Setřes prach a povstaň,

usídli se, Jeruzaléme, rozraz pouta na své šíji,

zajatá dcero sijónská.

Před tímto slovem, které budeme prožívat opět dva týdny, je tento verš: „Probuď se, probuď, oděj se silou Sióne. Oděj se svými skvostnými rouchy, Jeruzaléme, město svaté, neboť už nikdy do tebe nevstoupí neobřezanec a nečistý.“ Pak následuje naše slovo života, které si budeme připomínat: „Setřes prach a povstaň, usídli se, Jeruzaléme, rozraz pouta na své šíji, zajatá dcero sijónská.“

Po něm následuje verš: „Toto praví Hospodin: Darmo jste sebe prodali, proto bez peněz budete vykoupeni.... Můj lid však pozná mé jméno. Pozná v onen den, že to jsem já, kdo prohlašuji: Tu jsem!“

Slovo života nás povzbuzuje, a to každého z nás: Setřes prach! Máme setřást prach marných myšlenek, marných starostí, prohřešků, kterých jsme se vědomě či nevědomě dopustili, a pak máme povstat. Nezůstat sedět či ležet. Je třeba povstat!

Na Jeruzalém se můžeme dívat z několika pohledů. Buď je to historický Jeruzalém, anebo může být myšlen nebeský Jeruzalém či duchovní Jeruzalém. Duchovním Jeruzalémem má být i naše duše, očištěná skrze lítost Kristovou krví. Ve křtu svatém se naše duše stala duchovním příbytkem samotného Boha. Je proto třeba povstat z negativních myšlenek a vymanit se z vlivu různých filosofií a ideologií, abychom se otevřeli pravdě. Je třeba si uvědomit, kdo jsem. Jsem Božím dítětem. Jsem chrámem Božím. Apoštol volá: „Chrám Boží je svatý, a tím chrámem jste vy.“

Dále slovo života vybízí: „Rozraz pouta na své šíji.“ Polož si otázku, jaká duchovní pouta máš. Co tě drží, že to nějak nejde, když chceš konat dobro a sloužit Bohu. Kde je problém? Mnohdy je skrytý velmi hluboko, takže už jen poznat a pak si přiznat tento problém, tyto duchovní okovy, je už polovina vítězství. Člověk pokorný a pravdivý, má naději, že může tyto okovy zlozvyků, které vešly přímo v jeho přirozenost a staly se její součástí, rozrazit. Mnohdy je vůbec nevidíš, ale druhý člověk, zvláště ten, který žije duchovně, na tobě po určité době pozná, co tě blokuje. On ti to ale nemůže říct, protože ty většinou nejsi schopen pravdu přijmout. Proto je tak potřebná vnitřní modlitba, v níž otvíráš Bohu hlubiny své duše, aby ji jako rentgen proniklo Boží světlo. V něm uvidíš obraz své duchovní bezmocnosti a budeš pak schopen s bolestí volat k svému Pánu a Bohu, který tě může uzdravit. On může uzdravit tvou duši a stát se tvým duchovním Lékařem, budeš-li Ho poslouchat, i předpisy, které nám dal, a užívat Jeho duchovní léky. Jsou zakódovány v Jeho slově, zvláště v jeho evangeliu, budou léčit tvou duši a ty zakusíš pravý pokoj, který svět dát nemůže. Tvá pouta budou rozražena, budeš skutečně svobodný. Zatím o tobě a o tvé duši platí: zajatá dcero siónská. Sión je místo v Jeruzalémě, kde Ježíš ustanovil svatou Eucharistii. Zde se rozhodl, že se nám bude dávat za duchovní pokrm. Na Siónu také Duch svatý sestoupil na apoštoly. Tentýž Duch chce sestoupit i na duchovní Sión, který je součástí duchovního Jeruzaléma, který je v tobě. Tedy i ty jsi zajatá dcera siónská, zajatá okovy zlozvyků, vlastní pýchy, hněvu, sebelítosti, urážlivosti, pomstychtivosti, rouhání, výčitek Bohu, bezradnosti atd. Tvým Vysvoboditelem je Ježíš. On nejenže v Jeruzalémě ustanovil tajemné zpřítomňování své vykupitelské smrti skrze konsekrovaný chléb a víno, ale také v Jeruzalémě, několik metrů od Siónu, prolil svou krev na odpuštění tvých hříchů. Zde svou vykupitelskou smrtí zlomil duchovní pouta hříchu i sílu ďábla, On, který je pravým Bohem a tvým Zachráncem a Spasitelem. Proto setřes prach hříchu a povstaň! Povstaň ve víře a nastane proces uzdravení i ve tvé duši.

Stáhnout: Rozjímání nad Iz 52,2