
Vánoční pastýřský list papeže Benedikta XVI.
Datum: 2010-12-25Autor:
Koncept vánočního pastýřského listu sestavili
+ Metoděj OSBMr
+ Markian OSBMr
+ Samuel OSBMr
+ Eliáš OSBMr
Vánoční pastýřský list
Drazí v Kristu,
obracím se na vás jako pastýř, kterému byla svěřena zodpovědnost za vaši spásu.
O Vánocích si připomínáme lásku Všemohoucího a Věčného Boha, který v podobě bezbranného dítěte přišel na svět, aby nás vyrval z krutého otroctví satana a hříchu a převedl do Božího království. Svou smrtí a vzkříšením přemohl hřích, ďábla i smrt a dal nám věčný život. Ten život je v Něm, nikde jinde. „Kdo má Syna Božího, má život věčný, kdo nemá Syna Božího, nemá života.“ (1J 5,12) Každý člověk přišel na svět v hříchu a systém světa ho skrze hřích ovládá. Svět tvoří jednotu s naší porušenou přirozeností, která je v nás zdrojem nepravdy a zla a zotročuje nás. Ježíš nás zbavuje našich osobních hříchů tím, že Jeho krev nás očišťuje od každého hříchu: „Jestliže chodíme ve světle, jako On je ve světle, krev Kristova nás očišťuje od každého hříchu.“ (1J 1,7) Ježíš nás však zbavuje i otroctví hříchu a činí nás skutečně svobodnými: „Když vás Syn osvobodí, budete skutečně svobodní.“ (J 8,36) O této svobodě od hříchu hovoří především celá šestá kapitola Listu k Římanům. Odpuštění hříchů a vysvobození od kořene hříchů je skutečně radostnou zvěstí evangelia. Většina katolických křesťanů má tradiční víru, ale neprožila osobní obrácení, to znamená vědomé přijetí Ježíše za svého osobního Spasitele a vědomé vydání celého svého života do Jeho rukou. Ježíš chce, abychom byli Jeho učedníky (viz Mt 28,19) a zároveň chce, abychom se po přijetí Ducha svatého stali i Jeho svědky a mučedníky (martyres) (viz Sk 1,8).
Jak hluboce a pravdivě prožít letošní Vánoce? Ve východní církvi se po celou dobu vánoční (40 dní) zdraví slovy: „Christos raždajeťsja!“, což znamená: „Kristus se rodí!“ Ano, On se rodí, ale pouze v duši, která je Ho ochotna, skrze otevřenost pravdě, přijmout. Tedy v duši, která je ochotna si přiznat hřích, své zlozvyky a různé otrocké závislosti a je rovněž ochotna vcházet do světla pravdy a zde Ježíšovi dávat své hříchy i své problémy. Ježíš je opravdu živý v duších těch, kteří Ho přijali. Boží slovo říká: „Těm, kteří Ho přijali, dal moc stát se Božími dětmi.“ (J 1,12) Tedy skrze přijetí Ježíše a „zůstávání v Něm“ (viz J 15,4) jsme zbožštěni. Apoštol to potvrzuje slovy: „Kristus skrze víru přebývá ve vašich srdcích“ (Ef 3,17), a dále „Nežiji už já, ale žije ve mně Kristus.“ (Gal 2,20) „Žijte v Kristu Ježíši, když jste Ho přijali jako Pána.“ (Kol 2,6)
Jak má katolík o letošních Vánocích přijmout Pána Ježíše? Může to učinit sám, ve společenství své rodiny anebo v úzkém kruhu jiných věřících. Je třeba obnovit své křestní sliby a spasitelnou víru. Ježíš říká: „Hle, stojím u tvých dveří a klepu. Ke každému, kdo otevře, vejdu dovnitř a budu s ním a on se Mnou“ (srov. Zj 3,20). Je třeba si uvědomit, co znamená přijmout Ježíše za svého Spasitele a za svého Pána. V současné době většina křesťanů vytváří jednotu s duchem světa a ztratila cit pro hřích. Někteří dokonce ohavnost homosexuality pokládají za něco normálního, jiní se domnívají, že tzv. oficiální sexuální výchova, nebo spíše systematická demoralizace dětí již od 5-ti let, patří k všeobecnému vzdělání. Bohužel, mnozí biskupové a kněží zanedbali v této oblasti poučovat a varovat jako pastýři své stádo. Boží slovo říká, že všichni zhřešili (viz Ř 3,23). „Všichni jsme bloudili jako ovce, každý z nás se dal svou cestou, jej (Ježíše) však Hospodin postihl pro nepravost nás všech.