čeština > Publikace UPHKC

Modlitba za český národ 28. října 2016

Datum vydání :   2016-10-28
Autor:   BKP
Můj Pane, Ježíši Kriste, můj národ je ukřižován spolu s Tebou. Ti maličcí a prostí lidé jsou jako děti, které se mezi sebou hašteří a nejsou za sebe a svou záchranu schopni bojovat v jednotě. Duch lži a smrti, který způsobil Tvé ukřižování, má i v Česku svá média. Kéž Bohorodička dnešní den, z pověření svého Syna Ježíše Krista, šlápne na hlavu pekelnému hadu, který skrze globalizaci, islamizaci a jiné pasti vtahuje český národ do časné i věčné záhuby. 



Ikona Ukřižovaného

Datum vydání :   2016-10-14
Autor:   BKP
Vidím Kristův kříž. Nejprve se dívám do Ježíšových pěti ran a pak i na jiné rány, jimiž je bolestně rozdrásáno celé Ježíšovo tělo. Nárty nohou jsou proraženy dvěma hřeby, jimiž jsou krutě přibity ke kříži. Krev z obou ran vytéká na dřevo kříže, stéká po něm dolů kolem světelného bodu symbolizujícího mého ducha, který je na kříži sjednocen s Kristem Ukřižovaným. Ježíš má rozevřenou náruč, jakoby chtěl každého z lásky obejmout. Denně se alespoň chvíli (1-5 minut) dívej na ikonu Ukřižovaného a pak i do Jeho očí. Řekni Mu: „Ježíši, děkuji Ti, že Jsi trpěl a zemřel i za mě a za mou spásu!“



Rozjímání nad Mt 7,24-25

Datum vydání :   2016-09-11
Autor:   BKP
Hledáme-li ve svém životě na prvním místě Boží vůli a snažíme se ji realizovat, platí o nás, že jsme podobni rozvážnému muži, který postavil svůj dům na skále. Dřív nebo později přicházejí vichřice, příval a vody, ale má-li náš dům základy na této skále, nespadne. Problém, proč se často pokoušíme budovat dům na písku, je v tom, že lehce věříme zdánlivým dobrům, které vzbudí náš zájem, nabízejí jakési výhody a vzbuzují dojem jakoby nejideálnějším řešením, které se v konkrétním rozhodování nabízí, je právě tato lákavá varianta. Začít stavět na skále se nám zdá těžké, nevýhodné, často až odpudivé a tak pod tlakem falešného dobra odhazujeme skutečné dobro, anebo si namlouváme, že to naše falešné dobro chce i Bůh. Bůh chce s námi budovat náš životní dům na skále. A je na nás, abychom s Ním spolupracovali. Pak budeme skutečně šťastni.



Rozjímání nad Mt 7,15-16

Datum vydání :   2016-08-27
Autor:   BKP
Tímto slovem nás Pán Ježíš učí a varuje, že abychom se udrželi na úzké cestě vedoucí do věčného života, máme se nejprve pilně varovat falešného učení, herezí a těch, kdo ho hlásají (heretiků a apostatů). Toto je tedy nejpodstatnější – zachovat pravověrnost a pravdivý vnitřní vztah ke Kristu. Proto apoštol Pavel říká, že kdyby přišel nějaký apoštol, nebo i sám anděl z nebe, a hlásal jiné (tedy falešné) evangelium, ať je proklet (srov. Gal 1,8-9). Známe Boží slovo a známe tradici církve. Máme Bohem dané svědomí. Toto vše nám dává moc i umění rozeznat učení Kristovo od falešného učení současné apostatické hierarchie a teologů. Pán Ježíš totiž navěky ustanovil, že každý, kdo je z Pravdy a z Boha, slyší Jeho hlas a za cizím nepůjde. A kdo není z Boha, Jeho hlas neslyší.



Rozjímání nad Mt 7,13-14

Datum vydání :   2016-08-13
Autor:   BKP
Ježíš mluví o těsné bráně a úzké cestě, která vede k životu. Tou těsnou branou jsou Kristova přikázání lásky a tou úzkou cestou je Kristův kříž a Jeho smrt, kterou se vchází do věčného života. Širokou cestou, která vede do záhuby, je cesta egoismu, morální nevázanosti, podvodu a lži, která je mnohdy spojena s démonskými praktikami věštění, magie či spiritismu, de facto uctíváním zla a démonů. Tato cesta vede do věčného zahynutí.Polož si otázku: Kterou cestou jdu já? Širokou cestou hříchu, anebo úzkou cestou následování Krista? Pravá moudrost počítá s koncem, se smrtí a s věčností. Hlupák je duchovně slepý a zapomíná na smrt a věčnost.



