Posvěcujte však ve svých srdcích Pána Boha

a buďte vždy připraveni dát odpověď každému,

kdo vás požádá o zdůvodnění naděje, která je ve vás,

a to s krotkostí a úctou.

Apoštol Petr nás vybízí, že máme ve svých srdcích posvěcovat Boha. Jak Ho máme posvěcovat? Především ve vnitřní modlitbě, kde s Ním hovoříme, Jemu nasloucháme a prosíme Ho, abychom mohli v dané situaci poznávat a plnit Jeho svatou vůli.

Dále apoštol říká, že máme být připraveni dát každému odpověď. Jenže nikdo se nás nebude ptát, když nebudeme apoštolovat. Musíme být připraveni svědčit. Na modlitbě je třeba si vyprosit, komu máme svědčit, jak máme svědčit a kdy máme svědčit. Pak musíme překonat určitý ostych a sami udělat první krok. Strategické je slovo nejprve (řec. proton) Když máme vyndat třísku z bratrova oka, nejprve musíme soudit sami sebe, rovněž když má bratr něco proti nám, my nejprve musíme udělat krok smíření, i když si nejsme vědomi žádné viny. Až ho uděláme, teprve se nám otevřou oči. Je to zvláštní duchovní zákon.

Je třeba prosit, abychom byli martyrés – svědci. Musíme ale nejprve vědět, o čem máme svědčit. Kdo sám nemá živý vztah k Ježíši, není zakořeněn v pravé víře, ten těžko může někomu svědčit. Může snad svědčit o tom, že přečetl pěknou náboženskou knihu, která ho oslovila, to může, a někdy i to může být prostředkem k obrácení. Většinou však ze zkušenosti víme, že když knihu, která nás osloví, dáme bližnímu, odloží ji a číst ji nebude. Bude mít tisíc jiných zájmů a nepřečte ani první stránku. Sami proto musíme nejprve s nadšením dotyčnému předat podstatu a Ducha Božího z té knihy, a pak ji snad číst bude, protože bude zvědavý, co tam je.

Máme-li konat misii, musíme ji konat nejprve ve své vlastní duši. Musíme se snažit sami se postavit do boje proti duchu světa a zachovávat Boží zákony a přikázání. Tím se dostáváme do střetu se světem, což s sebou nese určitý kříž a problémy. Ale Bůh dá východisko, aby skrze ten kříž nakonec přišlo požehnání. Tedy máme být svědky. Nemáme se hádat, nemáme druhého pokořovat, tedy musíme vystupovat s určitou skromností, protože starý člověk u nás, a zvláště u toho druhého, má velmi dobrý nos a vycítí i sebemenší projev naší takzvané důležitosti. Okamžitě na to reaguje uzavřeností vůči nám, ale i vůči tomu, co mu chceme zvěstovat. Takže je třeba si uvědomit, že pokud pracujeme na své vlastní duši, už jsme započali proces misie. V tomto procesu, když se nás někdo bude ptát, musíme být připraveni klidně mu povědět o jistotě, kterou máme v Kristu. Máme svědčit pokojem, který nám dává Ježíš, i jistotou, která vyvěrá z vědomí, že Bůh nás vede a ve zkouškách neopouští. Nemusíme se proto bát ani smrti, protože víme, že máme-li živý vztah k Ježíšovi, máme už zde život věčný. V hodině smrti pak ho přijímáme v plnosti. To je ten největší poklad, který lidi světa nemají.

Zamysli se nad slovem života a odpověz na tyto otázky:

Co se musí stát, než můžeš někomu vyprávět o Kristu?

Jaká je ta naděje, kterou máš?

Co povede jiné, aby se tě ptali na naději, kterou máš?

Jaký máš být při vydávání svědectví?

Posvěcujte však ve svých srdcích Pána Boha...

1. Co musíš dělat, než povedeš jiné ke Kristu? Mt 4,19

(Řekl jim: „Pojďte za mnou a učiním z vás rybáře lidí.“)

2. Co chtěl Bůh po Pavlovi, který měl být Jeho svědkem? Sk 22,14-15

(On mi řekl: ‚Bůh našich otců si tě vyvolil, abys poznal jeho vůli, spatřil jeho Spravedlivého a slyšel hlas z jeho úst. Budeš jeho svědkem před všemi lidmi a budeš mluvit o tom, co jsi viděl a slyšel.‘)

3. Jak se to projeví, když někdo uzná ve svém životě Krista za svého Pána?  Ř 12,1

(Vybízím vás, bratří, pro Boží milosrdenství, abyste sami sebe přinášeli jako živou, svatou, Bohu milou oběť; to ať je vaše pravá bohoslužba.)

... buďte vždy připraveni dát odpověď...

4. Co může způsobit, že se tě lidé ptají na Tvůj vztah ke Kristu? Mt 5,16

(Tak ať svítí světlo vaše před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích.)

5. Co máš říkat ostatním? Sk 4,20

(Neboť o tom, co jsme viděli a slyšeli, nemůžeme mlčet.)

6. Jak můžeš následovat Pavlův příklad z Ř 10,1?

(Bratří, toužím z celého srdce a modlím se k Bohu, aby Izrael došel spásy.)

7. Jak tě Bůh zmocnil k vydávání svědectví? Sk 1,8

(Ale dostanete sílu Ducha svatého, který na vás sestoupí, a budete mi svědky v Jeruzalémě a v celém Judsku, Samařsku a až na sám konec země.)

... a to s krotkostí a úctou...

8. Přečti 2Tim 2,24-25.

(Služebník Kristův se nemá hádat, nýbrž má být laskavý ke všem, schopný učit a být trpělivý. Má vlídně poučovat odpůrce. Snad jim dá Bůh, že se obrátí, poznají pravdu.)

9. Čím se mají vyznačovat tvé rozhovory? Kol 4,5-6

(Jednejte moudře ve styku s okolním světem a využijte čas vám svěřený. Vaše slovo ať je vždy laskavé a určité; ať víte, jak ke komu promluvit.)

APLIKACE 1Petr 3,15

Uveď aspoň jednoho člověka, kterému můžeš vydat svědectví.

Jak to chceš udělat?

Stáhnout: Rozjímání nad 1Pt 3,15-16a