Když Jan Křtitel křtil u Jordánu, přišly k němu určité skupiny lidí a položily mu otázku: Co máme dělat?

Každý z nás se ocitáme v situacích, kdy hledáme vůli Boží. Člověk nezná přesně, co dělat. Má před sebou mnoho variant. Hledá, co je vůle Boží. Nesestoupí však žádný anděl, aby nám řekl: já ti přesně ukáži, co je Boží vůle. Poznání Božího hlasu závisí od čistoty našeho srdce. U každého je to jiné a to je tajemství. Je to otázka dědičného hříchu, lidské svobody, otázka naší spolupráce s Bohem a taky otázka našich hříchů. Je to otázka velice složitá a jenom Bůh ví, proč je to tak nebo onak.

Jsme v duchovním boji. Jsme v čase, bojujeme za spasení našich duší. Na každém z nás a našem boji víry záleží, protože bojujeme i za druhé. Tak, jako skrze víru Abrahama dává Bůh požehnání mnoha pokolením, i skrze naši víru, skrze to, co děláme, Bůh dává požehnání nejen do tohoto času, ale má to dopad i na budoucí generace.

Co máme dělat? Tuto otázku položily zástupy Janu Křtiteli. Tuto otázku položil Pánu i svatý Pavel, když jej Bůh shodil z koně na cestě, když jel zabíjet křesťany do Damašku. Oslepl, ale předtím viděl jasné světlo a v něm Ježíše. Zeptal se Ho: „Co mám dělat?“ Pán mu řekl: „Jdi do Damašku a tam ti řeknou, co máš dělat“. V Damašku farizeovi Saulovi Bůh skrze obyčejného člověka řekl, co má dělat. Měl činit pokání a dát se pokřtít. Skrze pokání se pak otevřel Duchu Božímu a za několik minut se z nepřítele Krista stal největší apoštol. Udělala to Boží milost skrze pokání a skrze to, že se upřímně, z celého srdce, zeptal: Co mám dělat?

Každý z nás se teď může zeptat: A co máme dělat my v situaci, jaká je ve světě a jaká je v církvi? Pro každého z nás po celý život je tou nejdůležitější věcí – stále činit pokání. Co to je pokání? Vracet se do Boží přítomnosti. I když udělám malý hřích, tento hřích mě má přivést před Boha, kde si mám uvědomit, že Bůh mě bude soudit. Pokud činím pokání, Duch Boží mi dá světlo, protože jsem v pravdě. A pokud jsem ve světle, platí Boží slovo: „Chodíme-li ve světle, jako on je ve světle, máme společenství mezi sebou a krev Ježíše Krista, jeho Syna, nás očišťuje od každého hříchu.“ (1J 1,7) Život křesťana je život v Boží přítomnosti – a život v Boží přítomnosti, to je neustálé pokání. Těm, kteří milují Boha, všechno napomáhá k dobrému, i hříchy i peklo i démoni. Hlavní věc ale je, abychom milovali Boha a byli si vědomi, že v nás pulzuje krev mučedníků. Jako tisíce a desetitisíce mučedníků, máme být ochotni obětovat své životy za Krista a za nesmrtelné duše.

Co tedy máme dělat?

První věc je modlit se, abychom zůstali věrni Ježíši Kristu a těm, kteří Jeho a pravou víru hájí a reprezentují, kteří nemají ducha světa a lži, ale Ducha Božího, Ducha Kristova.

Druhá věc je vyznávat svou víru. Ježíš řekl: „Kdo mne tedy vyzná před lidmi, toho i já vyznám před svým Otcem, který je v nebesích“. (Mt 10,32)

