Arcibiskup M. Osidač – další oběť psychologické manipulace

Nenávistná kampaň proti UPHKC byla započata v Čortkově, kde apostatická struktura použila nejen lži a psychologických tlaků, ale dokonce i fyzického násilí. Následovala kampaň rozpalování náboženské nenávisti skrze portál RISU, vedená V.Dutkevyčem. Lvovské arcibiskupství napsalo lživý pamflet pod názvem „Pozor, sekta“ a krátce na to byl vydán tzv. pastýřský list podepsaný L. Huzarem s nařízením, že jej všichni kněží mají 26.12.2010 přečíst během liturgie. Tyto akce jsou systematickým rozpalováním náboženské nenávisti a dle trestního zákoníku podléhají trestu 2-5 let odnětí svobody. Z duchovního pohledu jde o hřích proti Duchu svatému. Pokračováním této kampaně byl psychologický útok na hlavu UPHKC, arcibiskupa Michaela Osidače, a to 8.1.2011.

Arcibiskup Michael slouží až doposud věřícím v Kuníně. Tato farnost přešla před dvaceti lety spolu s ním z pravoslavné církve do řeckokatolické. Do Kunína přijelo 5 mužů a jedna novinářka s kamerou. Stařičký arcibiskup, který měl už tři infarkty, byl během vánočních svátků vyčerpán pastorační službou. Takto vyčerpán byl vystaven křížovému výslechu a manipulaci šesti nevítaných hostí. Videomateriál ze 2 hodin psychologického tlaku byl cílevědomě sestříhán na 5 minut. Touto video-kamufláží zamořili internet. Pod vedením církevníka Kotkevyče sledovali tento cíl:

1)      zpochybnit biskupské svěcení arcibiskupa Michaela a demagogicky tvrdit, že je pouhým knězem,

2)      zpochybnit, že je hlavou UPHKC,

3)      uměle ho spojit s Huzarem, jako by měl jednotu s jeho herezemi a patřil do jeho heretické struktury,

4)      pošpinit biskupy UPHKC a vytvořit dojem, že vůbec nemají spolu nic společného.

Ad 1) Arcibiskup Michael Osidač byl 6.9.1989 vysvěcen metropolitou Vladimírem Sterňukem a biskupem Filimonem Kurčabou na biskupa řeckokatolické církve. Vladyka Michael od té doby vysvětil několik desítek řeckokatolických kněží. Každý z nich od něho obdržel potvrzení o kněžském svěcení s podpisem i s biskupským razítkem.

O tom, že je M. Osidač biskupem, nepochybují ani jeho největší nepřátelé. Je to veřejně známo. Na videu je až nápadně vidět, jak Kotkevyč cílevědomě manipuluje veřejnost a oslovuje arcibiskupa Osidače pouze titulem kněze, ale ne biskupa, ač ho zpočátku, což však na videozáznamu není použito, jako biskupa oslovuje.

Ad 2) Na zasedání biskupského synodu byl arcibiskup Michael zvolen za hlavu UPHKC a, jak se uvádí na zakládací listině, tuto funkci přijal a zastává. Nikdy nežádal, aby byl této funkce zproštěn.

Ad 3) Arcibiskup Osidač vyznal víru a zřekl se herezí, které Huzar hlásá. Jednak tak učinil písemně a zaslal své vyznání Svatému otci a jednak veřejně v chrámu v přítomnosti ostatních členů biskupského synodu. Tím se vědomě a svobodně oddělil od Huzara a jeho herezí. V soukromé biskupské kapli v Žovkvě arcibiskup Osidač apostatického kardinála v liturgii nevzpomíná. Protože ještě zastává funkci duchovního správce v Kuníně, je psychologicky přinucen – což je nepsanou podmínkou – vzpomínat v liturgii dva apostatické hierarchy. Je to určitý formalismus. Samozřejmě, důsledným řešením by mělo být udělat radikální krok a farnost či část farnosti převést do Ukrajinské pravověrné řecko-katolické církve anebo farnost obětovat heretické struktuře.

Arcibiskup Osidač byl sám vystaven dvouhodinovému psychologickému tlaku šesti útočníků. Prozíravě se řídil zásadou Písma: „Neházejte perly sviním, neboť se obrátí proti vám a roztrhají vás.“ Pokud by během těchto dvou hodin jednal i statečně a radikálně, že by jeho slova nemohli nijak zneužít ve svůj prospěch, video by sestavili tak, že by z něho učinili psychicky chorého člověka a zkompromitovali by jeho veřejnou službu jako hlavy UPHKC.

Ptáme se: Co by se stalo, kdyby za některým z apostatických biskupů přišlo 6 mužů z pravověrné církve s kamerou a chtěli by jen během 5-ti minut odpověď na jednu otázku týkající se nejpodstatnější věci, a tou je, zda dotyčný tvoří jednotu s herezemi L. Huzara? Místo odpovědi by zavolal jednotku rychlého nasazení a z těchto lidí by učinil zločince.

V roce 2006 Huzar ve své knize veřejně vyhlásil hereze, které popírají podstatu řeckokatolické církve. Proto byl v roce 2008 ustanoven Pravověrný synod biskupů. V roce 2009 byla vyhlášena Ukrajinská pravověrná řeckokatolická církev, jejíž hlavou je arcibiskup Osidač. Synod UPHKC má 7 biskupů, stálý synod pod vedením arcibiskupa Eliáše má 4 biskupy, a tento stálý synod má právo v určité oblasti vystupovat jménem celého kolegia biskupů.

