Odpověď na pamflet UHKC

 

Úvodem je třeba říci týmu autorů pamfletu i těm, kteří si jej objednali, že mají určitou zásluhu na obrodě církve i duchovního života. V čem? V tom, že na temném pozadí, které vytvořili, může tím více vyniknout Boží pravda a být odmaskována hereze.

 

V pamfletu jsme my, biskupové Ukrajinské pravověrné řeckokatolické církve (UPHKC), dostali od svých protivníků – hierarchie UHKC – opět nový název. Nejprve nás nazývali pidhoreckými otci, potom sektanty, schizmatiky, buřiči, rozkolníky, a nyní jsme dostali další titul „seskupení Dohnala“.

 

Co byste si představovali např. pod pojmem seskupení Ratzingera, anebo pod pojmem seskupení Huzara? Rozhodně pod pojmem seskupení Huzara si nemůžeme představovat horlivé křesťany, kteří usilují na prvním místě o osobní vztah ke Kristu, o záchranu nesmrtelných duší, zdůrazňují obrácení, pokání a následování Krista.

 

Název jejich pamfletu je: „Pro ty, kdo kouskují církevní Tělo, nebo-li jak se seskupení Dohnala snaží oklamat věřící UHKC vytvořením sekty.“

 

Citace: „Pro ty, kdo kouskují církevní Tělo.“

Odpověď: Kdo to je? Které z těchto tří seskupení? Čím se kouskuje Kristovo tělo? Herezemi nebo hlásáním pravdy? A také se ptáme, kdo se ve skutečnosti snaží oklamat věřící UHKC? Je to seskupení Huzara, které hlásá hereze, anebo my, kteří hájíme pravdy víry?

 

Citace: „...vytvořením sekty“.

Odpověď: Kdo vytvořil sektu? Sektu vytvořil ten, kdo se odsekl od Krista a od Jeho pravověrného učení, ten, kdo hlásá hereze. Seskupení Huzara vytvořilo sektu, snaží se oklamat věřící UHKC a kouskuje církevní Tělo.

 

Otázka: Kdo patří do seskupení Huzara? Kdo tvoří tuto sektu?

Odpověď: Heretickou sektu odseknutou od Kristova učení tvoří všichni biskupové UHKC a všichni kněží, řeholníci i laici, kteří jsou v jednotě s Huzarovými herezemi. Oni na sebe uvrhli Boží prokletí – anathemu a vyloučení z tajemného těla Kristova – církve.

 

Kniha: „Besedy s bl. kard. L. Huzarem o postkonfesijním křesťanství“

 

Je zajímavé konstatovat, že někteří kněží UHKC hned po tom, jak jsme poukázali na hereze ex-kard. Huzara v jeho knize „Besidy...“, ve svých kázáních tvrdili: „Taková kniha neexistuje“. Jistý čas nebylo možno tuto knihu v knihkupectvích najít. Zřejmě ji stáhli z prodeje. Pak, když zjistili, že existenci této knihy neudrží v tajnosti, tvrdili: „Kniha existuje, ale hereze v ní nejsou“ (O. Vilčinskyj). Dnes si dovolí citovat i celý text ex-kard. Huzara, avšak odborný posudek, který by vysvětlil obsažené hereze, nikde nepodají. Počítají s tím, že běžný čtenář to jednoduše nerozliší. Na hereze obsažené v knize jsme ukázali v brožurce Listy z Ukrajiny 8/2008 a 9/2008 (viz. www.community.org.ua). Nyní jen stručně vyjadřujeme totéž.

