
čeština > Publikace UPHKC > Article
Boží zákony contra antizákony (17.2.2012)
Datum: 2012-02-17Autor: BKP
Boží zákony contra antizákony
Bůh dal řád celému vesmíru i naší Zemi, která je jen zrníčkem v ohromném kosmu s nekonečnými galaxiemi. Země se točí okolo své osy a i ta nejmenší živá buňka svědčí o moudrosti Nejvyššího Zákonodárce. Bůh vložil zákony do mrtvé i živé hmoty. On dal člověku rovněž i morální zákony.
Co se týče morálních zákonů, Bůh dal nejen přikázání „Nezabiješ!“, ale také „Nezesmilníš!“ a „Cti otce svého i svou matku!“. Prvním a největším přikázáním Desatera je: „Já, Hospodin, jsem tvůj Bůh, nebudeš mít jiné bohy – (démony).“
Evropa je 2000 let formována Desaterem a Kristovým evangeliem. Národy byly před přijetím evangelia v temnotě pohanství uctívajícího démony a přinášely jim i lidské oběti. Bohužel, dnes je pravdivé křesťanství násilně likvidováno uvnitř i zevně. Je propagován okultismus a sexuální zvrácenosti. Místo úcty k jednomu Bohu je celým křesťanským územím vnucována novodobá úcta k démonům a novodobý způsob přinášení lidských obětí satanu.
Jsou uzákoňovány tzv. sňatky homosexuálů a následně i tzv. mezinárodní adopce dětí. Děti, které byly násilně odebrány z dobrých rodin juvenilní justicí a „probační službou“, jsou přednostně prodávány homosexuálům a pedofilům a dokonce i na orgány. Jde o nejkrutější tyranizování dětí spojené se zločiny proti lidské přirozenosti. V knize Zjevení je popsána šelma, která se rouhá Bohu a všemu, co je Boží. Likviduje nejen křesťanství, ale i všechny přirozené hodnoty, zakotvené v Božích přikázáních.
Prezident USA vyhlásil jako prioritu zahraniční politiky prosazování homosexualismu. Tento program má rovněž EU, OSN i světové lóže zednářů. Jde o totální likvidaci všech morálních, rodinných i křesťanských hodnot.
Současný duchovní rozklad má svůj počátek už v polovině minulého století. Tehdy se začala propagovat Freudova psychologie se sexualismem a Jungova psychologie s okultismem. Na Freuda navázal Kinsey se svou zvrácenou tzv. sexuální „výchovou“ propagující pedofilii a homosexualitu. Zároveň byla v celosvětovém měřítku zpopularizována rocková hudba a později techno hudba. Jejich kořeny jsou ve voodoo, za kterým je duch násilí, nečistoty a satanismu.
Do tohoto období spadá také II. Vatikánský koncil, který otevřel dveře herezím a úctě k pohanským démonům (Nostra aetate). Nastoupila kasta heretických teologů – falešných proroků, kteří prosadili antievangelium a ducha světa v církvi. Z nich se rekrutovala současná apostatická hierarchie. Jan Pavel II. změnou Kodexu oficiálně přijal zednáře do církve. Tito řídí „mírovou“ a „toleranční“ politiku Vatikánu. Tento papež skrze „ducha Assisi“ postupně měnil myšlení. Kristova smrt na kříži za naše hříchy je postavena na stejnou úroveň s pohanskou úctou k démonům.
Byzantský katolický patriarchát chce v této době masového zmatku a morálního rozkladu znovu důrazně ukázat na Boží zákony a morální hodnoty.