Rozjímání nad Mt 7,12

Datum vydání :   2016-07-30
Autor:   BKP
Dědičný hřích naprogramoval do duše schizofrenii a člověk má proto dvojí míru. K sobě jsme nekritičtí, své projevy egoismu si nechceme přiznat ani je vidět, ale u druhých egoismus velmi citlivě vnímáme, kritizujeme, až nenávidíme. Máme zvláštní nároky – chceme, aby lidé respektovali naši vůli a schvalovali všechno, co děláme, aby viděli naše problémy, a dokonce si domysleli, co mají pro nás udělat, abychom se ani nemuseli pokořovat a prosit je o to, a když nejednají podle našich představ, urážíme se. Chceme, aby nám dávali mimořádné výhody, ale když oni chtějí maličkost po nás, nechceme jim vyhovět, posuzujeme je, že nás využívají a manipulují s námi, anebo jim aspoň dáme pocítit, jak to pro nás bylo namáhavé, co jsme pro ně udělali a jak si nás teď za to mají vážit. Za dobro, které nám prokazují, nejsme schopni ani poděkovat, bereme to jako samozřejmost. Toto je znak duchovní slepoty a projev nespravedlnosti, který ve svých myšlenkových stereotypech nevnímáme. Je to ovoce dědičného hříchu.



Čím tvrdší boj – tím více třeba pokory a odevzdanosti Pánu Ježíši

Datum vydání :   2016-07-24
Autor:   BKP
Pán nám ukazuje, že čím tvrdší a hlubší je boj – tím více je třeba pokory a odevzdanosti Pánu Ježíši, tím více musíme vycházet ze sebe! Zde už nelze ani hájit Boží pravdu a spravedlnost něčím dobrým a lidským. Zde platí jen jedno: přijímat kříž a vcházet do smrti, ale s Kristem skrze Pannu Marii. Toto je cesta – cesta smrti ke vzkříšení.



Rozjímání nad Mt 7,7

Datum vydání :   2016-07-16
Autor:   BKP
Máme především prosit o dar pokání, aby se nám otevřely oči, ne o hmotné či časné dobro. Máme prosit, abychom chápali evangelium Kristovo, abychom Ježíše milovali a toužili být v modlitbě s Ním. Ti, kteří nejsou ženatí či vdané, by měli také prosit o touhu a sílu žít zasvěceným životem v čistotě, poslušnosti a v chudobě – z lásky ke Kristu a pro spásu duší.



S vírou přijímat vše, co Bůh dopustí

Datum vydání :   2016-07-14
Autor:   BKP
Když Job reptal, Bůh mu řekl: „Kde jsi byl, když jsem kladl základy zemi a vesmíru?“ Naše poznání je velmi omezené! Nesmíme reptat, ale v pokoře a s vírou přijímat vše, co Bůh dopustí. Pak nám Bůh dá světlo a bude odhalovat jedno tajemství dobra a zla za druhým, jak v životě – tedy v praxi, tak i v Písmu svatém a skrze pokoru a vydanost (lásku) bude nás On sám vyučovat a otvírat naše oči.



Za každou cenu chci získat věčný život

Datum vydání :   2016-07-13
Autor:   BKP
Musíme mít ve svém životě motivaci, cíl, vizi. Našim cílem není dlouhý život, ale věčný život. Máme mít stále na zřeteli nebe – svou opravdovou vlast, vidět před sebou tu realitu věčného štěstí. Člověk je většinou na to totálně tupý, jakoby se ho to vůbec netýkalo. Bude rozjímat o nějaké konkrétní věci, co má jít koupit do obchodu, atd. To je pro něj živé, aktuální. Ale tuto nejpodstatnější, nejdůležitější věc – nebe – vůbec nevnímá.



V krizi se stačí jen dívat vzhůru

Datum vydání :   2016-07-09
Autor:   BKP
Nikdy nezapomínejme na to podstatné: Milovat Boha nade všechno, tedy i nad své ego! Milovat znamená umírat! Láska je ukřižovaná! A v krizi se stačí jen dívat vzhůru a uvědomovat si, že Bůh mě nyní vidí, že nyní přijímám tuto bolest. A také si vzpomenu na smrt fyzickou. Jednou přijde a pak už bude pozdě! Teď – dnes je ještě čas k pokání, k horlivosti. 



