V 7. kapitole listu Římanům, kterou jsme procházeli v uplynulých týdnech, je několikrát zdůrazněno, že chceme konat dobro, ale automaticky konáme zlo. Je zde řečeno, že to už nedělám já, ale hřích, který je ve mně. V listě Galaťanům je tato pravda hlouběji rozvinuta. Je zde jasně ukázáno, že hřích působí zvlášť skrze žádostivost těla, kterou pak člověka zotročuje. Je to nečistota, alkoholismus, narkomanie, obžerství…

Žádostivost v člověku vzbuzuje, až vybičovává, systém světa skrze sdělovací prostředky, dekadentní hudbu, nečisté obrazy, reklamy a propagaci konzumního životního stylu. Postavit se mu na odpor je mimořádným hrdinstvím a potřebujeme k tomu mimořádnou sílu. Proto se modlíme, proto přijímáme svátosti, proto se pokořujeme, proto konáme denně pokání a přiznáváme si své hříchy. Dostáváme pak nejen sílu, ale i milost překonávat svou slabost a rovněž systém světa a ducha zla, který na nás působí spolu se světem. Znovu si musíme uvědomit, že náš boj je proti tělu, světu a ďáblu, jak nás učí katechismus. A tento boj má smysl! Jde o věčný život! Nevíme den ani hodinu a každý úkon lásky, každé pokoření, každé sebemenší přemožení sebe sama z lásky k Ježíšovi a s cílem spasit svou duši má nesmírný význam. Rovněž, obětujeme-li to za obrácení jiných, každé naše utrpení a ponížení zprostředkovává milost pro druhé. A jednou až se otevře kniha života, v níž každá stránka jakoby byla jedním dnem, budou v ní zapsány naše oběti, naše modlitby a náš boj i v myšlenkách a citech proti hříchu, který je v nás, i proti silám temnoty, které působí zvlášť skrze systém světa.

Pokud jsme vedeni Duchem Božím, zákon už nás nemůže soudit, protože Duch Boží nás nevede do hříchu. Naopak, dává nám sílu k boji, a pokud klesáme, dává nám sílu, abychom hned konali pokání, hned vstali a bojovali dál a nezůstali v zoufalství či v duchu zrady své duše a Ježíše, který aby nás vykoupil, zaplatil za nás svou smrtí.

Stáhnout: Rozjímání nad Gal 5,17-18