Vyvrcholením odpadu uvnitř církve je sám apostatický Vatikán, v jehož čele stojí tzv. František Bergoglio. Drze intronizoval modlu Pačamamu v hlavním chrámu sv. Petra, usiluje o legalizaci svazků sodomitů a prosazuje mRNA vakcínu, která mění lidský genom a je součástí čipizace, před kterou Bible varuje trestem ohnivého jezera. Navíc propagovaná vakcinace je prostředkem k masové genocidě lidstva o 6 miliard! S Bergogliovým postojem zrady Kristova učení i programem genocidy tvoří jednotu celá bergogliánská sekta, která okupuje nejvyšší úřady v současné církvi.

Podívejme se na hluboké kořeny tohoto destruktivního jevu. Tzv. vědecké zkoumání Písma dospělo přes osvícenství, modernismus i školu Bultmanna k popření všeho nadpřirozeného v Bibli, tedy k ateizmu. Tento duch tzv. vědeckosti, který vyšel z protestantismu, ovlivnil zvláště v 2. polovině 19. století i katolické teology, kteří chtěli být „na úrovni“. Proti nim vystoupil svými listy a encyklikou „Pascendi Dominici Gregis“ (1907) papež Pius X. Následně vyloučil mnoho profesorů i studentů teologie.

Trestu unikl profesor historie, modernista Angelo Roncalli, kterého později, v roce 1958, zednářské zákulisí prosadilo za papeže. Roku 1962 tento Jan XXIII. vyhlásil II. vatikánský koncil pod heslem „aggiornamento“ se světem. Za moderátory koncilu ustanovil liberální teology, kteří dvouznačnými pojmy prosadili ducha současných herezí. Postupně tento duch infikoval všechny teologické školy. Jeho zhoubné ovoce se zvlášť zviditelnilo v osobě arciheretika Bergoglia, který už mnohokrát veřejně dokázal svou nevěru i svou jednotu se zednářskou organizací. Realita je taková, že většina současných biskupů i kněží jsou tímto duchem duchovně otráveni.

Jak konat pokání z otráveného učení tzv. historicko-kritické metody? Je nutné odmítnout ducha hereze této tzv. metody a čistým srdcem přijmout pravdu evangelia.

Tzv. vědecká metoda, která je postavena na ateistické filosofii, popírá všechno nadpřirozené v Bibli. Zpochybňuje fakta a vymýšlí nejrůznější teorie, kterými odvádí od podstaty, že autorem Písma svatého je Duch svatý. Propagátoři kritické metody se ani nemodlí, ani nenásledují Krista, ani nemají spasitelnou víru, a přesto chtějí být duchovními učiteli a vykládat tajemství víry. Místo toho však pravdy víry rozmělňují a zpochybňují. Cílem křesťanství je spása duší. My máme Boží slovo přijímat jako Boží slovo, Bůh pak dělá i zázraky, jak svědčí apoštol Pavel (1Sol 2).

Žákyně Bultmanna, prof. Linnemannová, která se obrátila z ateistického systému historicko-kritické metody, píše: „Ateistická antikřesťanská pseudověda je historicko-kritickou teologií uznávána jako jediný věcně správný přístup k Božímu slovu. Každý, kdo chce být považovaný za teologicky vzdělaného... musí se odhodlat dát ve svém myšlení prostor ateizmu... Toto je perverze... Jak historicko-kritická teologie (metoda) tak historická věda je založena na lži. Věda zde proto není synonymem pravdy, ale je vzpourou proti Bohu, která nespravedlivě potlačuje pravdu... Nezvratně považuji za smetí všechno, co jsem učila a napsala předtím, než jsem Ježíši odevzdala svůj život. V roce 1978 jsem vlastnoručně do smetí odnesla své knihy ‚Gleichnisse Jesu‘, ‚Studien zur Passionsgeschichte‘. Prosím vás upřímně, udělejte totéž.“

Pokud bychom vám, vážení biskupové a kněží, dali otázku, kdy vznikly knihy Nového zákona a kdo je jejich autorem, zřejmě by vaše odpověď, zvláště vás mladších, vyplynula z nejrůznějších teorií, které jste během studia teologie vzali za své. Tyto teorie ale mají jediný cíl: zpochybnit lidské autory i božskou inspiraci Písma. Zdůrazňovali vám hypotézy o janovských a pavlovských autorech a ve Starém zákoně o jahvistovi a elohistovi, deutero a tritoizaiášovi. Tvrdilo se vám, že Písmu nelze rozumět bez vědeckého pohledu. Jistý kardinál před 40 lety prohlásil: „Je předsudkem evolucionistického původu, jestli se tvrdí, že lze Bibli rozumět pouze na základě studia jejího vzniku a vývoje... Mnozí hrdinové víry a světci byli nevzdělaní a často neodborníci na exegetiku, a právě oni rozuměli Bibli nejlépe.“

Frázemi o pavlovských a janovských autorech Nového zákona je zpochybňováno autorství apoštola Jana i Pavla. Těch tzv. vědeckých teorií je hodně. Jejich cílem je narušit základy křesťanského učení. Byli jste nuceni věnovat jim hodně času na úkor poznání podstaty Písma svatého. Autorem celé Bible je Duch Boží, Jeho je třeba přijímat. V Božím Duchu jsme pak povinni hlásat učení spásy, a ne nějaké proměnlivé teorie, které nikdy nikoho neobrátily ani neobrátí, a naopak ještě těm, kteří mají víru, ji zpochybní.

