čeština > Publikace UPHKC
Hlavní rektor a děkan univerzity pravé moudrosti je Duch svatý
Datum vydání : 2026-06-03Autor: BKP
„Duch svatý, kterého pošle Otec ve jménu mém, ten vás,“ a teď dávejme pozor: „ten vás“ za prvé „naučí všemu“ a za druhé „připomene vám všechno, co jsem vám řekl.“ To jsou velmi důležité věci. Co to znamená někoho něco naučit? To je velká věc. Člověk se něco někdy učí roky: Učit se cnosti… Učit se pokoře… Učit se trpělivosti… Učit se snášet utrpení a děkovat za všechno Bohu. To není tak jednoduché!
Rozjímání nad J 16,13
Datum vydání : 2026-05-24Autor: BKP
Duch Boží dává světlo. Člověk si pak může uvědomit pravdu, kterou dříve vůbec neviděl anebo viděl zkresleně. Například ukáže, že to, co se ti ve tvém životě zdálo jako náhoda, náhoda nebyla, a nyní, po několika letech to poznáváš. To, co jsi viděl jako prohru, byla výhra. Ze škody, která tě trápila, nakonec vzešel užitek. To, co jsi viděl jako neštěstí, byla jen bariera, která zabránila mnohem většímu neštěstí. Tehdy to člověk svým rozumem nechápal.
Rozjímání nad Ř 6,4
Datum vydání : 2026-05-09Autor: BKP
Chodit v novotě života znamená žít z víry, která mě spojuje s Kristem. Jde o poslušnost víry. O ní se mluví např. ve verši 16. Poslušnost víry je realizováním Božího slova. To je to, o čem Ježíš hovořil, když nabádal, že je třeba nejen slyšet ušima, ale realizovat, vtělovat Boží slovo. Ten, kdo je realizuje, je moudrý. Nestaví svůj život na písku, ale na skále (Mt 7,24).
Rozjímání nad Ř 4,25
Datum vydání : 2026-04-25Autor: BKP
Příkladem je víra Abraháma, který věří, že Bůh je všemohoucí. V modlitbě si aspoň jednu minutu uvědom Boží přítomnost, že Bůh tě vidí. Dej Mu své hříchy. Uvědom si, že On stvořil celý vesmír i tuto zem a vyznej, že Ježíš zemřel i za tvé hříchy a že tě nyní ospravedlňuje. Vyznej víru, že Ježíš opravdu vstal z mrtvých, neboť je Bůh.
Rozjímání nad Lk 24,39
Datum vydání : 2026-04-11Autor: BKP
Pamatujme, že Ježíš je stejný včera, dnes i navěky. Mimořádně se zjevuje určitým omilostněným osobám, aby skrze ně připomněl určité pravdy i věřícím. Většinou rovněž vybízí různým způsobem k pokání a k víře v Něho. Ježíš ale zaslíbil svou duchovní přítomnost i nám, když říká: „Kdo jí mé tělo a pije mou krev, přebývá ve mně a já v něm.“
Rozjímání nad Lk 24,46-47
Datum vydání : 2026-03-29Autor: BKP
Kdo pronesl toto slovo a kde? Toto slovo pronesl Pán Ježíš v neděli večer, když se zjevil apoštolům, kteří byli shromážděni na Sionu. Zde Ježíš také slavil před třemi dny, tedy ve čtvrtek večer, poslední večeři. Vzkříšený Ježíš připomíná užaslým apoštolům, že sám jim několikrát předpověděl, že bude trpět, ale také, že třetí den vstane z mrtvých. Až když se tato předpověď naplnila, apoštolům se otevřely oči. Ježíš dále mluví o tom, že v Jeho jménu bude zvěstováno pokání na odpuštění hříchů, a to všem národům. Pokud ale máme odpuštění hříchů přijmout, musíme splnit jednu podmínku, a tou je pokání.
Rozjímání nad J 15,8
Datum vydání : 2026-03-15Autor: BKP
Čím bude oslaven Otec? Tím, že poneseme hojné ovoce. Hojné ovoce ale neponeseme z toho, že budeme vytvářet hojnou činnost nezávisle na Boží vůli. Jsme-li ve svém problému nezávislí na Ježíši, tedy nezůstáváme v Něm a On v nás, a zůstáváme jen ve své vůli, ve svých představách, ve svých emocích, pak můžeme konat jen hojně zmatku, který není pro Boží království žádným přínosem. Ovoce můžeme přinášet jedině tehdy, zůstaneme-li v Kristu a budeme-li Kristovými učedníky. Ježíš ale stanoví pro každého svého učedníka podmínku: „Kdo neopustí všechno, co má, nemůže být mým učedníkem.“ To neznamená, že se máme zbavit hmotných prostředků k životu a podobně. Je ale třeba, abychom se v dané situaci vždy zbavili své vlastní vůle, která se nechce podřídit vůli Boží, a to je spojeno s určitou zkouškou víry. Ovoce, které pak neseme, to duchovní ovoce, zůstává po celou věčnost.