“ (Iz 53,6) „Odplata za hřích je smrt.“ (Ř 6,23) Kdo tě zbaví hříchů a trestů za ně? Jedině Ježíš. „... nebyli jste vykoupeni ... stříbrem nebo zlatem, nýbrž převzácnou krví Kristovou.“ (1Pt 1,18-19) Uvědom si své hříchy a svou hříšnost před Bohem. Hřích je nepromlčitelná vina, corpus delicti pro hodinu tvé smrti a pro Boží soud. Přiznáváš, že jsi před Bohem hříšník a čeká tě trest? Věříš, že Ježíš, pravý Bůh a pravý člověk, zemřel za všechny tvé hříchy? Vyznej: Ano, věřím!
Přijmout Ježíše za svého Pána znamená vydat Mu vše, co máš. Ty patříš Ježíšovi a všechno tvé je Jeho. Už nejsi vlastník věcí a vztahů k lidem, ale pouze jejich správce. Tento postoj vydanosti a čisté lásky k Bohu je tvým životním programem až do smrti a denně ho v různých situacích aktualizuješ. Toto je plnění prvního přikázání: Milovat Boha celým srdcem, celou duší a vší silou a zároveň je to naplnění Ježíšova požadavku ztráty duše pro Něho a pro evangelium (Mk 8,34). Jsi tedy ochoten nyní přijmout Ježíše za svého Pána? Jestli ano, vyznej to ústy před svědky. Nyní se na tebe vztahuje Boží slovo: „Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že Ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen. Srdcem věříme k spravedlnosti a ústy vyznáváme k spasení.“ (Ř 10,9-10) Nyní se na tebe rovněž vztahuje Boží slovo: „Těm, kteří Ho přijali, dal moc stát se Božími dětmi. Oni se nenarodili z vůle muže ani z vůle těla, ale z Boha.“ (J 1,12-13) Nyní se na tebe vztahuje radostné vánoční evangelium: „Dnes se vám (tobě) narodil Spasitel, Kristus Pán.“ (Lk 2,11) Toto je podstata Vánoc. Po narození následuje život. Apoštol svědčí: „Nežiji již já, žije ve mně Kristus.“ (Gal 2,20) Je třeba se do této pravdy vracet. Skutečně platí, že Kristus skrze víru přebývá ve vašich srdcích (Ef 3,17). Protože v nás ale dále zůstává i porušená přirozenost, hřešíme jako svévolníci, hédonisté nebo sudiči druhých. Musíme se proto znovu vracet do světla pravdy. A to je pokání. Znovu přiznáme svůj hřích i svou hříšnost a znovu dáváme Ježíšovi místo ve svém nitru. To je smysl vánočního pozdravu východních křesťanů, který zní: „Christos raždajeťsja!“ Znamená to, že Kristus se znovu a znovu rodí i ve tvém srdci skrze spasitelnou víru.
Drazí kněží a věřící, nestačí slavit vánoční liturgii a nestačí ani abyste byli účastni svatého přijímání. Je třeba zaujmout postoj pravdy, pokání a zároveň bytostného dání se Bohu. Toto je přijetí Ježíše za svého osobního Spasitele a Pána. Toto je celoživotní program každého křesťana. Na tomto základě přináší přijetí eucharistie trvalé duchovní plody. Bez tohoto základu platí o Eucharistii varovná slova apoštola: „Protože nerozlišujete Tělo a Krev Kristovu, je mezi vámi mnoho nemocných“ (srov. 1Kor 11,29-30). Tedy je třeba obojí: budovat pravdivý vztah k Ježíšovi skrze vydávání Mu svých hříchů skrze přijetí odpuštění a skrze vydávání Mu svého života a rovněž přijímat Tělo Kristovo v Eucharistii. Samozřejmě, pro katolíka je povinností, pokud se dopustil těžkého hříchu, aby přijal svátost smíření. Pokud má pochybnost, co se týká rozlišení těžkého a lehkého hříchu, ať raději přistoupí ke svaté zpovědi.
