Při studiu je možné se řídit dvěma hlavními otázkami:

1)      Na jakou pravdu (slovo) je položen důraz v tomto verši?

2)      Jaká je souvislost s jinými verši této kapitoly?

Ad 1) Hlavní důraz je kladen na kontrast: na jedné straně je hřích a s ním spojená smrt; na druhé straně Ježíš a s Ním spojený věčný život. Člověk si tuto realitu nechce uvědomovat. Před tím, než zhřeší, si s hříchem nespojuje ani smrt ani bolestnou zkušenost po hříchu, ale pouze lacinou, krátkodobou příjemnost. Má jen falešný pohled a nechce si ani sám před sebou přiznat důsledek hříchu, to znamená výčitky svědomí, hanbu, strach, utíkání před Bohem, vzpurnost, házení viny na druhé, zatvrzelost. Důsledek hříchu ve vztahu k druhým je způsobené pohoršení, zármutek, utrpení. Důsledkem ve vztahu k Bohu je ztráta důvěrného společenství s Ním.

Příkladem pro dnešek je legalizace hříchu homosexuality. Je spojen s otroctvím nečistému démonu a smrtelnou chorobou AIDS. Představitelé EU i OSN všemi prostředky propagují homosexualitu, ale vědomě nechtějí přiznat skutečné důsledky.

Takový princip platí i u jiných hříchů, např. krádeže, podvody, drogová závislost, alkoholismus,...

Druhým extrémem je, že člověk chce zvítězit nad hříchem svými silami, bez Ježíše. Když zjistí, že to nejde, odradí ho to a začne vidět křesťanství jen jako nepříjemné moralizování a neúnosné břemeno. Falešné východisko mu sugestivně nabídnou moderní psychologie a současné heretické teologie, které tvrdí, že hřích v podstatě neexistuje. Na tomto postoji je možno rozlišit živé a mrtvé křesťanství. Mrtvé křesťanství nemá Ježíše. Dává jen břemena (moralizování a zákonictví) anebo hřích legalizuje, čili úplně popírá. Ježíš řekl: „Hřích je, že nevěří ve mně.“ To je kořen každého hříchu. Proto vítězství nad hříchem je jen v jednom jediném: ve vcházení vírou do Ježíšovy přítomnosti a ve spojení s Ním.

Ad 2) Souvislost verše 23 porovnej s veršem 11. Podobně se v něm mluví o vítězství nad hříchem. Máme zkušenost, že to většinou nefunguje. Proč? Protože zapomínáme na klíčovou pravdu. Ta je vyjádřena slovy: „V Kristu Ježíši, našem Pánu.“ Nikde jinde! Paralela mezi verši o hříchu a o smrti je na více místech v šesté kapitole. Sám si je vyhledej.

Praktické využití citátu Ř 6,23: Představ si, že nyní stojíš před Božím soudem. Před tebou je velké filmové plátno, na kterém se promítají všechny hříchy tvého života. Nad ním je nápis: Odplata za hřích je smrt. Za ním je cesta hříchu vedoucí do věčné propasti. Za tebou stojí celé lidstvo, na jedné straně jsou andělé, na druhé démoni. Dále od filmového plátna je velký kříž a na něm Ježíš. Zde je nápis: „ale život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu“. S rozsudkem smrti jdeš pod kříž a s vírou dáš své hříchy Ježíšovi. Projev víry je ve slově „ALE“ a ve tvém rozhodnutí znovu přijímat Ježíše za svého Spasitele. A toto je podstata Vánoc. Skrze pravdivé pokání Ježíš znovu přichází do tvé duše a platí: Christos raždajeťsja!