Přece všichni chceme jít do nebe. Já chci být spasen a chci, aby na každého z vás přišlo Boží požehnání. Jak řekl svatý Bazil: Nebe je velké, čeho se tedy bojíme? Bůh nás může ještě dnes povolat na věčnost. Kdo si může o jedinou píď prodloužit svůj život? (Mt 6,27) Nikdo. Vše je v rukách Božích. Nechceme však zemřít jako zrádci, ale jako svědkové Ježíše Krista, jako praví mučedníci, kteří chtějí hájit pravou víru. I kdyby nás bylo málo, pro vaši víru a odvahu Bůh chce zachránit celý národ. Ukrajina se nespasí bez Ježíše a bez lidí, kteří se odvážně postaví za Ježíše a necouvnou, i kdyby padla hlava, jako padla hlava Jana Křtitele. Jan Křtitel řekl Herodovi: „Není ti dovoleno mít ženu svého bratra“. Stál za tímto slovem a necouvnul. I my máme mít takového Ducha, jakého měl Jan Křtitel, Ducha, jakého měl svatý Bazil, jakého měli mučedníci, kteří za pravou víru trpěli v táborech na Sibiři, Ducha, kterého měli svatí a především Ducha, kterého měla Přesvatá Bohorodička. Ona řekla Bohu své ANO. Ona statečně stála pod křížem a nebála se. Apoštolé se báli, ale ona byla odvážná. My máme být jejími syny a dcerami, abychom odvážně stáli pod Ježíšovým křížem, ať se kolem nás děje cokoli, a abychom odvážně svědčili a konali misii. Co máme dělat? Hájit Ježíše Krista a zachránit pro Něj alespoň jednu duši.

Proto prosme i dnešní den, aby znovu sešel tentýž Duch Boží, který byl v apoštolech, prorocích, abychom odvážně hájili Ježíše Krista, bojovali za spasení duší a předali oheň horlivosti a čisté lásky budoucí generaci. Bůh nám dává šanci, abychom byli odvážní, nebáli se, dívali se Ježíšovi do očí a uvědomovali si realitu Božího soudu a věčnosti. Je třeba, abychom si také uvědomovali, že s námi je celé nebe – andělé, svatí, Přesvatá Bohorodička, i kdyby šel proti nám ďábel s celou armádou a chtěl nás zastrašit. Bůh je s námi a náš boj není náš, je to boj Boží. My máme dělat kroky víry a Bůh bude činit zázraky. Tak, jako Mojžíš měl udeřit palicí do moře a ono se rozestoupilo. Moře zla, které je nad našim národem, mraky démonů, které se stěhují, aby zničily duše, pro vaši víru a odvahu musí ustoupit. Ten, Který je ve vás, je silnější než ten, co je ve světě. Ve vás je Ježíš Kristus a ve světě je ďábel, který chce ničit duše. Vy buďte odvážní a Bůh vám dá požehnání. Ukáže vám, že On je živý, přítomný, že On je Bůh, který dal za nás svého jednorozeného Syna. On je Bůh, který nás miluje. Ďábel může vyhrát mnoho bojů, ale vítězem války je Ježíš. On je Alfa i Omega, On má poslední slovo. Až přijde Boží soud, On sváže satana a hodí jej do ohnivého jezera. Ale teď ještě trvá boj, teď ještě ďábel může ničit. Proto je potřeba odvážných mužů a žen, kteří budou vytrvalí jako vdova, která prosila s takovou naléhavostí, až jí nespravedlivý soudce dal to, oč prosila (Lk 18,2n). I vy s takovou vytrvalostí volejte k Bohu. Na každém z vás závisí. Bůh počítá s každým z vás, s vaší vírou. Skrze vaši víru působí Boží všemohoucnost. Vy máte odvážně dělat kroky víry a Bůh bude konat. Tak tomu bylo v době Kristově, tak tomu bylo i v době svatých a tak je tomu i dnes. Boj proti ďáblu, boj za spasení duší trvá po celou historii lidstva. My se ocitáme v tomto boji. Musíme však vědět, že tak, jako byl Bůh s Mojžíšem, tak, jako byl se svatým Janem Křtitelem, se svatými apoštoly, se svatým Bazilem, tak je Ježíš i s každým z vás. On vám ukáže svou moc. A i když byste plody vaší víry neuzřeli zde na zemi, jistě je uzříte v hodině smrti, kdy se Ježíši podíváte do očí a On vám řekne: „Pojď v radost svého Pána – byl jsi věrný nad málem, ustanovím tě nad mnohým“ (srov. Mt 25,21-23).

Stáhnout: Jane, co máme dělat?