Boží slovo říká, že jsme byli spolu s Kristem vzkříšeni. Je to pro nás určitým tajemstvím. Ježíš byl vzkříšen před dvěma tisíci lety v Jeruzalémě. Já však nejsem v Jeruzalémě, ale na jiném místě a také v jiném čase. Nebyl jsem v Ježíšově hrobě, abych byl zároveň s Ním vzkříšen. Ani jsem tehdy neexistoval. Co tedy znamená to slovo „spolu s Ním jsme byli vzkříšeni“? Uvědomme si, co se odehrálo při Kristově vzkříšení: Ježíšovo mrtvé tělo, které leželo v hrobě, bylo nejen vzkříšeno, ale i proměněno. Kristus tedy vstal již s oslaveným tělem. Prošel kamenným hrobem, i když ke vchodu do hrobu byl přivalen kámen, a potom se 40 dní apoštolům ukazoval na různých místech. Tedy do Ježíšova fyzického těla vešel vzkříšením nový život, bylo oslaveno.

Tajemství Kristova vzkříšení má dvojí dimenzi. Dimenzi fyzickou – to znamená, že Kristus vstal z mrtvých reálně a historicky, hrob je prázdný, On opravdu vstal, nikdo Ho neodnesl. A pak je tu také dimenze duchovní – proměnění Kristova těla, zásah do Kristovy fyzické přirozenosti – té lidské, naší přirozenosti, kterou vzal na sebe. S Adamem máme stejný genetický kód, máme dvě ruce, dvě nohy, oči atd. V duchovní oblasti je to podobné: Kristus je druhý Adam, a my přijímáme Jeho život, věčný život, který nám byl dán.

Bůh stvořil Adama. Potom však přišel první hřích. My přicházíme na svět, rodíme se, s tímto hříchem. Proto Bůh dal svého Syna. Ježíš se stal člověkem, vtělil se, vzal naši lidskou přirozenost na sebe, zemřel na kříži jako člověk a zároveň Boží Syn a vykoupil nás. Vzal hřích na sebe, spravedlivě za něj zaplatil a na třetí den vstal z mrtvých – dal nám nový život.

A co se týče otázky času: Kdy Kristus vstal z mrtvých, byl to konkrétní historický čas, konkrétní datum, kdy se tato realita stala. Ale zároveň právě tím, že Ježíš vstal z mrtvých, se už dostal nad čas. On už je nad časem. Je už ve věčnosti. Tam už čas není. A teď se dostáváme k tomu tajemství „spolu s Ním“. Já jsem v čase, ale byl jsem pokřtěn, tedy ponořen do Kristovy smrti a zároveň se mi také dostalo nového života Krista vzkříšeného, a když tyto pravdy vírou aktualizuji, tak pro mě to je NYNÍ a SPOLU s Kristem. Víra mě totiž napojuje na reality, které jsou nadčasové a nadprostorové. Pro víru není čas ani prostor. To znamená, že nyní se vírou napojuji na to, co Kristus učinil před 2000 lety. Nyní se mohu spojit s Jeho smrtí, s momentem Jeho umírání, nyní se vírou mohu napojit na to, co On mi získal, na Jeho nový život. A pak je problém už jenom v tom, aby v nás Kristus mohl žít, abychom Mu dávali vírou prostor a byli tak přetvářeni v Něho. Proto máme chodit v Duchu. To znamená, že máme žít z víry, znovu se vracet k základním pravdám – a to je Kristova smrt a Jeho nový život. To znamená, že když přijde pokušení, hřích: nějaká svévolnost, pýcha, uraženost, máme vejít do Kristovy smrti, zřeknout se sebe, spojit se s Ježíšem. Takto hned přijímáme znovu nový život, znovu se v nás obnovuje. V tu chvíli, kdy vcházím do smrti, nový život hned začne působit, pulzovat, je aktualizován. My jej máme vírou aktualizovat a právě proto nám Bůh dal Ducha svatého, aby nám pomohl. Dal nám také Nové srdce, Přesvatou Bohorodičku, Novou ženu za Matku. Když duchovně přijímáme Marii, pak skrze Marii a Ducha svatého v nás roste Boží život, jsme zakořeňováni v Krista. Skrze ni Kristus přišel na svět a skrze ni přichází i k nám, je v nás vtělován a jsme přeměňováni v Krista. Proto nám ji Ježíš dal za Matku. Když přijímáme biblickou víru, tu víru Mariinu, Duch svatý v nás znovu působí, aby v nás Kristus rostl. V tu chvíli o nás platí: „Nežiji již já, žije ve mně Kristus.“

Kristovo vzkříšení je tedy událost historická a zároveň i nadhistorická. To znamená, že zasahuje nad čas a nad prostor a já se mohu vírou na tuto realitu napojovat a aktualizovat ji pro sebe nyní v tomto čase a prostoru. V tu chvíli, kdy prožívám na modlitbě přítomný okamžik a vírou se spojuji s  tajemstvím Kristovy smrti a Jeho života, žije ve mně Kristus. Jsem spolu s Kristem ukřižován. Nežiji již já, mé ego, ten hřích nežije, nevládne ve mně, ale žije ve mně Kristus. V tu chvíli Mu dávám svoji vůli, své ruce, nohy, i všechny mohutnosti duše a On JE ve mně, ŽIJE ve mně, MÁ VLÁDU ve mně.

Stáhnout: Tajemství spoluvzkříšení