Pokání – metanoia znamená změnu myšlení a metastrofein změnu životního stylu.

1) Denně desátek času Bohu

2) Svěcení sedmého dne

3) Liturgická reforma

4) Jeruzalém a 12 patriarchátů

 

ad 1) Denně desátek času Bohu

Jaký byl smysl hmotných desátků? Těmito oběťmi člověk přiznával svou závislost na Bohu i vděčnost. Sekularizovaný svět dnes bojkotuje majestát Boha, smysl života i realitu věčnosti. Desátek času je 2 hodiny 24 minut. Duchu lži ve světě slouží masmédia a uvnitř církve hereze HKT a úcta k pohanství a jejich démonům, která vyúsťuje v toleranci k amorálnosti. To vše je zradou Boha! Za posledního půl století, zvláště vlivem televizorů a přijetím ducha světa – sekularizace, nastala u katolíků duchovní schizofrenie. Stále platí Ježíšovo slovo: „Hledejte nejprve Boží království.“ (Mt 6,33) Vytrvalý život modlitby je cestou spásy. Akademické křesťanství s mrtvými teoriemi bez modlitby je cestou do záhuby. Mnozí křesťané přijali Krista jako svého Spasitele a Pána, a také v plnosti přijali Ducha svatého. Bohužel, někteří z nich skončili podobně, jako Izraelité, kteří vyšli z egyptského otroctví, ale pomřeli na poušti (světa). Nestačí obrátit se, nestačí přijmout Ducha svatého, nestačí číst Písmo svaté, či ho takzvaně studovat. Je třeba následovat Krista! To ale není možné bez vytrvalého života modlitby. Katolická církev je dnes duchovním hřbitovem (srov. Ez 37,1-10). Duch Boží dává ke vzkříšení mrtvé církve prorockou podmínku – desátek času!

 

Tedy konkrétně: od 20:00-21:00 svatá hodina, ve 21:00 mnozí kněží udělují požehnání.

Co se modlit? Je několik způsobů. V žádném případě ale modlitba nemůže mít žádné prvky orientálních meditací. Modlitba musí být Kristocentrická (viz http://vkpatriarhat.org.ua/cz/?p=31455)

Kromě svaté hodiny se přes den modlíme 7 zastavení – při vstávání, večer před spánkem a pak ještě pětkrát přes den v 9:00, 12:00, 15:00, 18:00, 21:00 (viz Ž 119,164) (vizhttp://vkpatriarhat.org.ua/cz/?p=15625). Celkově tato zastavení zajmou 20 až 30 minut.

 

Pak ještě zbývá jedna hodina. Člověk potřebuje aspoň hodinu denně na vnitřní modlitbu v samotě. Ježíš říká: „Zavři se do své komůrky a modli se k svému Nebeskému Otci.“ V časové nouzi je možno se pomodlit půl hodiny ráno a půl hodiny večer nebo během dne. Duchovní obnova vyžaduje sebezápor, ale ten je součástí boje o záchranu tvé duše. Začni a vytrvej jeden rok. Dej to Bohu jako slib! Jeden týden v měsíci se zapoj do modlitební stráže. Jde o vytvoření nepřetržité misijní modlitby (viz http://vkpatriarhat.org.ua/cz/?p=31458).

ad 2) Svěcení sedmého dne

Neděle je den vzkříšení a Ducha svatého. Během dne prožijeme 4-5 hodin modlitby, které jsou zaměřeny na Kristovo vzkříšení a seslání Ducha svatého. Začni tento program svěcení neděle:

V sobotu večer po 21:00 se rodina modlí hodinu vztahující se ke vzkříšení (viz http://vkpatriarhat.org.ua/cz/?p=1487).

V neděli ráno, nejlépe už v 5:00-7:00, dvě hodiny (viz http://vkpatriarhat.org.ua/cz/?p=665, http://vkpatriarhat.org.ua/cz/?p=663).

 

Před 9:00 anebo hned po 9:00 se modlí hodinu vztahující se k pravdě seslání Ducha svatého (viz http://vkpatriarhat.org.ua/cz/?p=659).

Pokud se kněz veřejně neoddělil od herezí apostatického Vatikánu, věřící už na jeho liturgie nesmí chodit, protože by na sebe stahovali prokletí (srov. Gal 1,8-9)!

