Odpověď redaktorovi z Madridu

Vážený pane redaktore,

       na Vaše otázky ohledně našeho svěcení a naší církve odpovídáme:

      Jsme řádně vysvěcení biskupové katolické byzantské církve. V roce 1946 byla naše církev na Ukrajině Stalinem zlikvidována. Do roku 1990 byla v katakombách. Naši pravověrní biskupové zemřeli ve věznicích, mnozí věřící i kněží byli vyvezeni na Sibiř. Když církev dostala svobodu, dostali se do jejího čela někteří lidé ze Západu. Ti připravili cestu nynějšímu ex-kard Huzarovi, který na oficiálním vatikánském situ dodnes figuruje jako hlava církve. L. Huzar je občan USA. Byl 18 let exkomunikován za to, že nezákonně v Itálii přijal biskupské svěcení jako občan a kněz USA. V roce 1996 byl, jako ten, který má ducha zednářů, nezákonně protlačen proti vůli třech metropolitů a proti církevním zákonům za nástupce hlavy UHKC kard. Lubačevského (viz Memorandum napsané arcibiskupem a metropolitou Stefanem Sulykem). Huzar začal převádět mučednickou církev jakoby zdánlivě k pravoslaví, ale ve skutečnosti šlo o plánovaný proces vnitřní apostaze přechod na New Age.

V té době jsme už byli v řeholi baziliánů (OSBM). Někteří z nás na Slovensku a v Česku, kde jsme komunikovali s byzantským biskupem J. Hirkou, který byl nástupcem našeho biskupa-baziliána a mučedníka, blahoslaveného P.P.Gojdiče. Gojdičův generální vikář, nynější biskup J.Ljavinec v ČR, nám svěřil vedení katedrálního chrámu v Praze. Tehdy už bylo některým řeholníkům známo, kdo ex-kard. Huzar je ve skutečnosti. V roce 2006 napsal heretickou knihu, v níž zpochybňuje Kristovo Božství, panenství Bohorodičky, věčnost pekla, propaguje okultismus, sám se chlubí, že věští kyvadlem a navíc zde veřejně schvaluje ohavnost homosexuality.

Od nastoupení L.Huzara nastala pro církev jiná forma katakomb. My jsme přijali tajně biskupská svěcení tak, jak ho přijímali v mimořádné situaci naši biskupové v období 1946-1990. 3.3. 2008 jsme je oznámili Svatému otci, a tím je zveřejnili. Brzy po tomto zveřejnění byl ustanoven pravověrný biskupský synod, jehož členy byli i biskupové svěcení v období 1946-1990: 90-ti letý Sofron Dmyterko OSBM, Irenej Bilyk OSBM, Josafat Kavaciv OSBM a Michajlo Osidač. Biskupové Dmyterko i Bilyk v roce 1990 zveřejnili svá svěcení a ujali se oficiálně vedení diecéze Ivano-Frankivsk a Čortkov-Bučač. Huzar I. Bilyka OSBM psychicky přinutil, aby se vzdal své diecéze. Biskup Dmyterko byl v roce 2008 už těžce nemocen a v té době církevní úředníci napsali pamflet, údajně podepsaný biskupem Dmyterkem, že je proti nám. Pod tlakem Huzarovy apostatické hierarchie se biskup Bilyk od pravověrného synodu biskupů distancoval. Co se týče biskupů Osidače a Kavaciva, kteří byli vysvěceni, jeden v roce 25.11. 1980 a druhý v roce 6.9. 1989, ti svá svěcení po pádu komunismu nezveřejnili. Když tak chtěli později učinit, Huzar jejich žádost neakceptoval. Kavaciv zemřel v červnu 2010.

V roce 2009, v boji s oficiální hierarchií vedenou Huzarem, vyhlásil náš pravověrný synod novou větev byzantské církve s názvem UPHKC – Ukrajinská pravověrná řeckokatolická církev. I toto jsme oznámili Svatému otci a zveřejnili před celou církví. Protože se L. Huzar a s ním v apostazi sjednocení biskupové nechtěli zříci Huzarových herezí, ač byli veřejně vyzváni, byli jsme nuceni zveřejnit jejich apostazi. Za tuto apostazi dopadá na duši Boží anathema, která vyplývá z podstaty celého křesťanství, a to dle Gal 1,8-9: „Kdo by hlásal jiné evangelium, i kdyby to byl i anděl z nebe (anebo i papež), budiž proklet – anathema sit.“ Tuto anathemu nemůže zrušit ani papež, pokud dotyčný sám nekoná pokání. Rovněž na základě biskupské a prorocké autority jsme my pouze zveřejňovali exkomunikace na většinu katolických biskupů, kteří dali veřejně najevo, že nechtějí vyznat papeži pravověrnou nauku a že se nechtějí distancovat od ducha hereze, který ničí celou církev – Tajemné Tělo Kristovo. Svatého otce vyzýváme a povzbuzujeme, aby v této krizové době započal pravdivou reformu církve. Ta spočívá v tom, aby odvolal všechny biskupy apostaty a na jejich místa vysvětil takové, kteří jsou schopni začít realizovat pravdivou vnitřní reformu církve. Na základě Gal 1,8-9 náš synod zevřejnil anathemu – Boží prokletí – spojené s exkomunikací – i na všechny členy zednářské polotajné organizace, na všechny aktivní a zatvrzelé homosexuály, kteří nechtějí zastavit svou aktivitu a odmítají konat pokání. Anathemu jsme vyhlásili rovněž na prezidenta USA B. Obamu, německou kancléřku A. Merkelovou, 27 komisařů EU a rovněž na vašeho španělského premiéra J.L.R. Zapatera.