Rozjimani nad Mt 7_6

Datum vydání :   2016-07-02
Autor:   BKP
Co se myslí slovem svaté a co slovem perla? Především má Pán Ježíš na mysli své slovo a Boží tajemství. Naší Perlou je Kristus a Jeho evangelium.  Kdo jsou to psi? Především to jsou církevní farizeové, ale také všichni ti lidé, kteří momentálně nemají dobrý úmysl, ale vědomě se staví proti Kristovu Duchu. V knize Zjevení se píše: „Vně pak budou psi a čarodějníci a smilníci a vrazi a modláři, i každý, kdo miluje a činí lež.“ (Zj 22,15) Kdo jsou to svině? Jsou to lidé vědomě oddáni hříšným vášním (homosexuálové, pedofilové, transsexuálové, smilníci, cizoložníci...), kteří drze vystupují proti evangeliu Kristovu (Božím zákonům) a nechtějí ze svého otroctví hříchu činit pokání.  Pán Ježíš hlásal evangelium chudým a hříšníkům toužícím po odpuštění. Ale zpravidla pomíjel církevníky a pyšné lidi, kteří měli světskou moc. Farizeům a saduceům otevřeně řekl, že jsou hadi a s Herodem nepromluvil ani slovo.



V nás je infekce dědičného hříchu

Datum vydání :   2016-07-02
Autor:   BKP
V nás je duchovní systém, duchovní infekce dědičného hříchu, neposlušnosti a vzpoury. Je to starý člověk, kamenné srdce, neboli továrna na hřích, která automaticky pracuje. My ji máme zastavovat. Je to neustálý boj. Musím vědět, že ve mně je. Jakmile se dostanu do těžší situace, hned se starý člověk projeví pýchou, sebeláskou, sebelítostí, závistí. Oheň Boží má toto vše paralyzovat. Boj začíná až tehdy, kdy přijímáme Ježíše, nové srdce a nového Ducha.



Konkrétní modlitební model

Datum vydání :   2016-07-01
Autor:   BKP
Každý z nás bude jednou stát před Božím soudem. Ale je možnost, jak tomuto soudu uniknout. Boží slovo říká: „Jestliže sami sebe soudíte, už nebudete souzeni.“ Máme v duchu prožít, že se skutečně postavíme před Všemohoucího Boha, před celý vesmír a odmaskujeme svůj hřích, svou hříšnost. Všichni zhřešili, tak nebudu říkat, že já ne. Je třeba to postavit do světla. „ Jestliže chodíme ve světle...“ To je to chození ve světle. A teď je vynesen rozsudek smrti: „Odplata za hřích je smrt.“ Mé jméno a příjmení, narozen tehdy a tehdy, je odsouzen k smrti. Proč? Protože se zapojil do všelidské vzpoury proti Bohu, ztotožnil se s hříchem. Ano, odplata za hřích je smrt, ale teď mám ještě možnost přijmout odpuštění, protože jsem v čase. Nyní je ještě čas – čas spásy! Potom – po smrti – až přijde definitivní konec, už čas nebude! A tu se otvírá opona a za ní je Ježíš na kříži a říká: „Já jsem tu smrt vzal za tebe. Zemřel jsem za tebe. Obětoval jsem svůj život, abys ty měl život. Moje krev byla prolita za tvé hříchy, vzal jsem je všechny na sebe. Máš šanci: buď přijmeš, anebo odmítneš. Přijímáš to?“ „Ano, Pane, přijímám!“ Krev Kristova tě očišťuje od každého hříchu.



Co se mnou bude po smrti?

Datum vydání :   2016-07-01
Autor:   BKP
Co se mnou bude po smrti? Čeká mě buď věčný život, nebo věčné zavržení. To jsou vážné věci. Boží slovo říká: „Všem lidem je určeno zemřít a potom bude soud.“ (Žid 9,27). Když někdo měl jít jen k světskému soudu, třásl se strachy. A my všichni budeme stát před Božím soudem a nezahlazujeme za sebou zlo. Co by udělal ten, kdo by měl u sebe drogy a věděl by, že jestli je u něj najdou, bude zastřelen? Rychle by je odhodil, zbavil by se jich. My s sebou nosíme hřích. V hodině smrti s ním však do nebe neprojdeme, protože nás táhne do pekla. Boží slovo jasně říká: „Odplata za hřích je smrt.“ ( Ř 6,23) Proto ho musíme odhodit, odsoudit a dát pod moc Ježíšovy krve, která nás očišťuje od každého hříchu.



