Koncept pastýřského listu pro české biskupy

 

My, čeští biskupové, se v tomto historickém roce, kdy si připomínáme 100. výročí vzniku České republiky, chceme účinně zapojit do jejího duchovního rozvoje. Pokládáme to za svůj prvořadý úkol před Bohem i před českým národem.

 

Je doba postní. Vybízíme proto věřící, aby ji využili ke své duchovní obnově modlitbou a kajícími skutky. Jako duchovní otcové se řídíme starým příslovím: „Slova povzbuzují, příklady táhnou.“ Cítíme proto ve svém svědomí velkou povinnost dát vám, svým duchovním synům a dcerám, příklad v sebekritickém přiznání si vlastní viny, tedy v pokání.Po zralých úvahách i přijetí bolestné kritiky jsme došli k závěru učinit radikální kroky pokání.

 

Inspirační a kritický impuls jsme mezi jinými dostali i od Byzantského katolického patriarchátu, k němuž zatím nemáme přátelský vztah, ale musíme uznat, že v mnohém má pravdu.

 

Pokud konáme bilanci za období po sametové revoluci, pak pod vedením kard. Miloslava Vlka jen za 10 let počet katolíků klesl o jeden milion. Vinu za tento odpad nemůžeme svalovat jen na okolnosti, které jsme nemohli změnit.

 

Další bolestná bilance, kterou si s těžkým srdcem přiznáváme, se týká otázky restitucí. Bojovali jsme za ně téměř do krve místo toho, abychom se starali o záchranu nesmrtelných duší. Starost o restituce nás tak vyčerpala, že jsme v duchovní oblasti už nevnímali šíření herezí. Nevarovali jsme před nimi kněze ani seminaristy a neočistili od nich katolickou literaturu.

 

Kard. M. Vlk, čelný představitel hnutí fokoláre, veřejně v televizi vyhlásil herezi, že vyznáváme stejného boha s muslimy (Alláha). V současné době intenzivní islamizace Evropy tato hereze vede nejen k likvidaci křesťanství v Evropě, ale vytváří i podmínky k její genocidě.

 

Katolíky jsme před prezidentskými volbami neupozornili na to, že nejde o osoby, ale o volbu systému. Zvolit systém, který přijímá islamizaci a globalizaci, by znamenalo zvolit sebezničení křesťanství a národa. Bohužel i naší vinou mnozí katoličtí politici prosazovali ne cestu života, ale cestu smrti. Tragedií je, že cestu smrti volili i někteří z nás, katolických biskupů. Nyní tuto svou vinu před národem chlapsky vyznáváme.

 

Duch hereze a jeho ovoce se obzvlášť výrazně projevují na církevní politice Františka. Svými gesty i výroky legalizuje hřích homosexuality, popírá tím Boží zákony a sám na sebe i na církev stahuje anathemu. Současně zprostředkovává islamizaci. Pokání notoricky odmítá, a proto se od něj musí každý právoplatný biskup oddělit a nemůže s ním tvořit jednotu. O tom jsme také dlouho jako biskupové mlčeli, a proto mnoho katolíků zbloudilo.

 

Byzantský katolický patriarchát na Popeleční středu vyhlásil exkomunikaci na papeže Františka. Pozorně jsme argumenty týkající se exkomunikace prostudovali, společně prodiskutovali a došli jsme k tomuto závěru: nemůžeme tvořit zároveň jednotu s heretikem Františkem i s Ježíšem, naším Spasitelem. Rozhodli jsme se pro Ježíše!

 

Vnitřní spojení s Tajemným Tělem Kristovým přerušují hereze. Bez tohoto spojení ale nemá žádný hierarcha právoplatnou duchovní moc!

 

Dokud nebyla zveřejněna exkomunikace na Františka s jasnou argumentací, stále jsme ho formálně brali jako nejvyšší autoritu v církvi, přestože jsme vnímali ve svém svědomí, že jeho gesta a slova nejsou v pořádku a že jsou proti podstatě katolického učení. Teď, po zveřejnění exkomunikace, už nemůžeme dále setrvávat ve formální pasivitě. Chceme hájit pravověrné učení a morálku, a proto se s tímto sebevražedným trendem, který František reprezentuje, rozcházíme. Tím s ním přestáváme tvořit duchovní jednotu. Naším konkrétním gestem pravdivého pokání a oddělení se od jeho herezí je, že přestaneme zmiňovat jeho jméno v liturgii, a k tomu vybízíme i všechny katolické kněze v Česku.

 

Samozřejmě, můžeme čekat z Vatikánu nejrůznější právnické sankce. Zveřejňujeme ale, že současný Vatikán, který se oddělil od pravověrného učení a legalizuje hereze, ztrácí svou duchovní moc a opodstatnění. Žádný biskup ani kněz ani věřící, chce-li být spasen, nesmí se Františkovým nařízením podřizovat, i kdyby ho chtěl za to exkomunikovat. Toto potvrzuje i věroučná bula Pavla IV., který říká, že všechna nařízení od heretického papeže jsou neplatná a neúčinná!

 

Tento radikální a záchranný krok děláme zároveň jako příklad pro ostatní biskupy katolické církve. Cílem je vnitřní obroda. Cesta Františka je cesta apostaze vedoucí do zahynutí. Kdo s ním tvoří jednotu v herezi, sám sebe vylučuje z Tajemného Těla Kristova – církve.