 

Ex-kard. Huzar v knize „Besidy“ používá teologickou dialektiku. Jde o velmi lehký humanistický styl, přístupný lidem. Avšak jeho použití bez dodržení pravidel pravověrné teologie vede automaticky k herezím. Příklad: Ex-kard. Huzar zdůrazňuje lidskou přirozenost Ježíše Krista, avšak úmyslně opomíjí zdůraznit základní pravdu víry, že Ježíš Kristus je zároveň a především pravým Bohem a jediným Spasitelem. Huzarův styl myšlení automaticky vede čtenáře k zaměření se pouze na lidskou přirozenost Ježíše Krista. Psychologicky to u čtenáře vyvolává jednostranný pohled. Božská přirozenost Ježíše Krista mu ve spleti humanistických frází už připadá jako mýtus. Huzar tvrdí: „V určitém smyslu ubíjíme realitu naším vysoce intelektuálním myšlením“. Základní pravdy víry jsou podle Huzara pouhým nereálným výplodem našeho vysoce intelektuálního myšlení. Apoštolové však byli rybáři, ne nějací vysocí intelektuálové. Svědčili o Kristu to, co viděli a zažili a nevymýšleli bezduché a heretické teorie jako Huzar.

 

Citace: „Ježíš pomáhal Josefovi a možná se i samostatně zabýval řemeslem tesaře, chodil do synagogy, modlil se spolu s ostatními, jako kdokoliv jiný ...“

Odpověď: Huzar nikde neřekne, že Ježíš je pravým Bohem a jediným Spasitelem. Tato pravda je základem naší víry a spásy. Je mnohokrát zdůrazněna v evangeliu i v jiných částech Písma svatého. Tuto podstatu naší spásy Huzar naopak zpochybní frázemi:

 

Citace: „Já myslím, že musíme být velmi opatrní, když se začínáme obracet k bohoslovským reflexím.“

Odpověď: Huzar zpochybní jasné vyjádření pravdy vyřčené samotným Spasitelem i Písmem svatým a nazve jej pouhou teologickou reflexí. Jakékoliv jasné vyjádření pravdy víry totiž Huzar vždy ocejchuje frázemi jako: „teologická reflexe“, „vysoce intelektuální myšlení“, ... .

 

Poznání pravdy rovněž zpochybňuje vlivem různých kultur:

 

Citace: „Podmíněni našim kulturním prostředím...“. „Je to jen otázkou rozdílného kulturního prostředí, jaké stojí za nimi...“

Odpověď: Kdyby takovou heretickou břečku hlásal svatý Pavel místo Krista ukřižovaného a vzkříšeného, ani jednoho člověka by neobrátil. Bohužel, Huzar touto heretickou břečkou obrací ne ke Kristu, ale od Krista, a to celou UHKC. O něm a o těch, kdo s ním tvoří duchovní jednotu, platí slova z knihy Zjevení: „Říkají o sobě, že jsou apoštolé, nejsou však jimi, ale jsou lháři“ a rovněž: „říkají, že jsou židé (nositelé Boží autority), nejsou však jimi, ale jsou sběř satanova.“ (viz. Zj 2,2.9)

 

Co se týče Bohorodičky, Huzar tvrdí: „Díváme se na Pannu Marii jako na Přesvatou, přestože ve skutečnosti nevíme, co znamená Přesvatá. A dokonce, ani co znamená svatá...“ A toto krutičství a zpochybňování základních pravd víry uzavře: „Jednoduše řečeno, ona byla dobrou manželkou, dobrou sousedkou ... Ona byla jednou z nich, a to je vše.“

  

Odpověď: To není vše. Učení církve je, že Maria je Matkou Boží – Theotokos, a to v pravém a pravdivém smyslu. Ona byla pro zásluhy Ježíše Krista uchráněna dědičného hříchu, proto je Neposkvrněná. Ona byla Pannou před narozením Ježíše, při narození i po narození, a toto je učení církve jak západní tak východní. A to vyplývá z celého Písma svatého i z celé Tradice. Huzarovy humanisticko-teologické teorie jsou přímo herezemi anebo do herezí uvádějí. Proto L. Huzar je pro své hereze, v jakých zatvrzele zůstává, vyloučen z církve podle Božího zákona : „Kdo by hlásal jiné evangelium, budiž proklet – vyloučen!“ (Gal 1,8-9) On je proklet a vyloučen. A prokletí Boží a vyloučení z církve – tajemného Těla Kristova, dopadá na každého, kdo s ním výrazně a veřejně tvoří duchovní jednotu: Tedy toto prokletí je na všech biskupech UHKC! Toto je podstatný problém současné UHKC a všechno ostatní je pouhé kalení vod a utíkání od reality.