Rozjímání nad J 15,5a
Datum vydání : 2026-02-28Autor: BKP
Pán Ježíš v podobenství o vinném kmeni objasňuje, že ten, kdo uvěřil v Ježíše, si má být vědom, že s Ním má tvořit jednotu. To je vyjádřeno slovy: zůstává ve mně a já v něm. Slovo zůstávat také vyjadřuje, že nestačí, že mám jednotu s Ježíšem a Jeho vůlí jen v nějakém konkrétním případě. V tomto duchovním spojení mám zůstávat i dále.
Rozjímání nad Fp 2,5.8
Datum vydání : 2026-02-15Autor: BKP
Jaké měl smýšlení Ježíš? Tedy jaké máme mít myšlení my? Ne myšlení pýchy ducha světa, ale Ježíš se pokořil a byl poslušný až k smrti, a to k smrti na kříži. V čem spočívalo Jeho velké pokoření? V tom, že ač má božskou přirozenost, stejnou s Otcem, zmařil sám sebe, pokořil se a přijal na sebe lidskou přirozenost. Ježíš byl poslušný Nebeskému Otci také v tom, že přijal i způsob naší záchrany, a to smrt na kříži.
Rozjímání nad Mt 6,15
Datum vydání : 2026-02-01Autor: BKP
Celé dva týdny si budeme v slově života připomínat pravdu o nutnosti odpuštění. Když člověk odpustí druhému, dostane se mu světla a uvědomí si, že i on ublížil mnohým a také potřebuje, aby mu odpustili. Proto je dobré znát a přijmout do svého života zásadu, kterou vyjadřuje krátká modlitba: „Bože, já odpouštím tomuto člověku, ale Bože, odpusť i mně, že jsem mnohým ublížil, mnohé pohoršil, svou vinu jsem neviděl a ani jsem si ji nechtěl přiznat.“ Při odpuštění nastává určitý duchovní zlom. Nemá smysl o něm filosofovat či teologizovat, ale je třeba vždy učinit krok odpuštění.
Rozjímání nad J 13,14-15
Datum vydání : 2026-01-19Autor: BKP
Pán Ježíš dal apoštolům při poslední večeři příklad velké pokory. Vystupuje ne jako ten, kterému se má sloužit, ale jako ten, který sám slouží. Umývá apoštolům nohy. Tuto službu dělali otroci. Víme, jak to apoštoly šokovalo. Obzvlášť radikálně se bránil apoštol Petr. Nakonec ale poslechl. Ježíš říká: „Učte se ode mne, jsem tichý a pokorný srdcem.“ Je možné i občas v malých společenstvích, třeba jednou za rok, udělat takové gesto, že bratři umyjí jeden druhému nohy. Někteří nekatolíci to praktikují dokonce častěji. Umýt nohy druhému bratrovi a rovněž nechat si umýt nohy je gesto pokory, obzvlášť když to člověk činí upřímně, s vědomím své viny, kterou mnohdy třeba i dlouhý čas neviděl.
Rozjímání nad Gal 5,13
Datum vydání : 2026-01-05Autor: BKP
Co je pravá svoboda v Kristu? Neznamená to odhodit Boží zákony a přikázání a dát prostor pyšnému egu s jeho nezřízenými tělesnými tužbami, aby se bez výčitek svědomí dopouštělo zla. Lidská svoboda nespočívá v nedotknutelnosti ega, které chce mít ve své pýše vždy poslední slovo, a to i po Božím slovu. To by byla falešná svoboda, která vede do záhuby. Svoboda v Kristu je, že člověk přijímá cestu pravdy, tedy pokání, a zapírá sám sebe, vlastní pýchu. Je si vědom zákona pšeničného zrna, které musí odumřít, aby mohl přijít nový život. Je si tak plně vědom podstaty, že pýcha našeho ega, která je nedotknutelná a urážlivá, musí být nazvána pravým jménem. Je si vědom této duchovní otravy v nitru člověka, tedy i v sobě, ze které vycházejí všechny války a zločiny a která je také příčinou věčného zavržení. Na trůnu v naší duši sedí pyšné ego. Musí být z trůnu svrženo!
