Dnes je svátek všech svatých ukrajinského národa. Tito svatí a mučedníci – to nejsou jen ti nám známí z daleké minulosti, ale je také mnoho hrdinných svědectví víry z poslední doby…

Jedna svědomitá, věřící žena z Ukrajiny, které bylo už více než 85 let, vyprávěla: Když mi bylo 16 let, vyváželi naši rodinu na Sibiř. Ve vagónu byla s námi ještě naše známá, která měla s sebou v tašce své dvouměsíční dítě. Velmi se bála, že zemře. Měla jen jednu starost: Jak dítě zachránit? Ve vagóně tedy všichni společně přemýšleli, co dělat, pomáhali jí a modlili se. Ještě než se vlak dal do pohybu, zahlédli, že jde kolem jiná žena, kterou znali. A tu jim přišla myšlenka, co udělat. Matka vzala tašku s dítětem a šla k policistovi se slovy: „Moc vás prosím, dejte tuto tašku té ženě.“ Žena nevěděla, co je v tašce, ale přijala ji, a tak bylo dítě zachráněno. Byl to zázrak, že tam přišla právě v tom čase, i to, že policista prosbu matky vyslyšel. Jistě pro jejich modlitby mu Bůh otevřel srdce. Riskoval totiž, že ho mohou potrestat…

Dále ta stařičká žena vyprávěla, že když pak přijeli na Sibiř, onemocněla. Dali ji do nějaké budovy, kterou jen těžko možno nazvat nemocnicí, ale bylo to něco podobného. Všichni jí říkali: „Kdyby ti chtěli dávat nějakou injekci, nenechej si nic píchnout. Když zjistí, že jsi Ukrajinka, píchnou ti něco, co nepřežiješ.“ Ona se tedy jejich rady držela. Mezi tím, co byla v této tzv. nemocnici, vlak s její rodinou odjel na jiné místo, a ona už své rodiče nikdy neuviděla. Bylo jí jen 16 let, milovala své rodiče, a už nikdy se s nimi nesetkala. Na Sibiři strávila 18 let, pak se vrátila společně se známou, které tehdy pomáhala zachránit její dvouměsíční dítě. Z dítěte mezitím vyrostla dospělá dívka. Její matka ji mohla po osmnácti letech konečně uvidět.

Sibiř – kolik to bylo utrpení! Kolik bolesti! Avšak i tam na Sibiři Ukrajinci jeden druhému pomáhali, když měl někdo nějaký problém, modlili se za něj. Bylo by velmi potřebné k povzbuzení a utvrzení nás všech sepsat utrpení těchto mučedníků, které nikdo nezná a o životě kterých nebyly napsány žádné knihy… To by byly životy svatých! Kolik toho zakusili! Ale v utrpení měli naději na Ježíše a na Přečistou Bohorodičku Pannu Marii. Bohorodička nikoho z nich neopustila, každému vyprosila potřebné milosti, aby v tom, čím procházel, vydržel. I když se třeba mnozí nevrátili a umřeli ve vězeních nebo na Sibiři, věřím, že odcházeli ze světa s modlitbou a živou vírou a že Přečistá Bohorodička každou tu duši, která ji uctívala jako svou Matku, vzala do náruče a přinesla k Ježíši do věčné slávy. Byly to tisíce těch, kteří nás už předešli.

Tak tomu bylo tehdy… A nyní? Nyní je na Ukrajině morální rozklad. Předtím byli lidé zakořeněni v Kristu, v pravé křesťanské víře, a teď přichází duch antikrista s morálním rozkladem a všichni jsou jako pod drogami. Nikdo nebrání morálku, která je základem rodiny i celého národa. Jak se totiž rozloží morálka, rozloží se společnost a všechno ostatní. Ekonomika bez morálky, bez Boha, je k ničemu a technika se obrátí ke zničení jednotlivce i celého národa.

Drazí věřící, ať vám dnes ukrajinští svatí a mučedníci vyprošují, abyste byli horliví a měli ruce pozvednuté v duchovním boji za zachování křesťanského dědictví na Ukrajině i za mladou generaci, která se neumí bránit před duchovním násilím a duchovním rozkladem, který přichází ze Západu. Skrze masmédia jí podle a úskočně vymývají mozky a vybijí poslední zdravé morální principy, které tito mladí lidé ještě mají. Duch antikrista chce už od školky děti ničit homosexualismem, perverzitou a vším možným a nikdo nebije na poplach. Všichni mlčí. Tak když ti, kteří mají zodpovědnost, mlčí, my zvedněme ruce a volejme k Bohu! To je naše povinnost! Buďme v tom horliví! Řešením je nepřetržitá modlitba, tj. aby se věřící ve dne i v noci po jedné hodině střídali na modlitebních strážích za Ukrajinu. Tak jako ve Starém zákoně např. král Jóšafat volal k Bohu a Bůh udělal zázrak, tak ho učiní i teď. Ale chce to vytrvalost, živou víru, čistou lásku a ochotu třeba i život obětovat za Boží království a za Boží přikázání!

Máme svátek všech svatých ukrajinského národa a vy jste Ukrajinci, vy jste Ukrajina. Kéž tedy každý z vás bude svatým. Ježíš je Ten, který posvěcuje. Otevřete Mu teď své srdce, dejte Mu je skrze Přesvatou Bohorodičku, abyste byli svatí jako ti, kteří jsou už v Boží slávě.

Ať se dnes za vás přimlouvají svatý Vladimír, svatá Olga, svatý Antonín, Teodozij Pečerský a všichni mučedníci, abyste byli odvážní, abyste byli muži a ženami víry.

Kéž se všemi Ukrajinskými svatými, mučedníky, vyprosíte u Boha skutečně milost nejen záchrany Ukrajiny, ale i její obnovu, duchovní vzkříšení.

Stáhnout: Slovo otce Patriarchy Eliáše na svátek všech svatých ukrajinského národa (2017)