 

Odpoledne probíhají setkání křesťanů v malých skupinách, buď v domě některé rodiny anebo si věřící mohou pronajmout například učebny ve škole. Od 15:00-16:00 se spolu pomodlí další pravdu vzkříšení (viz http://vkpatriarhat.org.ua/cz/?p=31621, http://vkpatriarhat.org.ua/cz/?p=656). Potom stráví asi půl hodiny nad Božím slovem a vyslechnou přednášku. Připraví si ji jeden či dva z přítomných mužů. Společně rozjímají o tom, co bylo přečteno a řečeno. Dalším bodem programu jsou svědectví na povzbuzení. Potom se společenství rozdělí. Muži řeší konkrétní praktické otázky zvlášť a ženy zvlášť. Je třeba se učit a realizovat také evangelizaci mezi čtyřma očima – osobní svědectví. Lidé získaní touto misií by se měli setkávat během týdne na biblické a modlitební hodině pod vedením starších bratří.

 

Toto bratrské společenství trvá kromě modliteb přibližně dvě až tři hodiny.

Svatou hodinu od 20:00-21:00 se už modlí každý doma. Měla by být volnější – zpěvy, děkování, či ještě reflexe na duchovní zkušenosti dne, konkrétní prosby do dalšího týdne. V neděli večer je ještě třeba vyčlenit jednu třetinu hodiny k prožití pravdy – Ježíš se ukazuje apoštolům s Tomášem (viz Zjevení Tomášovi: http://vkpatriarhat.org.ua/cz/?p=656).

Svěcení neděle vede k obnově víry u jedince i k obnově rodiny a celého národa!

 

Dodatek: Očista našich příbytků

Pokud v našich domech nemá kralovat televizor ani nemorální, pohanské či okultní symboly, ale naše domy mají být domy modlitby (soukromá a společná modlitba i svěcení neděle), je nutno učinit očistu a posvěcení našich příbytků.

Dříve měly domy křesťanů u dveří kropenku se svěcenou vodou. Izraelité měli nad dveřmi nápis: „Miluj Hospodina...“ (Dt 6,5-9) (srov. „Já a můj dům budeme sloužit Hospodinu“ /Joz 24,15b/). Ve východní církvi měli tzv. „červený koutek“, kde byl obraz Bohorodičky anebo Krista, a večer, když se rodina modlila, rozžíhali lampu. V západní církvi měli křesťané své byty vyzdobeny svatými obrazy. Bohužel, dnes už nastala desakralizace křesťanských domů i bytů. Je třeba se vrátit k zdravým prvkům křesťanské tradice (srov.http://uogcc.org.ua/cz/letters/article/?article=1280)

 

Je třeba očistit příbytek od okultních symbolů spojených se zvěrokruhem, s různými symbolickými orientálními ornamenty, řeckou, egyptskou mytologií, s faraóny, čínskými draky, žábami, slony, želvami... Toto je výzdoba stylu pohanského feng-šuej, které je spojeno s čínským buddhismem a úctou k démonům. Duše křesťana má být svatostánkem a jeho dům chrámem Božím, místem, kde přebývají Boží děti a kde vládne Boží Duch. K tomu má sloužit i výzdoba.

 

Také je potřeba udělat očistu knihovny od nečistých a okultních knih i očistu fonotéky. Základní knihou má být Písmo svaté. Křesťan má mít rovněž životopisy svatých a pravověrnou literaturu.

Ad 3) Liturgická reforma

Vatikánský koncil obrátil oltáře k lidu, ale neobrátil srdce k Bohu. Liturgický prostor a reforma liturgie byly vedeny duchem aggiornamenta, tedy ztráty sakrálnosti v prostoru i v bohoslužbě. Svatostánky byly vysunuty z centra do bočních kaplí, a tím katolický chrám ztratil charakter domu modlitby. Model chrámu Bůh zjevil Mojžíšovi i Ezechielovi.

 

Chrám je rozdělen na tři části:

a) místo pro věřící,

b) místo, kde kněz přináší oběť– to je svatyně,

c) místo, kde přebývá Boží přítomnost – velesvatyně.

 

Dle biblického, Božího modelu, by velesvatyně měla být oddělena oponou a za ní by byl svatostánek. Před oponou by měla být lampa s věčným světlem a v blízkosti či na oponě by měly být dva andělé, kteří adorují. Ve svatostánku – ve velesvatyni – přebývá Bůh pod způsobou eucharistického chleba. Svatyně by měla být oddělena od lidu podle vzoru východní církve alespoň symbolickým ikonostasem. Kněz by byl otočen čelem k velesvatyni. (viz fotografie a model liturgického prostoru: http://vkpatriarhat.org.ua/cz/?p=31603).