Během svého teologického studia jste slyšeli mnoho teorií o vzniku jednotlivých evangelií, tuto teorii jste ale zřejmě neslyšeli:

1) Evangelia apoštolů Jana a Matouše byla psána v prvních hodinách po vzniku církve, tedy vznikla hned po seslání Ducha svatého.

2) Janovo evangelium bylo neprodleně překládáno do řečtiny. V témž čase apoštol Matouš diktoval své evangelium písařům, kteří ho psali v hebrejštině (v aramejštině) a zároveň v řečtině.

3) Logické a praktické důvody:

a) V den Letnic se obrátili mnozí poutníci z mnoha národů (Sk 2). Byli to židé. Někteří z nich byli učiteli zákona. Znali Písmo svaté v hebrejštině i řecký překlad Septuagintu.

b) Bylo potřebné těmto obráceným židům dosvědčit, že Ježíš je Boží Syn, aby vírou v Něho měli život věčný (srov. J 20,31). Tento úkol vzal na sebe apoštol Jan. Rovněž bylo třeba ukázat těm, kteří uvěřili, že v Ježíši jsou naplněny předpovědi Písma. Tuto úlohu vzal na sebe apoštol Matouš. Tyto aspekty zohlednili při psaní (diktování) svých evangelií.

c) Z důvodu autority museli první evangelia napsat očití svědkové Ježíšova učení, zázraků, utrpení, smrti a vzkříšení, a to byli apoštolé Jan a Matouš. Tato dvě evangelia tím získala mimořádně významnou autoritu.

d) V židovských bohoslužbách se předčítá Písmo svaté a pak se k němu dává výklad. Pro křesťanské bohoslužby bylo nutné, aby kromě četby úryvků ze Starého zákona bylo předčítáno evangelium. K němu pak mohl být dán výklad. Tato četba z evangelia byla nutná především na misijním území. Bohoslužba slova byla spojena i s večeří Páně (s lámáním chleba). Nenahraditelnou součástí křesťanské bohoslužby tedy bylo psané Boží slovo – evangelium.

e) Pro konání misie je třeba pevný písemný základ, z kterého se vychází! Nemůže to být pouze ústně předávané slovo. Musí to být psané slovo očitého svědka, a tím byli jmenovaní apoštolé – evangelisté. V tehdejším kulturním světě se mluvilo převážně řecky, proto kvůli misii byla evangelia hned zpočátku napsána i v řečtině!

Takto by postupoval každý moudrý misionář, kdyby byl na místě apoštolů.

Tedy apoštolé napsali jako očití svědkové co viděli a slyšeli a čeho se jejich ruce dotýkaly, s cílem, abyste i vy uvěřili. Nechat misii pouze na ústním podání by bylo nemoudré. Latinské přísloví platilo a stále platí: „Co je psáno, to je dáno.“ Pak až mohou být podány výklady, ale základem musí být psané slovo.

Tzv. historická věda popřela de facto inspiraci Písma, božství Kristovo, Jeho reálné a historické vzkříšení, a tím zbořila základy naší víry. Historičtí kritici nemají nic společného s osobním vztahem k Ježíši ani neznají podstatu spasitelné víry, která je spojena s obrácením a cestou pokání. Svou nevěru maskují pod pláštíkem tzv. vědy, ač ve skutečnosti nejde o vědu, ale o pavědu a lež. Vytvořili falešné veřejné mínění, že kdo se nepodřídí jejich názoru, je méněcenný. To působilo zvláště na studenty teologie, kteří s velkým nadšením přijali tuto tzv. vědeckou metodu. Ovocem této ateistické ideologie je vlažné křesťanství a masový odpad křesťanských národů.

Stáhnout: Kořeny současné hluboké krize církve (20. 2. 2021)

Byzantský katolický patriarchát (BKP) je společenství mnichů, kněží a biskupů, žijících v klášterech. V čele BKP stojí patriarcha Eliáš s dvěma biskupy-sekretáři +Timotejem a +Metodějem. BKP povstal z potřeby hájit základní křesťanské pravdy proti herezím a apostazi. Pseudopapeže Bergoglia neuznává a nepodřizuje se mu.