Drazí věřící v Kristu!

20. března jsme prožili první neděli postní. V sobotu 19. března měl být Lvov poskvrněn průvodem gay pride, neboli pochodem pýchy homosexuálů. Jen zázrakem tomu bylo zabráněno. Jistě je to ovocem i vašich modliteb. Navíc přispěla i dobrá snaha těch, kteří se slovem či jiným způsobem přičinili, aby se pochod neuskutečnil. Tím byl Lvov a Haličina i celá Ukrajina uchráněna od Božího trestu.

V jakém stavu se dnes nachází Ukrajina? Je naplánovaná už 8. mobilizace, na východě Ukrajiny není skutečný mír. Na jedné i na druhé straně umírají anebo jsou mrzačeni lidé. Je dvojí řešení – buď si co nejdřív vzájemně odpustit, válku ukončit a konflikt řešit mírovým způsobem, anebo odmítnout vzájemné odpuštění a mír a vyžadovat oběti na lidských životech a zároveň i ekonomickou vyčerpanost. Kdo z toho bude mít užitek? Ukrajina, Rusko, anebo Amerika? Budoucnost ukáže.

Už první den Velkého postu jsme sedmkrát za den v modlitebních zastaveních opakovali slovo života: „Neboť jestliže odpustíte lidem jejich přestoupení, i vám odpustí váš Nebeský Otec. Jestliže však neodpustíte lidem, ani váš Otec Nebeský vám neodpustí vaše přestoupení“ (Mt 6,14-15). Toto je Ježíšovo vysvětlení k modlitbě „Otče náš“, k prosbě: „Odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.“ Toto Ježíšovo slovo je naprosto jasné a týká se každého z nás i každého Ukrajince a každé Ukrajinky.

Ježíšovo slovo platí i v této postní době: „Jestliže neodpustíte, ani vám Otec neodpustí“. Každý z vás proto musí nejprve odpustit svému bližnímu, který mu ublížil, ať už je to manžel či manželka, tchyně či tchán, zeť nebo snacha. Odpuštěním přijde pokoj do našeho srdce i do našich rodin. Odpouštění je jasný požadavek Kristův. Náš život zde na zemi je jen krátkou zkouškou. Buď vejdeme do věčné slávy a budeme spaseni, anebo budeme zavrženi ve věčných mukách.

Spása má jednu podmínku: odpuštění. My nutně potřebujeme odpuštění svých vlastních hříchů a zla, které jsme způsobili, ať vědomě či nevědomě. Bůh z lásky k nám dal svého jednorozeného Syna, který zemřel za každého z nás na kříži, a svou krví smazal náš dlužní úpis. Bůh nám pro zásluhy Kristovy odpouští naše viny a pro oběť Kristovu je nám otevřeno věčné štěstí v nebi s anděly a svatými. Musíme ale odpustit našim bližním. Ježíš říká jasně: „Jestliže neodpustíte, ani vám Nebeský Otec neodpustí vaše proviny.“ A na druhé straně: „Jestliže odpustíte, i Nebeský Otec odpustí vám.“ Problém odpuštění je v tom, aby si člověk v pravdě uvědomil zlo, které působil, před sebou i před Bohem a poprosil Boha za odpuštění a zároveň odpustil všem, kteří ublížili jemu. Toto je pravé pokání.

Pokud v našem srdci zůstane nenávist a neochota odpustit, nepochopili jsme podstatu pokání ani podstatu postní doby.

Ukrajina je naše velká rodina. Pokud si vzájemně neodpustíte, v hodině smrti ani Bůh neodpustí vám, a to znamená, budete věčně trápeni duchem lži a smrti, který rozpaluje nenávist a válečné požáry v lidských srdcích i mezi národy. Hlavním nepřítelem je duch lži – ďábel. Od něho se máme odvrátit a neposlouchat jeho lži. Máme plně přijat Pravdu, kterou je Ježíš Kristus.

Jaká je zevnější perspektiva pro Ukrajinu?

1) Někteří navrhují vstup do EU, ale dnes je třeba vzít v úvahu to, že Česko, Slovensko, Maďarsko, Anglie i jiné státy usilují o vystoupení z EU. Navíc v EU je prosazována nejen homosexualita, ale i islamizace.

2) Jiní navrhují nevstupovat do EU, a ať Ukrajina zůstane nezávislým státem, sousedícím na jedné straně s EU a na druhé straně s Euroasijským ekonomickým celkem. Mohla by tak využívat obchodních kontaktů s oběma ekonomickými uskupeními.

3) Ještě jiní navrhují, aby Ukrajina zůstala jako celek s tím, že Haličina i Donbas budou autonomní součásti Ukrajiny.

