Novus Ordo znamenal radikální zásah nejen do liturgie, ale i do liturgického prostoru. To způsobilo změnu ducha. Začala být zdůrazňována horizontála místo vertikály – vztahu k Bohu. Prostředkem k této duchovní změně bylo obrácení oltáře i s knězem takzvaně tváří k lidu.

Biblický model Jeruzalémského chrámu vyčlenil trojí prostor:

1) místo neustálého přebývání Boha – velesvatyně;

2) prostor pro kněze k přinášení denní oběti Bohu;

3) prostor pro lid.

ad 1) Analogicky v katolickém chrámu je místem neustálého Božího přebývání svatostánek (velesvatyně). Ve východním chrámu je oddělen ikonostasem.

ad 2) Kněz ať je při liturgii otočen tváří ke svatostánku i spolu s lidem. V prostoru mezi svatostánkem a oltářem ať je umístěn kříž, nejlépe v životní velikosti, popřípadě ať je připojen k oltáři.

Tolik k úpravě liturgického prostoru.

Úpravy v liturgii

1) Při modlitbě nad dary je dvakrát nevhodně zdůrazňováno slovo „práce“. Úprava: „Požehnaný jsi, Hospodine, Bože celého světa. Z Tvé štědrosti jsme přijali chléb, který Ti přinášíme. Ty ho svým Duchem učiníš Tělem Kristovým.“

L: „Požehnaný jsi, Bože, navěky.“

K: „... víno, které Ti přinášíme. Ty ho svým Duchem učiníš Krví Kristovou.“

L: „Požehnaný jsi, Bože, navěky.“

2) V římském kánonu před konsekrací doplnit: „... mocí Ducha svatého ať se nám stane tělem a krví ...“

3) Před vpuštěním části hostie do kalichu, což vyjadřuje tajemství Kristova vzkříšení, kněz místo výzvy: „Pozdravte se pozdravením pokoje“ poví:

K: „Kristus vstal z mrtvých!“

L: „Vpravdě vstal!“ (zpěv antifony: „Z mrtvých vstal Pán, aleluja!“)

Úpravy, kdy se kněz modlí tiše či hlasitě a dvě chvíle ticha:

Při zpěvu Sanctus se kněz potichu modlí první část (Římského) kánonu. Pak začne hlasitě: „Učiň, Bože, Ty sám, ať je tato oběť v plnosti Tvého požehnání Tobě zasvěcená, pravoplatná a duchovní, hodná Tvého zalíbení; mocí Ducha svatého ať se nám stane tělem a krví Tvého milovaného Syna, našeho Pána Ježíše Krista.“

Následuje 1. chvíle ticha (2-4 minuty vkleče). Pak kněz vstane a hlasitě pokračuje: „Neboť On večer před svým utrpením...“

Slova ustanovení, která jsou v západní tradici zároveň i slovy konsekračními, ať kněz pronáší v tom jazyce, v kterém je pronesl sám Pán Ježíš, a to pomalu a výrazně.

Po proměnění krve Páně kněz klekne na obě kolena a je 2. chvíle ticha. Po 2-5 minutách kněz adoraci ukončí zvoláním „Tajemství víry“. Pak kněz vstane a hlasitě pokračuje ve mši svaté.

Vysvětlivky:

K 1. chvíli ticha

2-4 minuty kněz i lid klečí, vzývají Ducha svatého – zpěv antifony „Veni Sancte Spiritus“.

Poznámka pro věřící:

Svou myslí se teď přenes do Večeřadla na Sionu, kde Pán Ježíš svými slovy ustanovil tuto svátost. Na druhý den za naše hříchy zemřel na kříži a pak vstal z mrtvých. Padesátý den seslal Ducha svatého apoštolům, modlícím se v témž Večeřadle. Rovněž zde, v sionském Večeřadle, apoštolové v moci Ducha svatého přinesli první liturgickou oběť. Nástupci apoštolů, biskupové a kněží, od té doby přinášejí Bohu tuto Kristovu oběť za sebe i za hříchy lidu. Pros nyní, aby Duch svatý na tebe sestoupil v plnosti tak jako na apoštoly. Několikrát zopakuj prosbu „Veni Sancte Spiritus“. Pak s vírou v duchu řekni: „Přijímám téhož Ducha svatého jako apoštolové ve Večeřadle.“ Několikrát přitom v duchu opakuj svaté jméno Ježíš (Jehošu-á-á-á).

Pak můžeš také prosit, aby Duch svatý zpřítomnil nyní na tomto oltáři Kristovu oběť kříže. On to učiní svou všemohoucností skrze Kristova slova, která pronese kněz.

K 2. chvíli ticha

2-5 minut kněz i lid klečí, zpěv antifony „Jehošua“.

Poznámka pro věřící:

Uvědom si, že teď je zpřítomněna Kristova oběť na kříži. Ježíš je zde. V duchu se postav pod Jeho kříž místo apoštola Jana vedle Ježíšovy Matky. Ježíš tě nyní vidí a nyní ti říká: „Hle, tvá matka.“ V duchu řekni: „Přijímám.“ Tím jsi zrealizoval Ježíšův testament z kříže.

Nyní v duchu pohleď do Ježíšových pěti ran a vzbuď dokonalou lítost, která je nejpotřebnější pro moment tvé smrti. V duchu opakuj do každé Kristovy rány: „Ježíši, Ježíši, Ježíši, smiluj se nade mnou hříšným.“

Pak si uvědom tajemství křtu – „křtem jsme byli ponořeni do Kristovy smrti“ (Ř 6,4). Zůstaň chvíli v této realitě a vzývej jméno Ježíš (Jehošu-á-á-á). Při dlouhém „á“ vnímej ponoření do Kristovy smrti, duchovní sjednocení s ní. Uvědom si i svou smrt a prožij tuto chvíli, jako by to byla poslední chvíle tvého života. Spolu s Ježíšem vydáváš svého ducha do náruče nebeského Otce.

Přepis konsekračních slov v latince

Poznámka pro kající úkon na začátku liturgie:

„Zamysleme se sami nad sebou a přiznejme své hříchy.“

Ve chvíli ticha si připomeň: „Jsem egoista, který nehledá vůli Boží, ale svou. Jsem hedonista, který vyhledává příjemnost i hříšnou rozkoš. Jsem sudič, odsuzuji druhé, ale svou vinu vidět nechci, ani si ji přiznat.“ Pak hlasitě „Vyznávám se...“, „Kyrie eleison“.

Poznámka k celebrantovi:

Svatou liturgii slouží neplatně ten biskup či kněz, který přijal hereze a ducha popírajícího samotnou podstatu Kristovy církve. Takový se už herezemi sám vyloučil z Tajemného Těla Kristova (viz Gal 1, 8-9).

Stáhnout: BKP: Úprava liturgie /mše svaté/ (14. 9. 2021)