Jaký je křesťanský postoj k otázce homosexuality?

Bůh i celá křesťanská tradice jednoznačně nazývají homosexualitu mimořádně vážným a těžkým hříchem, který se protiví lidské přirozenosti. Za tento hřích, když se rozšířil jako morová nákaza, Bůh trestal Sodomu a Gomoru ohněm z nebe na výstrahu budoucím pokolením (srov. Gn 18-19).

Pokud budeme chtít naslouchat a otvírat se demagogii a manipulaci aktivistů homosexuality, přestaneme vnímat důrazné varování Sodomy a Gomory. Až přijde trest – oheň z nebe a světová katastrofa, už bude pozdě! Pán i tobě říká: „Dnes před tebe kladu život a smrt! Vyber si život!“ (Dt 30,15)

Statisíce mučedníků obětovalo své životy pro Krista a Boží zákony. I my jsme dnes povinni postavit se za Boží zákony. Sv. Pavel píše: „Nemylte se! Smilníci ani okultisti, cizoložníci ani zbabělci, ani homosexuálové (gr. arsenokoitai) nebudou dědici Božího království. A takoví jste někteří byli, avšak byli jste (skrze obrácení a pokání) ospravedlněni ve jménu Pána našeho Ježíše Krista.“ (1Kor 6,9.11)

A též se nemylme, nebudeme souzeni podle zákonů, které si sami utvoříme a odhlasujeme, ale podle nezměnitelných Božích zákonů. Každého z nás čeká smrt, soud a potom věčný život, anebo věčné zavržení! A toto je pro nás ta nejzávažnější a nejaktuálnější věc!

Prohlášení biskupů Pravoslavné církve v ČR

„Bible zaujímá k problému homosexuálních vztahů jednoznačný postoj: ‚Nebudeš obcovat s mužem jako s ženou. Je to ohavnost.‘“ (Lv 18,22) Svatý apoštol Pavel rovněž hovoří o ‚hanebných vášních‘ a připomíná, že Boží odsouzení dopadá též na ty, kdo takové skutky schvalují (viz Ř 1,18-32). Křesťané jsou povinni nazývat hřích hříchem, a to především proto, aby ti, kteří mu propadli, našli cestu k Bohu a ke spáse.“

Přirozenost člověka: muž, žena

Díváme-li se na člověka bez falešných brýlí, uvědomujeme si, že má tělo, které není bezpohlavní, a tím poukazuje na dvě základní věci, které z toho vyplývají: komplementarita a plodnost. Komplementarita, neboli doplňování, znamená, že lidé byli stvořeni jako muž a žena, že jsou si dokonale vzájemně přizpůsobeni, a to jak po fyzické, tak i po duchovní a duševní stránce. Co se týče plodnosti, ta je darováním života další generaci. K tomu, aby člověk dozrál v otce nebo matku a vymanil se tak přirozenou cestou z dětského sobectví, ho vedou jeho vlastní děti. To vše popírají lidé propagující homosexualitu. Intelektuálskými konstrukcemi popírají do očí bijící realitu a stavějí si vzdušné zámky. Ale přirozenost se znásilnit nedá, a to ani zákonem.

Papež o homosexuálních svazcích

Papež během svého pobytu ve Valencii dne 9. července 2006 nekompromisně kritizoval uzákonění sňatků homosexuálních párů ve Španělsku.

Děti homosexuálních párů není možné křtít

Kanadský prelát Marc Ouellet připomenul, že církev děti homosexuálních párů pokřtít nemůže. Sekretář B. Bariteau zdůraznil (27.7. 2005), že žitá homosexualita je od základu proti učení církve a takový pár svým vztahem jen trvale a veřejně demonstruje své pohrdaní katolickou církví.

Propagace homosexuality ve školství

Dětem se předčítá homosexuální pohádka „Král a král“, v níž následník trůnu odmítne všechny nádherné nevěsty, protože se zamiloval do prince. Líbá se s ním a potom se s ním ožení.

Homosexuální filmy

Během studia na jisté univerzitě na Slovensku se budoucí učitelé angličtiny musí dívat na film, kde je detailně promítnut akt zvráceného obcovaní muže s mužem a pak na jiný film s podobnou tématikou týkající se takto úchylných žen! Studenti v rámci zkoušky z angličtiny mají najít správné termíny, vcítit se do celého děje a odborně ho popsat. Není to psychologická a sexuální manipulace?

Když se europoslankyně SR paní Anna Záborská vyjádřila, že ve školství by naše děti a studenty neměli vychovávat lidé, kteří jsou homosexuálně orientovaní, liberální tisk toto vyjádření označil za diskriminaci a další její výroky zesměšnil. Nejde zde však o diskriminaci především bezbranných dětí a rovněž studentů univerzit?