Jestliže sami sebe soudíte, nebudete souzeni

Datum vydání :   2016-06-15
Autor:   BKP
Pokud jsme žili v pravdě, dávali své hříchy pod moc Ježíšovy krve, chodili ve světle, soudili sami sebe, pak platí: „Jestliže sami sebe soudíte, nebudete souzeni.“ (1Kor 11,31) To je velmi důležité. Jestliže jsme sami sebe soudili, pak se setkáme s Ježíšem jako s tím, kdo nás čeká, aby nás přijal do otevřené náruče. Toto setkání bude nepředstavitelnou radostí.



Rozjímání nad Mt 7,1-2

Datum vydání :   2016-06-04
Autor:   BKP
Otázka souzení druhého člověka: Ježíš říká: „Nesuďte a nebudete souzeni“. Je třeba si vyjasnit, co znamená tento požadavek – nesoudit. Neznamená, že máme všechny soudy zrušit a nechat zločince, aby rabovali a zabíjeli a přitom se odvolávat na tento citát z Písma.  Je třeba soudit spravedlivým soudem. Člověk je povinen soudit i sám sebe, a to spravedlivě. Člověk musí sebe soudit, neboli oddělovat od špatných cest a vybírat dobré. A tento soud je nadřízený nebo rodič povinen konat i vůči svým podřízeným či dětem. Pokud nesoudí spravedlivě, je lehkovážný a ponese zodpovědnost za zločiny a nevychovanost. Tedy slovo nesoudit se týká nespravedlivého odsuzování, anebo ukvapeného soudu na nevhodném místě a v nepravý čas. 



Hledej pravdu! část 23.: Prorocká modlitba za vzkříšení národa

Datum vydání :   2016-06-01
Autor:   BKP
Než začneš v této modlitbě vystupovat v Boží autoritě, je třeba nejprve odmaskovat kořen hříchu v sobě i jeho různé projevy: odsuzování druhých, nepřijímání kritiky, neschopnost sebekritiky, chorobná urážlivost, pomstychtivost. Starý člověk v nás (hříchem narušená přirozenost) nekriticky věří lžím, ale o pravdě pochybuje a vyhýbá se jí. Je nutno si sebekriticky přiznat tento kořen v nás i jeho ovoce – hříchy. Duchovním pohledem na kříž vzbudíme úkon lítosti, při němž vzýváme svaté Boží jméno. „Mzdou hříchu je smrt.“ Ježíš zemřel za tebe i za tvé hříchy. Jméno „Ježíš“ je pořečtěný tvar vlastního hebrejského jména „Jehošua“. Toto jméno je Boží a svaté a o něm platí: „Každý, kdo vzývá jméno Páně, bude spasen.“ (Ř 10,13) Nyní duchem pohleď na Kristův kříž, do Jeho pěti ran a pětkrát potichu opakuj s vírou jméno „Jehošua“ (JE-HO-ŠU-Á-Á-Á). Nyní o tobě platí: „Krev Ježíše očišťuje od každého hříchu.“ (Jn 1,7)



Kdo je spojený s Ježíšem, má pokoj v duši

Datum vydání :   2016-05-29
Autor:   BKP
S Ježíšem máme umírat a s Ním také vstávat z mrtvých. V našem životě máme aktualizovat jednotu s Ježíšem. Jakmile zůstáváme v sobě, přicházejí problémy. Člověk, který je spojený s Kristem, má stále pokoj v duši. Totiž ten, kdo je spojený s Ježíšem, má pokoj, který svět dát nemůže. To je zákon, který funguje: takový člověk v problémech, které přijdou, zakouší vnitřní pokoj. Bůh ho dává duši, která se Mu otevře. Každý si to může vyzkoušet.



Odpuštění

Datum vydání :   2016-05-27
Autor:   BKP
Podmínka, aby Bůh odpustil mně, byl ke mě milosrdný, je spojena s tím, abych i já odpustil svým bližním, tedy s mým milosrdenstvím. Toto je jeden z principů, kterému se musíme učit. Bůh po mně chce, abych ve svém životě vtělil zkušenost s odpuštěním. Prakticky to je velmi jednoduché. Pokud se postavím do Božího světla a uvědomím si svůj dluh vůči Bohu, tak potom klidně odpustím bližnímu. Ale kdybych se na to díval city, nebudu mít sílu odpustit. Musím vzít Boží slovo, které je postaveno na realitě – tedy musím udělat gesto – skutek víry: „Pane, já odpouštím toto, toto.“ Tady můžeme splatit dluhy jedním haléřem, ale musíme odpustit druhým, protože jinak nedostaneme milost, aby Bůh odpustil nám.