Před tímto veršem z Písma je skutečně příklad celého zástupu svědků v celé 11. kapitole. A tato kapitola končí: „A ti všichni, ačkoliv osvědčili svou víru, nedočkali se splnění toho, co bylo zaslíbeno, neboť Bůh, který zamýšlel pro nás něco lepšího, nechtěl, aby dosáhli cíle bez nás.“

A pak následuje verš, který budeme dva týdny opakovat, a začíná slovy: „Proto i my, obklopeni takovým zástupem svědků…,“ a pokračuje: odhoďme všecku přítěž i hřích, který se nás tak snadno přichytí, a vytrvejme v běhu, jak je nám uloženo,“ druhý verš navazuje na první, „s pohledem upřeným na Ježíše, který vede naši víru od počátku až do cíle.“ Dále je napsáno: „Místo radosti, která se mu nabízela, podstoupil kříž, nedbaje na potupu; proto usedl po pravici Božího trůnu. Myslete na to, co všecko on musel snést od hříšníků, abyste neochabovali a neklesali na duchu. Ještě jste v zápase s hříchem nemuseli prolít svou krev. Což jste zapomněli na slova, jimiž vás Bůh povzbuzuje jako své syny: ‚Synu můj, podrobuj se kázni Páně a neklesej na mysli, když tě kárá. Koho Pán miluje, toho přísně vychovává, a trestá každého, koho přijímá za syna.‘ Podvolujte se jeho výchově; Bůh s vámi jedná jako se svými syny. Byl by to vůbec syn, kdyby ho otec nevychovával?“ (v. 2-7)

V těchto větách jsou hluboké pravdy týkající se našeho života; mají být naším světlem, vzorem. My jsme skutečně obklopeni velkým zástupem svědků. K těm starozákonním připočtěme miliony mučedníků po příchodu Krista a rovněž miliony svatých, kteří byli či nebyli veřejně kanonizováni. A co máme dělat? Máme odhodit všechnu přítěž i hřích. My si vytváříme spoustu přítěže tím, že nechceme opustit různé zlozvyky, které zraňují nás i druhé, a máme kvůli nim jen problémy. Máme ale začít usilovat o to, abychom postupně odhazovali tuto přítěž, která se kolikrát už zakořenila v našich myšlenkách a představách, které nás pak svazují. Kromě této přítěže máme odhodit i hřích, o kterém je řečeno, že „se na nás snadno přichytí“. A pak je zdůrazněno, že máme vytrvat v životním běhu, jak je nám to uloženo. Ježíš říká: „Kdo vytrvá až do konce, bude spasen.“ A při tomto běhu máme mít pohled upřený na Ježíše. My se ale často pod vlivem masových sdělovacích prostředků necháváme okrádat o drahocenný čas a pak ani nevíme jak, a přijímáme světské myšlení. Nejsme potom schopni ve svém životě počítat s Ježíšem a přistupovat s živou vírou k různým životním zkouškám, které na nás přicházejí. Proto je tak potřebné najít si pevný čas pro modlitbu. Proto je tak důležité zachovávat svatou hodinu. Ta je základem domácí církve.

Stáhnout: Rozjímání nad Židům 12,1