4) A ještě jiní navrhují, spolu se zahraničními politiky, aby Haličina byla připojena k Polsku a argumentují tím, že kdysi v minulosti to tak bylo.

A jsou ještě jiní, kteří navrhují další varianty. Naší politikou je ale Kristus a spasení rodiny i Ukrajiny. My prosme Boha, ať je pro Ukrajinu vybrána ta nejlepší varianta, která bude k jejímu duchovnímu a ekonomickému užitku.

Co pro to máme dělat my? V době postní je třeba především modlitba. Najít si čas na Boha a na svou duši. Čas, který věnujeme Bohu, musíme získat tím, že ve Velkém postu omezíme či nejlépe úplně vyřadíme masmédia, především televizor.

Program: Modleme se svatou hodinu ve čtvrtek od 20:00-21:00 (viz rozjímání z brožurky „Kristova smrt a vzkříšení“: Poslední večeře, Getsemane http://vkpatriarhat.org.ua/cz/?p=5705).

V pátek rozjímejme sedm slov Kristových na kříži od 20:00-22:20 hod. (viz http://vkpatriarhat.org.ua/cz/?
category_name=sveceni-nedele)

V sobotu od 20:00-21:00 se pomodleme prorockou modlitbu dle Ez 37 (viz http://vkpatriarhat.org.ua/cz/?
p=28498).

Svěcení neděle začne rodina doma už od soboty večera. Od 21:15-22:15 pravdy vzkříšení (viz http://vkpatriarhat.org.ua/cz/?p=1487).

V neděli pokračujeme od 5:00-7:00 prožíváním dalších pravd vzkříšení (viz http://vkpatriarhat.org.ua/cz/
?p=665, http://vkpatriarhat.org.ua/cz/?p=663). V neděli dopoledne se ještě pomodlíme hodinu k Duchu svatému (vizhttp://vkpatriarhat.org.ua/cz/?p=659) a zúčastníme se svaté liturgie. Odpoledne by se nejlépe tři nebo čtyři rodiny měly společně setkat v jedné rodině, optimální čas je od 16:00. Hodinu ať se pomodlí pravdy vzkříšení (vizhttp://vkpatriarhat.org.ua/cz/?p=656, http://vkpatriarhat.org.ua/cz/?p=31621) anebo se místo toho mohou pomodlit jen jednu z těchto pravd (20 minut) a ve zbývajícím čase modlitbu jednoty a moci dle Mk 11,23 (viz http://vkpatriarhat.org.ua/cz/?p=28700). Pak od 17:00-17:30 ať muži podají výklad Božího slova z evangelia či jiného místa z Písma svatého či ze slova života. Anebo může být krátký výklad životopisu některého svatého či promítnutí krátkého videa týkajícího se výchovy dětí či náboženské tematiky, která vede k budování. Po ukončení této půlhodinové služby se rozdělí muži zvlášť a ženy zvlášť, aby hodinu mohli hovořit o svých konkrétních problémech a jejich řešení.

Večer ve svaté hodině od 20:00-21:00 se mohou už doma členové rodiny střídat v pronášení díků za konkrétní milosti, které Bůh dal ten den i uplynulý týden. Po každém poděkování společně připojí: „Sláva Tobě, Pane!“ Pak mohou být zpěvy a pak ještě zbytek svaté hodiny prožít tajemství, kdy se Kristus zjevuje apoštolům v přítomnosti Tomáše (viz http://vkpatriarhat.org.ua/cz/?p=656).

Kdo takto prožije svěcení neděle, obdrží plnomocné odpustky. To platí po celou dobu postní, přes velikonoční čas až do Seslání Ducha svatého.

Co se týče rodin, kde muž a žena nejsou v duchovní jednotě, a nemohou odpoledne světit neděli společně s dalšími dvěma či třemi rodinami, pak pro ženy je možnost se v neděli zúčastnit třetího řádu, jak už to činí několik let.

Muži, kteří jsou svobodní anebo ti, kteří nemají s manželkou plnou duchovní jednotu, mohou podle možností vytvořit nedělní bratrské společenství.

Přes týden se doporučuje, aby se každý v době Velkého postu pomodlil během dne bolestný růženec, může i po desátcích, např. při cestování nebo čekání. V postní neděle už není třeba se modlit růženec.

Drazí bratři a sestry, v době Velkého postu jsme zdůraznili nutnost odpuštění a modlitby. Kéž skrze ně přijde duchovní vzkříšení i do našich rodin i na celou Ukrajinu.

Požehnání vám uděluje

Stáhnout: Postní pastýřský list (2016)