 

Kajícně přiznáváme, že jsme mohli cestě odpadu v mnohém zabránit, protože jsme výzvu k odřeknutí se od herezí a vyznání víry dostali už v roce 2009. Víru jsme nevyznali, herezí jsme se ani po třetí výzvě neodřekli, přestože byl uveden konkrétní argument. Totiž předseda německé biskupské konference Zollitsch v tom roce vyhlásil herezi, že Kristus nezemřel za hříchy, ale prý ze solidarity s trpícími. Pro naši zbabělost a pasivitu jsme se ani po výzvě od této hereze veřejně neoddělili. Proto na nás dopadla Boží anathema dle Gal 1,8-9. Ta byla zveřejněna a vyhlášena.

 

Už 29. 6. 2008 byla zveřejněna exkomunikace na pátera Halíka a kard. Vlka. My jsme si z exkomunikace dělali žerty, ale s Bohem se nežertuje. Obyčejná služka žádala po apoštolu Petrovi vyznání víry. Petr třikrát zapřel, ale hned konal pokání, na rozdíl od apoštola Jidáše. My chceme konat pokání jako Petr, a ne zůstat v zatvrzelosti jako Jidáš. Nyní veřejně přiznáváme svou vinu.

 

Určitou omluvou pro nás je, že v tom čase byl papežem Benedikt XVI., který byl znám svou pravověrností. I z toho důvodu jsme toto nutné gesto odřeknutí se herezí nepokládali za potřebné. Tak se stalo, že už 9 let je na každém z nás Boží anathema. Je otázka platnosti svěcení kněží či nových biskupů, které jsme v tom čase světili. Nejsme si jistí, zda v tomto případě platí ecclesia supplet, anebo je třeba sub condicione světit některé biskupy a všechny kněze za období 9 let.

 

Česká katolická církev nyní vyhlašuje před celým katolickým světem stav sede vacante. Čeští biskupové nerespektují heretika na papežském stolci a oddělují se od Vatikánu do té doby, dokud nebude ustanoven pravověrný papež (pravověrná decentralizace).

 

Dodatečně se odříkáme jednoty s duchem herezí a zároveň vyznáváme pravou víru shodnou s apoštolským učením.

 

Pro vyznání víry používáme formulaci otázek a odpovědí, které také předkládáme všem kněžím a žádáme je, aby toto vyznání učinili v rámci liturgie. Kopii svého vyznání zašlete na biskupský úřad:

1) Odříkáš se historicko-kritické metody v teologii čili neomodernismu a ducha ateizmu, který je za ním?

Odpověď: (Odříkám)

 

2) Odříkáš se ducha, který je za deklarací „Nostra aetate“, a z ní vycházejícího tzv. ducha Assisi – ducha antikrista?

Odpověď: (Odříkám)

 

3) Odříkáš se ducha gender ideologie prosazující všechny formy sexuálních deviací LGBTQ?

Odpověď: (Odříkám)

 

4) Odříkáš se ducha satanismu, který je za psychickou, sexuální i fyzickou tyranií dětí mechanismy juvenilní justice?

Odpověď: (Odříkám)

 

5) Odříkáš se satana a démonů, především těch, kteří dnes působí skrze různé skryté formy magie, věštění a spiritismu (homeopatie, akupunktura, hypnóza, věštění kyvadlem…) a ducha New Age?

Odpověď: (Odříkám)

 

6) Odříkáš se ducha svobodného zednářství a NWO, který programuje morální, duchovní a fyzickou autogenocidu lidstva?

Odpověď: (Odříkám)

 

7) Věříš, že za tebe a za tvé hříchy Pán Ježíš Kristus zemřel na kříži a na třetí den vstal z mrtvých, a to reálně a historicky?

Odpověď: (Ano, věřím)

 

8) Přijímáš Pána Ježíše za svého Spasitele a odevzdáváš Mu svůj život?

Odpověď: (Ano)

 

9) Přijímáš testament z kříže vyjádřený Kristovými slovy učedníkovi: „Hle tvá matka!“?

Odpověď: (Ano)

 

10) Přijímáš v plnosti Ducha svatého, abys byl martyrem Kristovým jako apoštolé?

Odpověď: (Ano)

 

Podpis _________________________ datum ____________2018 A.D.

 

V postní době si připomínáme poslední věci člověka, to je smrt, soud, věčnost a zároveň utrpení a vykupitelskou smrt našeho Pána a Spasitele. Najděme si denně čas k modlitbě bolestného růžence a rozjímání křížové cesty doma před křížem mezi 20. a 21. hodinou. Tím se zároveň v tomto čase nejen modlíme, ale i postíme, a to od televize a internetu (srov. Mt 17,21).

 

Po Velkém pátku si připomeneme Kristovo slavné vzkříšení. Kéž bude letos i duchovním vzkříšením církve a národa.

Nezapomeňte na národní manifestaci na Velikonoční pondělí!

Vaši biskupové

 

Pozn. pro kněze: tento pastýřský list je určen pro třetí neděli postní.

 

Pastýřský list koncipoval

+ Metoděj OSBMr

sekretář Byzantského katolického patriarchátu

Stáhnout: Pokání v postní době 2018 (26.2.2018)