Pokání u kněží spočívá v tom, aby odmítli především falešné nauky, různé filosofie a psychologie, které bagatelizují hřích a ničí živý vztah k Ježíšovi.
Vážení teologové, kladu vám otázku: Předáváte živou nauku církve tak, jak ji předával apoštol Pavel, v Duchu pravdy a Boží moci? Vedete své studenty opravdu k podstatě víry i k osobnímu obrácení a k životu s Kristem? Pokud to nekonáte, jak chcete, aby vámi formovaná kněžská generace předala živou víru v této době masového opadu od křesťanství dalším pokolením?
Vážení představitelé mezinárodní organizace OSN, mnozí z vás se pokládají za křesťany. Položte si esenciální otázku: Kdyby vás Bůh v tuto hodinu povolal ke svému soudu, byli byste spaseni, anebo věčně zavrženi? Sloužíte pravdě a Kristu, anebo přímo či nepřímo ničíte křesťanství a všelidské morální a duchovní hodnoty?
Vážení představitelé EU, mnozí z vás se rovněž pokládají za křesťany. Prosazujete morální hodnoty, anebo skrze zákonodárství a jiné mocenské mechanismy prosazujete antihodnoty? O vánočních svátcích se i vy postavte do Božího světla a dejte skrze pravdivé pokání místo Ježíši, aby mohl přijít do vašich srdcí i do vašich rodin. Máte velkou zodpovědnost za budoucnost Evropy, a tak více než druzí, potřebujete být zakořeněni v pravdě, aby se skrze vás mohlo vylít Boží požehnání na mnohé.
Vážení představitelé státní moci v Rusku, Ukrajině a Bělorusku, na vašem území je po několik století východní církev nesjednocená s Římem. Západní církev prodělává velkou věroučnou i morální krizi, což má dopad i na jednotlivé národy západní Evropy. V důvěře se dívám na východní křesťany s nadějí, že právě zde bude zastavena tato hluboká krize a že z vašich území zavane duchovní proud pravé obnovy do celého křesťanství. Jako představitelé státní moci si buďte vědomi své zodpovědnosti vůči svým národům i vůči Bohu. Ve svých zákonech nedovolte amorálnost, ale naopak, skrze zdravé zákonodárství upevněte morální a duchovní hodnoty, skrze které přichází harmonie a požehnání.
Vážení biskupové západní církve, jsem neustále upozorňován na břemeno zodpovědnosti za obnovu církve a za započetí její reformy. Z katolické církve východního obřadu je mi připomínáno, že reforma je nutně spojena s vysvěcením nové generace biskupů, kteří přijmou reformní program. Je to logické. Má-li například v demokratických státech nastat nějaká změna, dochází k ní skrze volby nové vlády. V církvi není demokracie, ale teokracie, přesto však je třeba brát v úvahu určité principy, které mohou zprostředkovat nutnou reformu, před níž církev stojí. Obracím se na vás v tento vánoční čas, abyste podali abdikaci a dali novému biskupskému kolegiu možnost k započetí nutné reformy církve.
I v tomto roce tekla krev mučedníků, která je vždy semenem nových křesťanů. Kéž nám všem jsou tito hrdinové víry příkladem přijetí Ježíše Krista do svých srdcí i Jeho důsledného následování.
Všem vám, katolíkům, všem křesťanům i všem lidem dobré vůle uděluji své apoštolské požehnání.
Kristus se rodí!
Papež Benedikt XVI.
Ve Vatikánu dne 25. prosince 2010
Přiložené soubory
|
Stáhnout Vánoční pastýřský list papeže Benedikta XVI. .DOC 48.5 kB |