 

Ex-kardinál Huzar používá humanistickou a teologickou dialektiku, která bez zdůraznění Božství Krista a neustálého panenství Bohorodičky a její neposkvrněnosti od hříchu vede automaticky k herezím. Kvůli takové teologické dialektice založené na historicko-kritické metodě nastal v západním světě masový odpad od Krista. Tato dialektika přivedla k přesvědčení, že křesťanství je pouze jedním z mnohých náboženství, avšak prý už není jedinou cestou ke spáse. A toto je hereze maxima!

 

1) Co se týká pamfletu, autor údajně odborník v oblasti masmédií, cituje celé statě ex-kard. Huzara, avšak nepodává k nim absolutně žádný komentář. Běžný čtenář bez poznání různých stylů teologické dialektiky (krutičství) nedokáže rozlišit pravé katolické učení od skrytých herezí. Autor chtěl navodit dojem, že text, v němž hovoří ex-kardinál Huzar o Ježíšovi a Panně Marii, je bez výslovných herezí. Pravda je však taková, že text obsahuje teologickou dialektiku, která vtěluje heretické myšlení a heretický pohled na Pána Ježíše Krista i na Svatou Bohorodičku. 

 

2) Co se týče Huzarova vyjádření o pekle, používá zde už otevřené hereze, když zpochybňuje jeho věčnost. To samé platí i o používání kyvadla, které je otevřenou formou věštění. Co se týče postoje k homosexualitě, rovněž jeho vyjádření nejsou shodná s Božím slovem ani s církevní tradicí a morálkou. Ovocem jeho postoje je, že všichni redaktoři církevních časopisů UHKC dobře vyciťují, jak mají chápat a interpretovat Huzarův postoj k homosexualitě. Jednoduše, pokrytecky mlčí na šířící se duchovní epidemii. Petice proti plánovaným gay-parádám a manifestace před Krajskými úřady Lvova i Ivano-Frankivska jsme organizovali my, biskupové UPHKC a nikoliv vedení UHKC. Tyto petice a manifestace jsou v této době na Ukrajině ještě účinným prostředkem k zastavení amorální epidemie. Bojkotování těchto peticí je ke škodě Božímu lidu UHKC i ukrajinskému národu.

 

Dalším svědectvím jednoty s duchem propagujícím homosexualitu uvnitř UHKC je, že RISU veřejně kritizovala zastavení plánované adopce malého chlapce homosexuálem. Na tento článek odpověděli pravoslavní věřící: „Uniati tolerující homosexuály – to už nejsou uniati, ale účastníci liberálního sodomismu.“ V dnešní době, kdy masmédia na Ukrajině začala propagovat homosexualitu, UHKC na čele s Huzarem ani jedenkrát nezaujala pravdivý a biblický postoj k homosexualitě jako takové. Autoři pamfletu se na podporu Huzarových postojů k homosexualitě, které jsou proti učení Písma i Tradice, odvolávají na Katolický Katechismus (KKC). Bohužel, jsou v něm použity nepřesné formulace, a to na místech, kde se mluví o nespravedlivé diskriminaci a o povolání homosexuálů ke křesťanské dokonalosti. Tyto nepřesné formulace KKC je možno dvouznačně vysvětlovat. Samozřejmě - ke křesťanské dokonalosti jsou povoláni i vrazi, zloději, narkomani, církevní farizeové a saduceové i celá apostatická hierarchie, a to tak, že se všichni musí nejdříve obrátit, zanechat hříšný život, být osvobozeni z otroctví a nastoupit cestu evangelijního sebezapření a pokání.

 

3) Cum Petro a sub Petro. Postoj ex-kard. Huzara vůči primátu papeže a jeho neomylnosti ex-cathedra není katolický, ale schizmatický. L. Huzar to vyjadřuje slovy: „Můj vlastní názor je takový: Cum Petro – ano, sub Petro – ne“. Upozorňujeme však, že učení církve je: Sub Petro – ano!

