„Petr jim odpověděl: ‚Obraťte se a každý z vás

ať přijme křest ve jménu Ježíše Krista

na odpuštění svých hříchů, a dostanete dar Ducha svatého.‘“

Tato slova pronesl apoštol Petr v den Letnic, když v Jeruzalémě bylo mnoho poutníků. Když nastal velký hluk, na Siónu, kde na apoštoly sestoupil Duch svatý, se shromáždilo mnoho poutníků, aby zjistili, co se stalo. Tehdy vystoupil apoštol Petr a vydal těmto poutníkům svědectví o tom, co se stalo, a také ukázal souvislost s předpověďmi v Písmu svatém. Citoval proroka Jóela: „Vyliji svého Ducha na své služebníky a služebnice.“ Pak mluvil o Ježíši, že On je pravý Mesiáš, Vykupitel. V síle Ducha svatého svědčil o Jeho vzkříšení a podal osobní svědectví o setkání s Kristem, které se opakovalo po celých 40 dní po Jeho vzkříšení. Petr pronesl prorocké slovo a řekl jim, že oni, tedy jejich náboženští představitelé, zabili Spasitele. Duch Boží v tu chvíli osvítil poutníky, byli dojati kázáním a upřímně se zeptali, co mají dělat. Petr jim odpověděl: „Čiňte pokání a nechte se pokřtít a jako dar dostanete Ducha svatého.“ Ten den bylo pokřtěno 3000 lidí. Činili pokání, uvědomili si svou vinu, že nevěřili Božímu slovu a že i oni mají vinu na smrti Spasitele. I dnes činit pokání znamená totéž. Přiznat si svou vinu, nevěru a neposlušnost Božímu slovu a také si uvědomit, že můj hřích byl příčinou Kristovy smrti. I k tomu je třeba milosti Ducha svatého. Zvláště v dnešní době je proto třeba prosit Ducha svatého, aby usvědčil skomírající církev z hříchu nevěry v Krista i v Jeho slovo.

Říjnová synoda ve Vatikánu učinila z katolíků svědky tragédie, neboť prosazovala církevní schválení žehnání svazků osob LGBTQ. Je to donebevolající zrada, hřích a vzpoura proti Bohu! Je to odmítnutí Božích zákonů a přikázání a totální znak nevěry a zrady Krista. A největší tragédie je, že kardinálové a biskupové zde shromážděni to za tragédii nepokládali. Nenašli se stateční biskupové, kteří by bránili Kristovo učení. Proč tomu tak je? Protože se nemodlí a nemají světlo k tomu, aby rozpoznali hřích, viděli svou nevěru a konali pokání. Bez Ducha svatého, bez modlitby, nedostaneme milost pokání, proto základem v dnešní době je modlitba.

Zamýšlíme se nad domácí církví. Obroda rodiny, která je základní buňkou církve, spočívá v tom, že rodina se bude společně modlit svatou hodinu, to je od 20 do 21 hodin. Pokud tento čas nedáme Bohu a své duši, nastává postupný rozklad rodiny. Každý má svůj smartphone či sedí za internetem a svou duší plní marnými či škodlivými informacemi. Vztah k Bohu i k svým nejbližším se v takové rodině rozpadá. Patří ale naopak poděkování všem vám, kteří se modlíte a povzbuzujete i druhé, aby se modlili svatou hodinu. Duch Boží pak v tuto hodinu bude působit a dá světlo i ostatním členům rodiny, aby si uchovali nejdražší poklad, kterým je víra, bez níž nikdo spasen nebude. Už modlitba je součástí pokání, člověk si uvědomuje svůj hřích před Bohem. Obětuje čas pro modlitbu, a tím dává prostor, aby Duch svatý mohl očišťovat duši – tak, jak se modlíme k Duchu svatému: „Prijdi, vselisja, očisti a spasi, Blahyj, duši naši.“ (Přijď a přebývej v nás, očisti nás od každé poskvrny a spas, Dobrotivý, naše duše.)

Stáhnout: Rozjímání nad Sk 2,38