Manipulace:

Kotkevič položí arcibiskupovi Michaelovi otázku: „Hovořili jste něco zlého proti Huzarovi a proti katolické církvi, proti biskupům?“ Touto otázkou chce před veřejností lstivě zmanipulovat arcibiskupa Michaela, že je rovněž sjednocen s Huzarovými herezemi. Arcibiskup Michael samozřejmě odpovídá, že nikdy nic zlého proti nim neříkal. To je pravda. On ani biskupský synod UPHKC je nikdy neočerňoval. Synod UPHKC má povinnost nazývat herezi herezí. Na tom není nic zlého, naopak, je to povinností pravověrného biskupa. L. Huzar a vedení UHKC upadli za hlásání herezí pod anathemu, kterou pravověrný synod zveřejnil. To není očerňování, ale pouze konstatování reality.

Pokud soudce spravedlivě odsoudí zločince, nedopouští se žádného očerňování ani ničeho zlého. Naopak, apostaté se vůči pravověrným biskupům dopouštějí systematického a psychologického teroru, očerňování a rozpalování náboženské nenávisti s cílem kompromitovat a likvidovat UPHKC.

Co se týče otázky svěcení kněží, arcibiskup Michael jako pravověrný biskup platně světí kněze, na rozdíl od apostatických biskupů, kteří od 3.8.2008 světí neplatně. Jimi vysvěcení kněží nejsou kněžími a liturgie i zpověď od nich je neplatná.

Kotkevyč se ptá arcibiskupa Michaela, zda náleží do katolické církve. On odpovídá: „samozřejmě“, ale Kotkevyč udělá zkrat a dodá: „kterou vede Huzar“. Spojí v otázce dvě protichůdné věci, takže ať arcibiskup Michael odpoví tak či onak, vždy je v pasti. S podobnou metodou přišli za Ježíšem Jeho nepřátelé. On se vyhnul odpovědi.

Manipulační metody 

1)      Apostatický biskup Koltun sídlí v Žovkvě a okupuje oficiální úřad. Pravověrný arcibiskup Michael Osidač, jako hlava UPHKC, žije rovněž v Žovkvě. Když ho chtěla šestice nevítaných hostí navštívit, mohli přijít do Žovkvy, kde by svědky rozhovoru byly i řeholní sestry. Tomuto se vyhnuli, a speciálně přijeli tam, kde je arcibiskup sám.

2)      Ze dvou hodin únavného křížového výslechu si učinili 5 minut video-kamufláže.

3)      Ovocem této návštěvy bylo to, že arcibiskup Michael byl ještě několik dní psychicky rozrušen.

4)      Podobnou násilnou akci, rovněž pod vedením Kotkevyče, učinili v roce 2008. Tehdy byl arcibiskup Michael byl v nemocnici v Brjuchoviči s nebezpečím dalšího infarktu. Oni cynicky ignorovali jeho kritický zdravotní stav a neodbytně od něj vymáhali podepsat jimi podstrčený list. Po příjezdu z nemocnice vladyka tento násilně vynucený podpis odvolal. KGB za komunismu mělo více tolerance než apostatičtí církevníci.

5)      Heretičtí církevníci zneužívají slušné chování staré generace. Dobře vědí, že arcibiskup Michael je nevyhodí a kdyby je i požádal, aby odešli, tak by neodešli, dokud by neprosadili svůj plán.

Co se týče Kotkevyče:

1. Byl veřejně vyzván, aby vyznal víru a oddělil se od herezí L. Huzara. On veřejně vyznal jednotu s těmito herezemi, a proto na sebe uvrhl Boží prokletí – anathemu – dle Gal 1,8-9. Svátosti, které udílí, liturgie, zpovědi... jsou neplatné.
2. Kotkevyč se dopustil falsifikace úředního dokumentu spolu s panem Kurášem ze lvovského krajského úřadu. Toto je špinavá záležitost. Na oba byla podána žaloba na prokuraturu za trestný čin.

6)      Církevníci vědomě vedou rozhovor tak, že se vyhnou podstatě problému. Takový zveřejněný rozhovor je jen manipulací veřejnosti. Už jen slušně jim odpovídat na otázky je prohra.

V kořeni těchto manipulačních metod, kterými obelhávají veřejnost, je bezcharakterní lež, při níž ze zločince dělají nevinné a z obětí zločince (příkladem jsou události v Čortkově, kdy tvrdili, že 20 sester prý zbilo 400 útočníků – tragédií, je, že když tento kolosální nesmysl řekne kněz, lidé tomu musí věřit, protože to řekl kněz). K této lži jim slouží církevní časopisy a internetové stránky (RISU...), kde vydávají své zfalsifikované a tragikomické videa.

Podobně se dopustili manipulace s na smrt čekajícím a již nehovořícím biskupem Dmyterkem, když takzvaně pronesl stránkový proslov plný úskoků a lží proti pravověrnému synodu. Arcibiskup Osidač není první obětí manipulace zákeřných církevníků.

Závěr:

Je třeba si uvědomit, jaký je kořen problému. Hlásá ex-kard. Huzar hereze nebo nehlásá? Odpověď je jasná: Hlásá. Dopadla anebo nedopadla na něj a na ty, kteří jsou s ním v herezi sjednoceni, anathema? Dopadla! (viz Gal 1,8-9) Světí apostatičtí biskupové kněze platně nebo neplatně? Neplatně – to znamená, že všechna kněžská svěcení od roku 2008 jsou neplatná. Toto je realita!

         Za synod biskupů UPHKC

                                                                                   + Markian OSBMr

                                                                                    sekretář synodu

                                                                                                                                                         Lvov, 15.1.2011