Ptáte se, zda jsme kompetentní tuto službu v církvi konat, a zda nám to papež oficiálně přikázal. Odpovídáme: Papež nám to nezakázal. A i kdyby dodatečně zakázal, na realitě námi zveřejněných anathem to nic nemění. Podstatné je, že dotyční biskupové apostati a jiní se vyloučili z církve, i když mnozí z nich dále nezákonně okupují úřady, anebo se dále prohlašují za křesťany. Papež z nich tuto Boží kletbu nemůže sejmout, pokud sami nebudou konat pokání.

Otázka nás a našeho synodu: Naše biskupská svěcení jsme oznámili Svatému otci a zveřejnili. Vyjádřili jsme, že pokud chce Svatý otec Benedikt XVI. vědět i všechny podrobnosti našeho svěcení, včetně fotografií, pak jsme kdykoli ochotni přijet na audienci a podrobnosti mu osvětlit. V západní církvi je za nedovolené biskupské svěcení exkomunikace. Tento zákon však v byzantské církvi není. Huzar jako apostata – tedy vyloučený z církve – nás exkomunikovat nemůže. Pokrytecky se o to pokusil skrze monstrproces, který se však obrátil proti němu a stal se jeho hanbou a usvědčením. Svatý otec, Boží lid ani my jsme výsledky jeho monstrprocesu nijak neakceptovali. Navíc biskupa může exkomunikovat pouze papež. Výjimkou je jen jedno – pokud se dotyčný biskup neexkomunikuje sám skrze veřejnou apostazi.

Jistě je vám známo, že hned na druhý den po tom, co biskup Lefebvre vysvětil čtyři biskupy, byl Janem Pavlem II. i spolu s nimi exkomunikován. Naše biskupská svěcení byla Svatému otci oznámena už téměř před třemi lety. A navíc Svatému otci velmi často píšeme veřejné dopisy, které se týkají nutné reformy církve. takže o naší existenci ví nejen Svatý otec, nejen všichni kardinálové a biskupové, ale i čelní představitelé Evropské Unie, Ameriky a jiných států. Plně tvoříme jednotu se Svatým otcem a hájíme hlavní principy a dogmata katolické církve proti současným herezím a demoralizaci. Bližší informaci o naší činnosti můžete najít na stránkách www.uogcc.org.ua.

Ptáte se, jestli není nebezpečí schizmy na Ukrajině? Tuto otázku není třeba řešit. Daleko větším problémem než schizma je apostaze současné oficiální katolické hierarchie pod vedením ex-kard. Huzara. Tito apostaté už nezákonně okupují církevní úřady. Aby prostý lid i kněží měli možnost zachovat svou katolickou víru, museli jsme se od této apostatické hierarchie oddělit. Huzar a jeho stoupenci proti nám zneužívají státní orgány, abychom nebyli oficiálně, podle ukrajinských zákonů, registrováni. Proč? Protože tím by většina kněží a věřícího lidu přestoupila z apostatické struktury do pravověrné struktury. V apostatické struktuře by zůstali jen apostati a různí kariéristé. Tato polarizace by pak byla k užitku a k očistě řeckokatolické církve na Ukrajině.

O Huzarově členství v zednářské organizaci se diskutovalo už v roce 2003. Lubomir Huzar však odůvodnil, že ve francouzské lóži pod jménem Lubomir Huzar není uveden on, ale jeho blízký příbuzný. Činnost ex-kard. Huzara, ať už je nebo není členem zednářské organizace, je vedena v režii a v intencích této polotajné organizace. To musí vidět i slepý.  

V dnešní době, kdy se v celé církvi rozmohlo heretické učení zpochybňující Božství Kristovo, inspiraci Písma a prosazující falešnou úctu k pohanství, a to téměř všemi oficiálními teology v církvi – dokonce mnozí z nich už normalizují i homosexualitu – došlo ke katastrofální demoralizaci (pedofilní skandály od USA přes Irsko až do Austrálie). V této těžké době se náš pravověrný synod stal svědomím nejen všem katolíkům byzantského obřadu, ale i katolíkům západního obřadu.

Církev nese v současné době zodpovědnost i za demoralizaci bývalých křesťanských národů, protože opustila základy, kterými je pravověrné učení, následování Ježíše Krista a neustálé pokání. Bez těchto základů nikdo spasen nebude, ať je členem katolické církve anebo křesťanem-nekatolíkem. Protože hierarchie pro svou vlastní apostazi nebojovala proti apostatickým a demoralizujícím vlivům, proces duchovní genocidy ohrožuje i existenci celého lidstva fyzickou genocidou národů. Rozlišovacím znakem, kde se dnes nachází živá církev Kristova, je to, že rozlišuje zlo uvnitř církve i ve světě a nekompromisně se staví proti této duchovní epidemii. Kde je církev mrtvá, splyne s demoralizačním vlivem, ba nakonec ještě pomáhá v sebedestrukčním procesu lidstva.

Na závěr připomínáme, že to, že zatím nejsme evidováni v oficiálních vatikánských sitech jako biskupové nic nemění na tom, že jimi jsme. Věříme, že po účinné reformě církve, kdy už tam nebudou figurovat jména apostatických hierarchů, budou naše jména napsána i tam.

Vážený pane redaktore, můžete tyto informace uveřejnit ve Vašich novinách, věříme, že poslouží k užitku katolické církve ve Španělsku, za niž se modlíme a máme naději, že v ní nastane reforma mezi prvními.

        V Kristu

             Žehnají Vám, Vaší rodině i celé Vaší redakci

                     Za biskupy UPHKC

                         + Markian OSBMr

                        sekretář synodu biskupů UPHKC

                                                                                                                                                    Lvov, 9.9. 2010