Cíl zákona o registrovaném partnerství

Hlavní cíl tohoto zákona není udílení nějakých výsad, hlavním cílem je převýchova společnosti. To je celá podstata věci. Dnes jsou lidé k homosexuálům tolerantní, anebo lépe řečeno lhostejní. Jejich životní styl se jich prakticky nedotýká.

Problém nastane, když se dětem ve školách začne vnucovat, že homosexualita je běžný způsob života, že ho mohou zkoušet. Když začnou po školách chodit „gay-aktivisti“ a propagovat homosexualitu, anebo to budou dělat dokonce sami učitelé s touto orientací, rodičům to samozřejmě radost neudělá!

18.1. 2006 schválili v Evropském parlamentu rezoluci, v níž je výzva zrovnoprávnit homosexuální páry s manželskými. Kdo se nebude chtít podřídit, nazve se to diskriminací a homofobií, za což budou uděleny těžké tresty. Jedná se zde o útok na křesťanství a též i o útok na svobodu slova. Ve světě se začínají objevovat zákony proti nenávistné řeči – „hate speak“. Nedávno byl ve Švédsku odsouzen jeden evangelický farář za to, že při kázaní citoval z Bible pasáže týkající se homosexuality.

Velká demonstrace proti homosexuálním „manželstvím“

Nejméně 500 000 lidí se v sobotu 18.6. 2005 večer v Madridu zúčastnilo obrovské demonstrace za ochranu rodin. Cílem organizátorů bylo upozornit vládu na hlasy rodin. Konkrétně šlo o protest proti plánovanému povolení homosexuálních „manželství“ a adopce dětí těmito páry. Mezi účastníky demonstrace bylo i 20 biskupů a řada politiků. Akci zorganizovalo Španělské fórum rodiny a jeho heslem bylo „Rodina je důležitá“.

Španělská vláda nereagovala na vůli většiny národa a brzy nato uzákonila (30.6. 2005) zvrácené zákony o sňatcích homosexuálů a adopci dětí.

„Proti těmto nespravedlivým zákonům je potřebné bojovat všemi zákonnými prostředky,“ píší španělští biskupové.

Jaký duch je za prosazováním homosexuality a co sleduje?

Je za tím duch lži a smrti, sleduje duchovní rozklad jedince, rodiny i národa.

Celý tento rozruch způsobuje úzká skupinka lidí, jejichž hlas je však ustavičně médii zesilován. Lidé s homosexuální orientací jsou zneužiti jako beranidlo pro zničení rodiny a též jako nástroj proti náboženství (christianofobie).

Duchovní teror

Poslanci, kteří chrání práva rodiny, jsou v některých médiích pokládáni za bandu tupců. To však spíše svědčí o ustupující svobodě slova. Přesto je třeba pomáhat lidem, kteří homosexualitou trpí. Na druhé straně však musíme odmítat ideologii, která chce tuto problematiku zneužít.

Veřejnost je klamaná tímto demagogickým heslem:

„Možnost uzavírat svazky mezi stejným pohlavím je součástí občanských práv a života společnosti.“

Tato věta je vzorem psychologické manipulace. Jak dlouho by trval život společnosti, založené na homosexuálních svazcích? Je to jednoduchá matematika: Jednu generaci.

Položme otázku: Je součástí lidských práv těmto lidem říci pravdu, v jakých poutech se nacházejí, jaké to bude mít pro jejich tělo důsledky (mnoho nemocných AIDS jsou homosexuály), jaké to bude mít důsledky pro jejich psychiku (jedná se o vnitřní rozklad osobnosti – hluboké deprese)? A jaké je pak řešení? Eutanázie?! A po eutanázii? Soud, věčnost, peklo! Navěky! V konečném důsledku tedy toto tzv. občanské právo bere člověku právo na nebe, které mu vydobyl náš Pán a Spasitel Ježíš Kristus svou krví.

Demagogická věta, že „uzavírat svazky mezi stejným pohlavím“ je součástí života společnosti, je lež! Po všechna tisíciletí jí zákonně nebyla ani v té nejvyspělejší, ani v té nejzvrácenější společnosti! Je to podobné, jako kdybychom řekli, že nějaká epidemie je součástí života společnosti. Ve společnosti se vyskytuje, ale kdyby byla uzákoněná, celou společnost by vymořila.

Hlavní vinu za morální a duchovní devastaci Evropy má odpadlická církev, která zbytky pravověrných lidí opíjí jedem herezí, a to pod poslušností. Hlásání evangelia a živé víry trestá jako zločin rebelie proti oficiálnímu vedení. Pokud hereze historicko-kritické teologie a tzv. úcty k jiným náboženstvím nebudou z nitra církve odstraněny, nastane totální odpad od křesťanství. I duchovní atmosféra, v níž se dobro a zlo přestalo rozlišovat, je ovocem odpadu od živé víry. Bohužel odpadlické křesťanství pravdu nenazývá pravdou, lež lží, hřích hříchem, a proto ani necítí potřebu pokání.

