„Uvažte přece: kdyby hospodář věděl,

v kterou hodinu přijde zloděj,

nedovolil by mu vloupat se do domu.“

Před tímto slovem života Ježíš řekl: „Buďte připraveni a vaše lampy ať hoří. Buďte jako lidé, kteří čekají na svého pána, až se vrátí ze svatby, aby mu hned otevřeli, až přijde a zatluče na dveře. Blaze těm služebníkům, které pán, až přijde, zastihne bdící. Amen, pravím vám, že se opáše, posadí je ke stolu a sám je bude obsluhovat. Přijde-li po půlnoci, či dokonce při rozednění a zastihne je vzhůru, blaze jim.“ (v. 35–38)

Ježíš pak zdůrazňuje: „I vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, kdy se toho nenadějete.“ (v. 40)

Zde Ježíš používá podobenství z obyčejného života. Skrze ně nás nabádá, abychom byli stále připraveni na moment smrti, protože nevíme, kdy pro každého z nás přijde. Jedno je jisté, že přijde, nikdo z lidí se této hodině nevyhne, ani před ní neuteče. Proto pravá moudrost je poslechnout Pána Ježíše v tom, co každému z nás radí, a být každý den připraveni, protože jde o věčnost, jde o věčný život! Na druhé straně jde o nebezpečí ho ztratit. To je ta nejzávažnější záležitost, která se rovněž týká každého z nás. Pravá moudrost je počítat s koncem, počítat se svou smrtí, s Božím soudem a s věčností. Kdo to bagatelizuje, dává najevo, že je buď výsostně nerozumný, anebo v hluboké duchovní temnotě hraničící se zlobou. Nechce si připustit nejzákladnější realitu či dokonce se této nejjistější pravdě vysmívá. Kdo tak činí, ať si uvědomí, že ti, kteří se také takto smáli, když pak umírali, třásli se hrůzou, na čele jim vyvstal smrtelný pot a hrůza jim vycházela z očí i z hlasu. Většinou už ale bylo na obrácení pozdě, protože celý život prožili ve vědomé zatvrzelosti. Odmítali nejzákladnější realitu, tedy životní pravdu, že přijde konec života. Nehledali Boha ani pravý smysl svého života. Smyslem života není jíst, pít a spát, shromažďovat věci či usilovat o kariéru. Smyslem života je hledat pravdu a pamatovat na spásu své nesmrtelné duše. S tímto cílem je pak třeba čerpat další informace z Kristova evangelia, které nám ukazují, jak moudře máme zařídit tento svůj krátký život, který je pouze zkouškou, abychom získali život věčný. Základem je obrátit se od ducha světa a přijmout Krista a Jeho evangelium, a v tomto světle kráčet uprostřed tmy, lži a zla, které na člověka působí. Cíl je následovat Krista, s Ním se sjednocovat svým životem, svým utrpením i svou smrtí. Pak také budeme s Ním sjednoceni po celou věčnost v Boží slávě.

Stáhnout: Rozjímání nad Lk 12,39