 

Otázka: Sub Huzar, anebo cum Huzar?

Odpověď: Z důvodu jeho herezí naše UPHKC není ani sub Huzar ani cum Huzar, ale anti-Huzar. A to musí platit pro každého pravověrného katolíka UHKC.

 

Otázka: Jaký je však komentář spoluautora pamfletu? „Kard. Huzar vyznává vládu římského velekněze ve světle učení katolické církve a víry v primát papeže, což ale nedělají pidhorečtí pseudobiskupové. (Huzar) jasně vyznává církevní chápání neomylnosti papeže.“

Odpověď: Nevíme, jestli si autor tropí žerty. 1) Huzarovo tzv. vyznání primátu římského velekněze není ve světle učení katolické církve. 2) My nejsme pseudobiskupové, ale pravověrní biskupové, na rozdíl od heretických pseudobiskupů tvořících jednotu s Huzarem. 3) Huzar jasně nevyznává neomylnost papeže, ale vnáší bludné konciliární teorie, které byly církví odsouzeny.

 

Otázka Aržakovského: „A zda má tuto vládu ve vztahu k Petrovi (tedy zprostit papeže funkce, pokárat ho) i ‚hlava UHKC‘?“– to Huzar potvrdil slovy: „Ano, ale to je jiná věc.“

  

Otázka Aržakovského: „Jak může Petr zachovat jednotu církve, jestliže je pouze bratrem?“ Ex-kard. Huzar na to odpovídá: „Ne, on je víc než bratr, on je starší bratr.“ Na straně 58-59 vysvětluje, jakou formu prý má neomylnost papeže (Petra). Zde Huzar nesprávně tvrdí, že papež je neomylný proto, že je neomylná církev.

 

Otázka: Jakým způsobem působí duch schizmy skrze ex-kard. L. Huzara?

Odpověď: Používá termín „neomylnost papeže“, ale popírá jeho podstatu tím, že mu dává nový význam.

 

Citace Huzara: „Já přijímám to, že v případě potřeby má papež dar od Boha hovořit jménem církve a ne svým jménem ex-cathedra.“

Odpověď: 1) Hovořit jménem církve mohou i jiní (biskupové, kněží), ale to není ex-cathedra. Huzar a heretičtí biskupové mluví jménem církve a přitom lžou. Své hereze předkládají jako učení církve.

 

2) Tvrzení ex-kard. Huzara, že papež není náměstkem Krista, ale pouze částí církve, je lživé. Podle Huzara z toho vyplývá, že papež žádnou neomylnost ex-cathedra v pravém slova smyslu nemá.

 

3) Ex-kard. Huzar popírá, že skrze papeže mluví Kristus k církvi. To je hereze konciliarismu. Tedy, že koncil je rovný anebo vyšší než papež. Katolické učení však říká opak: církev je neomylná jen v jednotě s papežem – sub Petro. A papež je neomylný ex-cathedra (v otázkách víry a mravů) i bez koncilu, tedy sboru biskupů. Papež může zvolit dva způsoby neomylného definování pravd víry a mravů: a) papež spolu s koncilem, b) papež sám. Učením katolické církve je toto: „Protiřečí učení Písma svatého ti, kteří tvrdí, že primát nebyl udělen bezprostředně a přímo svatému Petrovi, ale církvi, a potom – až skrze ni – Petrovi.“ (Ds 3054)

 

Heretický pohled: Jen čestný primát (tzv. Huzarův starší bratr)

 

Kdo tedy tvrdí, že svatý apoštol Petr má jen čestný primát (pozn. starší bratr), a ne primát pravé a vlastní jurisdikce, ať je exkomunikován (z katolické církve). (Ds 3055)

 

Závěr: Porovnáme-li zamotaná a nejasná tvrzení ex-kard. Huzara s jasným učením katolické církve o primátu papeže, musíme konstatovat, že ex-kard. Huzar toto katolické učení nevyznává, a proto není katolíkem.