V této kritické situaci platí zásada: „Boha je třeba poslouchat více než lidi.“ (Sk 5,29) To znamená: Je třeba rozlišovat, co je tajemné Tělo Kristovo a co je zrádnická struktura církve, která na tomto Těle parazituje a pozvolna jej likviduje. Náš pravověrný synod z Ukrajiny vyzývá všechny křesťany v Evropě, aby na první místo ve svém životě postavili Ježíše Krista. On má být naším Pánem a naším Králem. Jeho miluje ten, kdo zapírá své hříšné ego, bere svůj kříž a následuje Jej. To je pravá moudrost, která zajišťuje spasení.

Závěr

Rozum zůstává stát nad dvěma věcmi:

1)      Nesmyslným prosazováním homosexuality a homosexuálních sňatků – toto protiřečí lidské přirozenosti, morálce, etice atd.

2)      Rozum zůstává stát, že kulturní a křesťanské národy Evropy tuto anomálii jednohlasně schválily.

Jaký duch je za touto démonskou politikou? Je to duch života anebo duch smrti? Kde je hlavní vina? Evropská katolická hierarchie místo toho, aby alarmovala svědomí Evropy, konala pravý opak – viz biskup Treanor. Toto je známkou, že katolická hierarchie ve své většině zradila Krista i evangelium.

Paralyzování hierarchie a kléru je zapříčiněno veřejným hlásáním herezí skrze historicko-kritickou metodu a dále falešným výkladem Nostra aetate týkajícím se tzv. úcty k jiným religiím podpořenou skandálním gestem Jana Pavla II. v Assisi. Pokud nebude řečeno jasné a závazné ‚NE‘ k těmto dvěma otravným pramenům, pak oficiální církevní struktura dále pod falešnou poslušností povede masy katolíků do pekla. Kdyby církevní hierarchie konala pokání v těchto dvou oblastech, pak by morový rozklad skrze homosexualitu a okultismus nemohl „křesťanskou“ Evropu demoralizovat.

Protože se všichni kardinálové pro jednotu s herezemi sami vyloučili z církve, protože se všichni klíčoví pracovníci Vatikánu rovněž vyloučili z církve a je nad nimi Boží anathema – prokletí, protože velké množství biskupů je z důvodu hereze rovněž vyloučeno z církve, jménem Božím my, biskupové pravověrného synodu UPHKC, v autoritě biskupské a prorocké zavazujeme ve svědomí každého biskupa a každého kněze, aby se nejpozději do 25.12. 2009 veřejně odřek

1)      ducha ateizmu, který je za historicko-kritickou metodou,

2)      ducha hereze, který popírá Božskou inspiraci Písma svatého,

3)      ducha hereze, který zpochybňuje pravé Božství Kristovo,

4)      ducha hereze, který popírá zázraky a reálné i historické vzkříšení Krista,

5)      ducha hereze, který je spojen s falešnou interpretací Nostra aetate o úctě k jiným náboženstvím,

6)      ducha hereze, který tvrdí, že Kristova církev a pohanské religie jsou podobnými cestami ke spáse,

7)      falešného ducha Assisi a nekritické otevřenosti k pohanství.

Po tomto odřeknutí se ducha herezí ať se každý služebník Kristův zřekne ducha farizeismu a saduceismu a změní své myšlení a věří evangeliu (viz Mk 1,15) a ne lidským filosofiím a bájím. Ať koná upřímné pokání, přijme s vírou Ducha svatého, aby byl vpravdě Kristovým svědkem (martyrem) a oddělil se od ducha světa. Ať s vírou přijme Ježíšovu Matku takovým vnitřním způsobem jako učedník pod křížem. Ať na první místo postaví Ježíše a pro Něho ztrácí svou duši (srov. Mk 8,35) v čisté lásce k Němu a k záchraně nesmrtelných duší.

Pokud, drazí bratři, kteří jste se cele zasvětili Kristu v Jeho službě, učiníte tento krok víry, pak dáte prostor Kristu a Jeho Duchu, aby mohlo nastat duchovní probuzení v Evropě.

V Kristu biskupové stálého synodu UPHKC

          + Eliáš OSBM

          + Metoděj OSBM

          + Markian OSBM

          + Samuel OSBM

Kopie:

- Svatému otci Benedikt XVI.

- Prezidentu ČR V. Klausovi

- Prezidentu V. Juščenkovi, Ukrajina

- Prezidentu D. Medveděvovi, Rusko

- Patriarchům a biskupům pravoslavných církví