Bohem, anebo Baal – tedy démon, tak jděte za démonem. Lid mu neodpověděl ani slovo. Tehdy Eliáš řekl, aby si Baalovi proroci vybrali jednoho býka, rozsekali ho na kusy a položili na dříví, ale oheň aby nezakládali. On udělal to samé. Oni měli vzývat jména svých bohů a Eliáš jméno Hospodinovo. Pravdivým Bohem bude ten, který odpoví ohněm (srov. 1Kr 18,22-24) Potom na modlitbu proroka Eliáše sestoupil oheň z nebe a pozřel zápalnou oběť, dříví i kameny, z nichž byl postaven oltář, i prsť, a vypil i vodu z příkopu, kterou Eliáš polil zápalnou oběť. „Když to všechen lid spatřil, padli na tvář a volali: ‚Jen Hospodin je Bůh! Jen Hospodin je Bůh!‘“ (1Kr 18,39) Hospodin odpověděl ohněm, a tak ukázal, že On je pravým Bohem. Tehdy nastalo vítězství nad duchem lži, který se vtěluje a působí skrze falešné proroky i dnes. Jsou jimi různí filosofové, moderní psychologové, různí demagogové, falešní teologové, kteří překrucují pravdu, překrucují podstatu a vedou národy na jatka, do smrti, do genocidy. Proto je tak potřebná apologie. Celá katolická církev nemá v této době apologety – obránce víry. Stále se mluví jenom o toleranci a lásce, ale ve skutečnosti věřící okrádají o víru a nutí je zradit Krista, evangelium i svou duši. Co to je? Vedení falešnými proroky. Podstatou prorockého ducha je, že člověk má hledat pravdu spasení, má dělat pravdivé pokání, odříci se ducha světa, ducha Baalova – ducha okultismu. Dnes vidíme, že tzv. duch Assisi je opravdu duchem Baalovým, který nyní vnikl do církve, aby vytvořil zmatek a způsobil stav, který je velmi bolestný. Jako trest pak přichází morální zvrácenosti, počínajíc homosexualitou.
Prorok řekne konkrétním lidem Boží slovo do konkrétní situace, a Bůh je pak bude na základě tohoto prorockého slova soudit, ale nejen soudit – skrze slovo přichází i ozdravení, je to jakási duchovní operace, která přináší život a záchranu, ne smrt. Je to však operace bolestná.
Potřebujeme také, aby nám Bůh na přímluvu svatého proroka Eliáše dal ducha odvahy, abychom se nebáli za Ježíše a Jeho evangelium vydat jako Jan Křtitel třeba i život. A potom, když ne s tělem jako prorok Eliáš byl vzat do nebe na ohnivém voze, tak naše duše bude v hodinu smrti vzata do nebe. Musíme však být věrni Ježíšovi, držet se spasitelné víry, toho dědictví naší víry, která tu je po dva tisíce let, a odvážně stát, hájit, hlásat a žít Kristovo evangelium, jež hlásali apoštolé a všichni za něj položili své životy jako proroci, jako martyrés za Krista. Přibližně každých pět minut je ve světě za víru zabit jeden křesťan. Krev mučedníků, krev proroků, teče i dnes. Je však i duchovní mučednictví. Když vás budou zesměšňovat, nejrůznějšími způsoby atakovat, poštvou proti vám i vaše vlastní příbuzné, ale když trpíte pro Ježíše, pro živou víru, je to také nekrvavé mučednictví, a to má smysl.
Kéž prorok Eliáš vyprošuje nejen nám, ale i městu Kyjev, kde byl první jemu zasvěcený chrám, i celé Ukrajině, Bělorusku, Rusku, všem východním křesťanům, aby byli opravdu věrni Ježíši Kristu, aby udrželi dědictví svatého Vladimíra, který otevřel dveře křesťanství, a aby se opravdu se všemi svatými ukrajinského národa, s prorokem Eliášem i s Přesvatou Bohorodičkou dostali do Božího království, do něhož je Cestou Ježíš a Jeho evangelium.
Stáhnout: Kázání otce patriarchy Eliáše na svátek proroka Eliáše (2016)





