„Důvěřuj Hospodinu celým srdcem, na svoji rozumnost nespoléhej. Poznávej Ho na všech svých cestách, On sám napřímí tvé stezky.“ (Přísl 3,5-6)

Máme různé zlozvyky a sebelítosti, které nás drží. A také to je duchovním vzkříšením, když se necháme Bohem uzdravit. Předpokladem je, abychom se postavili do pravdy, chtěli na sobě vidět chyby a přiznali si je. Abychom se neurazili, ale řekli: „Ano, tak to je. Toto je má slabost.“ Abychom nepadli do depresí, ale řekli si: „Je třeba s tím bojovat. Ano, budu prohrávat, ale budu prosit Boha o světlo a sílu. Jemu dám všechny své problémy, které mám: Pane, já jsem v této věci slabý, tady neustále padám, tato závislost mě přemáhá a činí ze mě otroka. Já to nechci, ale vlastní silou nic nezmůžu, spoléhám celým srdcem na Tebe“. A potom, jak říká Boží slovo, Pán tvé stezky napřímí. My lidé pořád chodíme křivolace, ten zlý nás tahá zprava doleva, ale my máme jít dopředu a Pán napřímí naše stezky. Tak to je, ale je třeba, abychom Ho na všech svých cestách poznávali, mysleli na Něho. Když nemyslíme na Něho a nepočítáme s Ním, neuvidíme Boží zásah. Ale když myslíme na Boha a obracíme se k Němu, Bůh začne v našem životě konat. Začne konat zázraky, uzdravovat, bude se nás dotýkat. Pak budeme moci psát celé knihy svědectví. K tomu je třeba se jen malinko zastavit a v konkrétní situaci se dát s vírou Bohu nebo prosit Ducha svatého o světlo. Anebo se stačí jen zastavit a vzývat Pánovo jméno. Ale jaký je to těžký boj s nevěrou, jak nás ten náš rozum klame, rozpačitost, pochybnosti, logické argumenty. Dobře, ale teď si logicky řekni: Věřím, že Bůh je všemohoucí? Činí Bůh zázraky? Udělal zázraky v mém životě? Může je udělat i teď? A chce Bůh po mně, abych teď věřil a nepochyboval? A pokud to chce, tak je třeba se postavit a vyznat: Věřím, Pane! Důvěřuji Ti.

Co máš tedy dělat? Důvěřovat Hospodinu celým srdcem, na svoji rozumnost nespoléhat. Poznávat Ho na všech svých cestách. A co ti Bůh přislíbil, když vykonáš tyto tři podmínky? On sám napřímí tvé stezky.

V čem můžeš spoléhat na Hospodina?

Ž 32,8 Dám ti prozíravost, ukážu ti cestu, kterou půjdeš, budu ti radit, spočine na tobě mé oko.

Bůh přislíbil, že nám dá prozíravost, ukáže nám cestu, kterou máme chodit. Jak je to potřebné, neboť dnes je svět plný zla, pastí, které jsou na nás nastaveny. A Bůh říká – poradím ti. I to je nám tak potřebné! Na tobě mé oko – říká Bůh, On mě vidí. Já si myslím, že jsem tady sám, že mě nikdo nevidí. Ale to není pravda. Bůh mě vidí, zná všechny dny, hodiny a sekundy mého života. Tedy Pánu můžeme důvěřovat. Na koho jiného bychom se chtěli spoléhat?

Stáhnout: Důvěřuj Hospodinu celým srdcem, na svoji rozumnost nespoléhej