Rozjímání nad Ef 5,15-16
Datum vydání : 2025-12-21Autor: BKP
Toto slovo života je aktuální zvláště pro dnešní dobu. Doba, ve které žijeme je skutečně apokalyptická. Je to doba totální diktatury satana. Tento duch lži a smrti pod názvem Nový světový řád ve skutečnosti skrývá redukční neboli genocidní program. Realizuje ho skrze vtělené démony, architekty smrti, zločince proti lidskosti, členy zednářských lóží, kteří jsou majiteli největších bank a ovládají a drží celý svět ve svém područí. Co máme dělat my, kteří jsme jakoby bezmocní? Boží slovo odpovídá: máme si dávat pozor, a to dobrý pozor na to, jak žijeme. Jinak promarníme tento čas, do kterého nás Bůh postavil. Promarníme ho ke své škodě i ke škodě těch, pro které jsme mohli zprostředkovat milost spásy. Buďme si toho dobře vědomi! Nepromarněme čas zbytečným sezením na internetu, ne-li dokonce ve smartphonech. To je utrácení, marnění času! Nepromarněme tento čas prázdnými řečmi, ale využívejme ho především k tomu, abychom mohli skrze modlitbu hovořit s Bohem o sobě i o duších, které nám Bůh svěřil. Potřebujeme Boží světlo, Boží moudrost, Boží pomoc.
Rozjímání nad Ř 12,2
Datum vydání : 2025-12-07Autor: BKP
Panna Maria ve Fatimě řekla: „Jestliže se Rusko obrátí, nebude světová katastrofa.“ Jak se má obrátit? Rovněž začít světit den Kristova vzkříšení. V Rusku je nejpočetnější pravoslavná církev. Musí se proto obrátit pravoslavní biskupové, kněží a mniši. Pak se obrátí i věřící. To je úkol, který stojí před ruským národem kromě jiných radikálních zásahů v politické oblasti k zamezení působení dravé apokalyptické šelmy či bestie, která už má do detailu naprogramováno sebezničení Ruska, Ameriky i sedmi miliard lidí na tzv. zlatou miliardu. Tedy je třeba, abychom krátkou modlitbu pamatovali na obrácení Ruska, ale také na obrácení samých sebe. Znamená to mít odvahu se radikálně pokořovat, neurážet se, když nám někdo poví naše chyby nebo ukáže na naše negativní povahové vlastnosti. Je třeba se cvičit v pokoře, a to musí začít každý z nás od sebe. Jedině pokorou zvítězíme nad ďáblem, jinak ho nepřemůžeme. Dar pokory si musíme vyprosit v modlitbě a v trpělivém cvičení, čili zapírání sama sebe. To je Ježíšův návod: „Učte se ode mne, jsem pokorného srdce…“
Rozjímání nad Mt 6,33
Datum vydání : 2025-11-23Autor: BKP
Pán Ježíš nám říká, že máme hledat. Hledání je bolestný proces. Když někdo něco vzácného ztratí, prožívá určitou bolest, a snaží se hledat především tam, kde by to mohl najít. Ježíš říká, že na prvním místě máme ale hledat Boží království. Ono je v nás jako zakopaný poklad. Co je Boží království? Je to Boží vláda a Boží přítomnost v duších pokřtěných lidí. Tento poklad je nějak hluboko, musíme ho ale hledat. Někdy se dá najít hned. Co znamená jeho spravedlnost? Ta se dovršila v našem Pánu Ježíši Kristu Jeho výkupnou obětí za nás. On podal spravedlivou satisfakci za hříchy lidstva i za všechny mé hříchy. Tu spravedlnost nacházím pod Kristovým křížem, tam skrze úkon pokání jsou mi odpouštěny hříchy a ďábel nemá právo se dožadovat spravedlnosti, tedy trestu, který hřích přináší. Ježíš tuto spravedlnost na kříži dovršil.
Rozjímání nad Ef 5,17
Datum vydání : 2025-11-09Autor: BKP
Tyto dva týdny budeme uvažovat a připomínat si během našich sedmi zastavení toto slovo Boží. Apoštol vybízí: „Nebuďte nerozumní.“ Co to znamená být nerozumný? To znamená být neschopen kritiky a objektivní pravdy a slepě prosazovat nějaký svůj první pohled. A dále apoštol říká: „Ale hleďte pochopit, co je vůle Boží,“ v Tvém životě, dnešní den, v tvé situaci, kterou prožíváš. Máš ji prožívat s Bohem ve víře. Drobné sebezapírání naší skryté pýchy, nerozumu, nám umožňuje chápat, co je vůle Boží. Proto buďme sebekritičtí, pokorní, neurážejme se, když nám někdo ukáže na naši chybu, nebo na to, že naše rozhodnutí není moudré. I jako křesťané máme své různé plány, přání a představy a klademe si otázku, jaká je vůle Boží.