 

Huzar zpochybňuje existenci UHKC

 

Huzar tvrdí: „Chápeme-li unii klasickým způsobem jako prostředek nového ustanovení jednoty, pak ji více nepodporujeme. Tato koncepce nás podvedla.“

Odpověď: Jak si představuje Huzar jednotu? Jak si odůvodňuje, že vůbec patří do katolické církve? Proč tedy nepřejde do pravoslaví, aby tam tvořil jednotu? Anebo lépe, ať přejde do svého postkonfesijního křesťanství, které tvoří jednotu s duchem světa a popírá všechny základní pravdy křesťanské víry. Toto už ve skutečnosti realizuje v UHKC prostřednictvím naverbovaných poturčenců.

 

Citace: „Tato koncepce nás podvedla“.

Odpověď: Vznik UHKC byl podle Huzara velkým historickým i teologickým omylem. Tedy UHKC nemá podle Huzara právo na existenci. Pokud tvrdí, že nás podvedla tato koncepce, pak Huzar nikdy jednotu s katolickým učením neměl a zůstává v herezi, kterou nyní oficiálně vnáší na Ukrajinu. Huzar odsuzuje i postoj Tridentského koncilu a dodává: „Ale to je minulost“ a podává nový program: „nechtěli bychom, aby se unie stala cestou obnovení jednoty.“ Ptáme se: Jaká je cesta jednoty v koncepci Huzara; a jednoty s kým? Je to pravá biblická snaha o jednotu, která je postavena na pokání, obrácení a pravdivém následování Krista? Ne. Z jiných projevů a článků ex-kard. Huzara je jasno, že usiluje ne o jednotu, ale o globalizaci na bázi odpadlého a shnilého křesťanství, na bázi popření základních pravd víry, na bázi herezí. Do takové jednoty ale nesmí vejít žádný křesťan – ani pravoslavný ani protestant. To, co Huzar předkládá, je masový odpad od křesťanství.

 

Citace Huzara: „My chceme být pravoslavní, být v této tradici, i když ne vždy jsme ji byli zcela věrní. Myslím, že jsme ztratili z této tradice cosi, co bychom měli znovu najít.“

Odpověď: Historie mučednické UHKC svědčí o boji za věrnost primátu papeže. Nyní Huzar otevřeně prohlašuje: „my chceme být pravoslavní“, tzn. zříci se primátu papeže a příslušnosti do katolické církve. Ale i tento výrok je podvodem. Ve skutečnosti Huzar a jeho stoupenci nechtějí být ani pravoslavnými, protože vinou Huzarových herezí nejsou už ani křesťany. Tyto fráze jsou jen matením upřímných katolíků i upřímných pravoslavných. V dnešní době je potřebné úsilí o jednotu, ale bez pravdivého obrácení a pokání pravá jednota neexistuje.

 

Citace: „My jsme ztratili z této tradice cosi, co bychom měli znovu najít“.

Odpověď: V první řadě UHKC má svou tradici, která trvá 400 let a je napojena na původní tradici církevní jednoty prvního tisíciletí, to znamená na jednotu s papežem. UHKC opravdu to podstatné vinou Huzara ztratila – ztratila živý vztah k Pánu Ježíši, ducha pokání i všechny základní pravdy křesťanské víry, a to vinou jeho herezí.

 

Otázka: Co bychom měli znovu najít?

 

Odpověď: Živý vztah ke Kristu, pravověrnost, a to skrze obrácení a pokání. Jiná cesta není. A proto vznikla UPHKC, která tuto cestu realizuje.

 

Citace Huzara: „Ale my také chceme zůstat ve vzájemném svazku (sopričasti) s římským papežem, následníkem apoštola Petra, symbolem jednoty.“

Odpověď: Zde je vidět, jaký je postoj heretika a schizmatika Huzara k papežskému primátu. Pokládá ho pouze za nezávazný symbol, se kterým prý chce také zůstat v „sopričasti“.

 

Otázka: Proč chce zůstat v „sopričasti“, které je však už jen pouhým nezávazným symbolem?

Odpověď: Proto, že se chce jako parazit přisát na Tělo Kristovo a vysávat a likvidovat život zbytku pravověrných křesťanů. Oklamané křesťany pak převést do New Age, do tzv. postkonfesiálního křesťanství.

