V každém z nás je dědičný hřích, ta vrozená hloupost, která nás neustále, celý život, klame. Musíme s tím bojovat. Proto i Ježíš říká: „Zapři sám sebe!“ Zřekni se té lži, která je v tobě, která chce tvé zlo, táhá tě za nos a vede do sebedestrukce a nakonec do pekla. To je ta naše pýcha. Když nám někdo ukáže na naši chybu, nebo řekne, že jsme pyšní, urazíme se na smrt. Jací jsme hloupí! Měli bychom děkovat každému, kdo nám řekne: ty jsi takový a takový. I kdyby nám někdo naplival do obličeje, měli bychom děkovat: „Ano, já to možná nechápu, co mi říkáš, ale uvědomuji si své hříchy, …“ Když je člověk pokorný, ďábel hned uteče. Máme chodit v pravdě a pak se člověk ničeho nebojí. Jak jinak chceme stát před Božím soudem, kde budou proti nám postaveni očití svědkové? Všechno se natáčí jako na kameru. Každá minuta našeho života. Nejen skutky, ale i naše myšlenky. Proto i naše myšlení má být čisté. Nesmíme v sobě nosit hněv, sebelítosti, nečisté myšlenky – vyhodit to vše ven! Vyhnat to pokáním ze sebe a neskrývat to v sobě! Svět lidi demoralizuje ze všech stran, stačí, že jde člověk po ulici, nebo pustí počítač… Pokud nebojujeme, už prohráváme. Automaticky nás to táhne do pekla, ne do nebe. Na saních do nebe nepojedeme. Je třeba vzít svůj kříž a postavit se proti proudu – a to je boj, to je pravá odvaha. A to je i pravé hrdinství!

Stáhnout: Pravé hrdinství