Následující verš, 28., uvádí: „Tak i Kristus byl jen jednou obětován, aby na sebe vzal hříchy mnohých; po druhé se zjeví ne už kvůli hříchu, ale ke spáse těm, kdo ho očekávají.“

Přísloví říká: Moudrý je ten, kdo počítá s koncem, tedy se smrtí. Nestačí ale jen počítat se smrtí, je třeba počítat i s věčností, a ta může být buď šťastná, nebo nešťastná. Podmínkou šťastné věčnosti je uchovat si víru v Ježíše Krista, protože platí: „Každý, kdo v Něho věří, bude spasen.“ Nejlepší přípravou na smrt a věčnost je vzbuzení dokonalé lítosti. Ta spočívá v tom, že člověk si před sebou i před Bohem uvědomí svou hříšnost, s vírou pohlédne na Ježíšův kříž a vzývá Jeho jméno. My realizujeme dokonalou lítost 7× za den, tím, že při modlitebních zastaveních opakujeme: Ježíši, Ježíši, Ježíši, smiluj se nade mnou hříšným! – a to 5×, do pěti ran Kristových. To je pravá moudrost. Pamatovat na věčnost!

Stáhnout: Rozjímání nad Žid 9,27