 

Citace Huzara: „Být katolíkem znamená: být v „sopričasti“ s následníkem Petra a v žádném případě neztratit svou náboženskou tradici ani svou národní jednotu.“

  

Odpověď: Huzar zde používá termíny „náboženská tradice“, „národní jednota“, „sopričastije“, ale nikdy přesně neidentifikuje, co si pod těmito pojmy vlastně představuje. V podstatě je to tak, že není ani katolíkem ani pravoslavným a ani křesťanem, ale je modelem postkonfesiálního křesťana – t.j. odpadlíka od Krista a od církve. Do tohoto odpadlictví táhne za sebou nejen UHKC, ale podvodem i pravoslavné a chce s nimi vytvořit tzv. jednu místní církev, aby herezemi rozleptal i zdravé křesťanské zásady pravoslavné církve. Nejsilnějším prostředkem k zrealizování tohoto cíle je UKU (tzv. Katolická univerzita), která vychovává nové postkonfesionální poturčence, kteří mají skrze hereze a ducha smrti zničit křesťanskou víru na celé Ukrajině a konat svou antimisii i v Rusku!

 

Shrnutí: Pohled Ukrajinské pravověrné řeckokatolické církve na papežský primát a neomylnost ex-cathedra (ve věcech víry a mravů) je katolický. Huzarův pohled je naproti tomu schizmatický a heretický. My jsme si vědomi všech stinných stránek papežství: dvojpapežství a trojpapežství, posmrtná exkomunikace papeže Honoria, nepotismus, nemorální život Alexandra VI. i velké pohoršení Jana Pavla II. v Assisi a rovněž zednářského ducha na současných dikasteriích, které vystupují jménem papeže. My bojujeme ne za likvidaci papežství, ale za jeho očištění. Dnes, v době ducha antikrista, potřebují všichni křesťané, nejen katolíci, ochranu základů víry a mravů. A zde vyvstává potřeba skály čelící vlnám nevěry, herezí a morálního rozkladu.

 

Pro dnešní dobu stejně tak platí Kristovo slovo: „Ty jsi Petr, to je skála a na té skále (znovu) zbuduji svou církev a brány pekelné ji nepřemohou.“ (Mt 16,18)

 

4) Apostata Dr. Myron Bendyk, autor článku obsaženého v pamfletu, píše: „Proto i jejich církev má charizmu jejich neustálého „skřípání zubů“ na Kristovu církev, a to jak na východě, tak i na západě. Jak víme, skřípání zubů je slyšet v temnotě, do jaké se dostali otci. Škoda, že jejich „oheň“ neuhasíná a jejich červ neumírá.“

  

Odpověď: Je sice úctyhodné, že autor snad ještě věří v peklo, ve věčný oheň a skřípání zubů i v červa, který neumírá, ale reálnost pekla si každý musí nejprve uvědomit ve vztahu k sobě. Nestačí peklem strašit druhé. Jistý kazatel, když mluvil o pekle, odcitoval pouze Boží slovo a potom řekl krátkou větu: „Jen jednoho se bojím, abych já neskončil navěky v pekle“, a pak 5 minut mlčel a prožíval tuto závažnou realitu. Jeho krátké kázání bylo pro mnohé impulsem k tomu, že se od pouhých náboženských frází a vlažného života opravdu obrátili ke Kristu. V pekle budou především ti, kteří nekonali pokání a nerealizovali Boží slovo, ale pouze teologizovali a filosofovali či dokonce překrucovali Boží evangelium! Do které skupiny patříme my a do které skupiny patří veřejní stoupenci herezí, je naprosto jasné. My se pekla bojíme, a proto konáme pokání, a proto hlásáme vhod i nevhod Kristovo evangelium. Huzar a jeho stoupenci naproti tomu zpochybňují nejzákladnější pravdy víry i samotné peklo. Proto už do Kristovy církve nepatří. Jestliže autor i ostatní autoři pamfletu zůstali sjednoceni s herezemi ex-kard. Huzara, rovněž do Kristovy církve už nenáleží, i když v zevnější tzv. oficiální církvi dále zastávají vysoké úřady. Je samozřejmé, že pamfletem tito autoři v žádném případě nebrání Kristovu církev, ale brání ducha zrady a odpadu, který je za Huzarem a jeho herezemi. Co je čeká za tuto službu matení Božího lidu? Není to náhodou to skřípání zubů a neuhasitelný oheň?