Reforma liturgie

Latinská církev vedla s pravoslavnou církví asi 700 let teologické disputace ohledně epikléze v liturgii. Sporná byla rovněž otázka kvašeného a nekvašeného chleba. Do latinské liturgie nebyla zařazena epikléze, tedy vzývání Ducha svatého, ze strachu před montanismem. Liturgie sv. Bazila (4.století) i sv. Jana Zlatoústého má epiklézi. Sv. Bazil jen redukoval svěcení neděle, které začínalo v sobotu večer, pokračovalo nočním bděním, pohoštěním, modlitbami, zpěvy a slavením liturgie. Někdy trvalo až do poledne. Svatý Bazil vyčlenil z tohoto svěcení dne vzkříšení jen svatou liturgii a dal jí dnešní formu. V 9. století tuto liturgii přinesli sv. Cyril a Metoděj i Slovanům na území dnešního Česka a Slovenska.

 

O otázce epikléze dnes už není třeba diskutovat, ale je třeba epiklézi v liturgii  realizovat – vírou prožívat, a to nejen kněz, ale i věřící.

Po slovech ustanovení, které pronesl Ježíš při poslední večeři, je hned zařazena anamnéze, tedy připomínka hlavních událostí z Kristova života a pak následuje hned epikléze, tedy intenzivní vzývání Ducha svatého, aby nastalo proměnění darů, ale i přítomných křesťanů (viz http://vkpatriarhat.org.ua/cz/?p=31596).

Ad 4) Jeruzalém a 12 patriarchátů

Od 1. 5. 2011 je Vatikán pod Boží anathemou. Vatikánské kongregace podporují globalizační autogenocidu lidstva. Z prokletí je jen jediná cesta: adekvátní pokání – reforma!!! Prostředkem reformy musí být osobní pokání jedinců i celých národů. K tomuto prostředku reformy může přispět decentralizace apostatického Vatikánu na 12 patriarchátů. Patriarchátem s duchovní autoritou Petra už nebude Vatikán, ale Jeruzalém. Patriarchou zde může být už 10 let globalisty v Jeruzalémě vězněný pravoslavný patriarcha Irenej. On se neprohřešil herezemi vůči Kristu, evangeliu a církvi a není nástrojem globalizačního lobby. Navrhujeme, aby mezi 12 patriarcháty byly i dva pravoslavné patriarcháty, a to v Řecku a v Rusku, a pak západní patriarcháty – v Itálii (Řím), ve Francii (Avignon), v Česku (Velehrad), v Jižní Americe, v Severní Americe, v Africe, v Austrálii, v Číně a v Indii.

 

Podstatou decentralizace je vrácení se ke svým společným křesťanským kořenům, k duchovnímu Jeruzalému – prvotní církvi. Jde o přijetí Krista, Jeho evangelia i apoštolské tradice!Vatikánské kongregace i struktura kardinálů jsou už afunkční. Každý patriarchát si zachová svou vlastní liturgickou tradici i samostatnost v otázce svěcení svých biskupů, vyhlašování svatých atd. Západní patriarcháty ať uchovají celibát kněžstva a dají mu po reformě správný směr. K tomu je nutné, aby kněží žili polořeholním životem. Necelé dva dny v týdnu ať jsou v malých skupinách spolu na modlitbě a nad Božím slovem (viz http://vkpatriarhat.org.ua/cz/?p=31289). Tu ať se také učí teamové evangelizaci či reevangelizaci. Cílem je obnova živého křesťanství a formace učedníků kteří budou schopni pro Krista prolít i svou krev jako mučedníci.

 

Vatikán dal program aggiornamenta – přizpůsobení se světu – a nastal vnitřní rozklad. Proto jednotlivé patriarcháty musí stanovit společný program, který bude čelit globalizační autogenocidě. Reformu musí začít každý biskup a každý kněz příkladem osobního pokání. Musí se oddělit od herezí HKT, synkretismu a tolerance k amorálnosti. Pokud biskup či kněz zůstane ve falešné jednotě s apostatickým Vatikánem, každý katolík je povinen se od tohoto kněze či biskupa oddělit jako od heretika! Pokud tak katolík neučiní, zůstává na něm prokletí! Pokud zatvrzele zůstane v tomto stavu až do smrti, bude věčně zavržen!

 

Křesťanství se znovu musí stát solí světu a sloupem pravdy! To je program pokání a reformy: Všechno obnovit v Kristu!

Kopie:

Státnímu sekretariátu Vatikán

Katolickým biskupským úřadům

Pravoslavným biskupům

Vládám bývalých křesťanských národů

Poslancům Evropského parlamentu

Prezidentům států Evropy a Jižní i Severní Ameriky

Stáhnout: Výzva katolíkům - 3. část: Metastrofein /změna životního stylu/ (14.9.2015)