Rozjímání nad J 15,7
Datum vydání : 2025-10-29Autor: BKP
Ježíš při poslední večeři mluví o naší duchovní jednotě s Ním. Křtem se nám dostává účasti na Ježíšově výkupné smrti i na Jeho novém životě, který je spojen s Jeho slavným vzkříšením. Křest ale sám o sobě nestačí. Aby v nás Boží život vůbec zůstal, a co víc, aby se rozvíjel, je potřebná víra, víra v Ježíšovo slovo. Tato víra je spojena s pokořováním a se zkouškami věrnosti. Je třeba si v této souvislosti uvědomit podstatu podobenství o vinném kmeni a ratolestech. Z kmene proudí do ratolestí životodárná míza, tedy tentýž Duch, který je v Ježíši Kristu, působí i v nás, pokřtěných, když vírou zůstáváme sjednoceni s Ježíšem. Ježíš několikrát zdůrazňuje, že bez Něho nemůžeme nic činit a dává svým ratolestem zaslíbení: „Zůstanete-li ve mně a zůstanou-li má slova ve vás, proste, oč chcete, a stane se vám.“ Podmínkou toho, aby se něco stalo k našemu skutečnému dobru, nejen časnému, ale i věčnému, je, abychom zůstávali skrze víru v jednotě s Ježíšem.
Rozjímání nad 2 Pt 1,4
Datum vydání : 2025-10-13Autor: BKP
Náš život je krátký, v podstatě je jen časem zkoušky, ve které se rozhoduje o naší věčnosti. Ta bude buď šťastná, anebo nešťastná navěky. Nešťastná budoucnost, tedy zhouba věčná, čeká ty, kteří pyšnou nevěrou odmítají záchranu v Ježíši Kristu. V Něm nám Bůh dal největší dar, a to abychom skrze Něho přijali novou přirozenost! Máme proto odložit tu přirozenost, která je infikována prvotním hříchem a do které je náš lidský duch jakoby oblečen. Tím byla především zatemněna naše duševní oblast, takže rozum těžko poznává pravdu, vůle se kloní ke zlu a srdce je naplněné zvrácenou touhou, která tvoří jednotu s duchem světa ženoucího lidstvo do záhuby časné i věčné. Jak uniknout této zhoubě? Musíme vírou přijmout Spasitele Ježíše Krista. Pak o nás platí: „Těm, kteří Ho přijali, dal moc stát se Božími dětmi. Ti se nezrodili ani z žádosti těla, ani z žádosti muže, ale z Boha.“ (srov. J 1,12)
Slovo otce patriarchy Eliáše na svátek Pokrovu Přesvaté Bohorodičky
Datum vydání : 2025-09-30Autor: BKP
Na svátek Pokrovu (svátek Ochrany Matky Boží) se čte evangelium o tom, jak Ježíš přišel k Martě a Marii. Marta si stěžovala Ježíšovi, že Marie ji nechala samu obsluhovat a sedla si k Ježíšovým nohám a naslouchala Mu. Ježíš jí odpověděl: „Marto, Marto, děláš si starosti a trápíš se pro mnoho věcí. Jen jednoho je třeba. Marie volila dobře. Vybrala si to, oč nepřijde.“ (Lk 10,41-42). Můžeme otevřít svou duši slovu: „Jen jednoho je třeba.“ To jediné a potřebné je, abychom měli živého Ježíše, abychom měli spasení a život věčný v Něm, měli živé spojení s Ním, protože On je Cesta, Pravda i Život. On je pravý Bůh, On je jediný Spasitel. V Něm je život věčný. Kdo má Syna Božího, má život věčný, kdo nemá Syna Božího, nemá život věčný. Jen jedno je zapotřebí: MÍT JEŽÍŠE! Všechno ostatní je marnost a lež. Přesvatá Bohorodička je nám příkladem. Celý její život byl koncentrován na Ježíše – ona měla k Němu velmi úzký vztah, tvořila s Ním úplnou duchovní jednotu.
Rozjímání nad Mk 11,22-23
Datum vydání : 2025-09-28Autor: BKP
Co je víra lidská a co je víra Boží? Víra lidská je nutná v běžném životě. Musíme věřit svědectví lidí například o Antarktidě, i když jsme tam sami nikdy nebyli. Věříme, že je tam sníh, i když jsme ho neviděli. To je přirozená víra, která se dá hmotně dokázat. Co je víra Boží? Je to víra, která se váže na zaslíbení, které nám dal Bůh. Je to víra v Boží všemohoucnost. Bůh svou všemohoucností stvořil všechno, co je, stvořil tento svět a stará se o něj. Stvořil ho účelově. My věříme v Boha Stvořitele. Věříme i v Boha Spasitele, věříme, že Boží Syn se stal člověkem a zemřel za naše hříchy a také věříme Božímu slovu. Navíc, abychom měli Boží víru, která koná zázraky, potřebujeme k tomu dostat milost, že Bůh nám ukáže, že se chce v této situaci oslavit a že vyžaduje, abychom stáli ve víře a nepochybovali. Zkouška víry přijde na každého, proto musíme překonávat pochybnost ve svém srdci. Víra Boží je dar, který si musíme vyprosit.