 

Jiný autor článku v pamfletu tvrdí: „... propagují ducha New Age a odmítají apoštolské učení i svátosti“.

  

Odpověď: My nepropagujeme ducha New Age, naopak, odmaskováváme ho a varujeme před ním. Ducha New Age však propaguje ex-kard. Huzar a s ním sjednocená heretická hierarchie. My neodmítáme apoštolské učení ani svátosti, naopak to vše zdůrazňujeme. Na prvním místě ale zdůrazňujeme spasitelnou víru, bez níž svátosti nepřinášejí žádný duchovní užitek, ba naopak, vedou lidi k formalismu a odvádějí od osobního vztahu k Ježíši. Co se týče apoštolského učení, zdůrazňujeme je víc než kdokoli jiný, a proto také bojujeme proti současným herezím, které jsou namířeny proti apoštolskému učení i proti podstatě celého evangelia.

 

V pamfletu je článek pod názvem „Moje modlitby a utrpení za vás“. Jde údajně o provolání vladyky Sofrona Dmyterka k věřícím UHKC.

 

Odpověď: Do úst vladyky Dmyterka dávají skuteční autoři článku takové výroky, které vzbuzují citový dojem, jak nesmírně jsme prý zlí a jak škodíme církvi. Jednak vladyka Dmyterko v době, kdy s ním bylo možno ještě komunikovat, zastával pravověrnost a nikoliv „seskupení Huzara“. Jeho údajné vyjádření z 10.10.2008 je fyzicky nereálným. Bylo totiž napsáno v čase, kdy vladyka už ani nemluvil ani se nehýbal a za 3 týdny zemřel. Komunikace s ním nebyla možná už mnohem dříve. Víme to, protože jej tehdy navštívil vladyka Eliáš a dvě sestry.Rok před jeho smrtí s ním komunikovali tak, že jen stěží šeptem pronesl několik slov. Při druhé návštěvě už ani nemluvil. „Odešli jsme, aniž jsme s ním mohli komunikovat.“ Je směšné připisovat paralyzovanému pravověrnému vladykovi, že by tři týdny před svou smrtí pronesl takové plamenné a lstivě promyšlené útoky na ty, kteří hájí pravověrnost a pravou identitu UHKC, za níž on sám celý život trpěl. Zůstává jen otázka: Kdo je skutečným autorem tohoto podvrženého listu? 

 

Další autor pamfletu napsal článek, v němž nás přirovnává k africkým heretikům 4. století.

  

Odpověď: K tomuto článku musíme konstatovat jen tolik, že my s těmito heretiky nemáme nic společného, a proto ani citáty sv. Cypriána a sv. Augustina se nevztahují na nás, ale vztahují se na apostatickou a heretickou hierarchii UHKC.

 

Je obdivuhodné, jaké dělají autoři pamfletu psychologické a teologické akrobacie, aby výrazné Huzarovy hereze převedli do kategorie ctností a pravověrnosti. To je skutečně výkon.

 

Na články dalších autorů pamfletu, jako např. apostaty B. Gudzjaka, odpovíme v následujících listech.

 

V Kristu

+ Markian OSBM

+ Eliáš OSBM

+ Metoděj OSBM

+ Samuel OSBM

                                                                                                                                                 Lvov 18.11.2009

Kopie:

-          Svatému otci Benediktu XVI.

-          Katolickým biskupům

-          Pravoslavným biskupům

 

Adresa: Synod UPHKC, Sosnová 3, 79491 Lvov – Brjuchoviči, Ukrajina

www.uogcc.org.ua, www.community.org.ua; pidhirci.community@gmail.com