Ježíš ukazuje na kořen závislosti, když říká: „Kdo žádostivě hledí na ženu (i v představivosti i na pornografii), už s ní zcizoložil ve svém srdci“. Dále ukazuje cestu k osvobození: „Jestliže tě svádí oko, vyloupni je; svádí-li tě k hříchu tvá ruka či noha, utni ji; lépe je pro tebe, vejdeš-li do života zmrzačen, než abys šel s oběma rukama či nohama do pekla, do ohně neuhasitelného, kde jejich červ neumírá a oheň nehasne.“ (srov. Mk 9,43-48)
Ježíš nevyžaduje fyzické useknutí ruky či nohy, ale vyžaduje, aby bylo přeseknuto spojení mezi myšlenkou, která by chtěla zneužít ruku či nohu ke hříchu. Useknutí je moment. Zároveň vyjadřuje bolest. „Vyloupni oko a odhoď“. Skrze zevnější oko vešel do vnitřního oka – obrazivosti – obraz, který vyvolává žádostivost, zotročuje vůli a klame rozum. Je nutno tuto nečistou představu z vnitřního oka vyloupnout a odhodit. Uvědom si přitom, že Bůh tě vidí. Tento moment bude zveřejněn před Božím soudem. Rovněž si uvědom realitu své smrti a realitu věčného zavržení (Mk 9,43-48).
Na jiném místě Ježíš vybízí k zapření sama sebe a k lásce k bližnímu. Čistá láska k bližnímu je oběť, neboli umírání svému egoismu. V instituci rodiny, kde je otec, matka a děti, jsou k obětování se jeden pro druhého, tedy k vycházení ze svého egoismu, přirozené podmínky. V manželství má i sexualita svůj řád. Je spojena s předáváním života a se vzájemnou zodpovědností. Výchova dětí vyžaduje obětující se lásku. Řád daný Bohem, který se nazývá rodina, člověka formuje, aby vyšel z otroctví a temnoty egoismu. Egoismus je spojen s démonskou pýchou a nezřízenou žádostivostí. Ty vešly Adamovou neposlušností Božímu příkazu do lidské přirozenosti a narušily ji. Pravdivá morálka i pedagogika, pravdivá životní filosofie a evangelijní psychologie počítá s realitou zla a hříchu. Správná výchova dětí je současně sebevýchovou obou manželů. Lživé filosofie, psychologie a sexuologie, škola, kultura, sdělovací prostředky dnes tendenčně oddělují sexualitu od zodpovědnosti. Tím vědomě klamou mladou generaci a ničí funkci rodiny, čímž pak nejvíce trpí děti. Je zdůrazňován sex bez zodpovědnosti, který činí z lidí otroky, vede k egoismu, cynismu, k rozbíjení rodinných svazků a k zabíjení nenarozených dětí. Protipřirozená sexualita nejvíce šíří smrtelnou chorobu AIDS, rozkládá lidskou psychiku, disponuje k alkoholismu, narkomanii, k depresím, zločinnosti, vraždám a sebevraždám (euthanasie).
Dnes, na počátku třetího tisíciletí, je pod velkým manipulačním nátlakem vnucováno antievangelium a antidesatero. Na místo morálních a duchovních hodnot přicházejí antihodnoty a antizákony. Místo řádných rodin, které tvoří muž, žena a děti, jsou prosazovány pseudo-rodiny, které tvoří dva sexuálně zvrácení lidé, kteří si kupují děti k morálnímu zneužívání.
Dříve rodiče i škola jednotně formovali mladou generaci k zodpovědnému manželství a rovněž k pravdivým vztahům k bližnímu postaveným na spravedlnosti a lásce. Vůbec nepřipadalo v úvahu, aby děti byly školou naváděny na sexuální život, dokonce zvrhlý. Ani ve škole ani na veřejnosti se děti nemohly beztrestně dopouštět amorálnosti a zla.
Co se týče zodpovědné přípravy na manželství, největším příkladem byli mladým lidem vlastní rodiče a nejúčinnějším prostředkem křesťanská výchova. Ještě v minulém století se v křesťanských státech pokládalo za samozřejmost, že ti, kdo přijímali svátost manželství, zachovali předmanželskou čistotu. Manželský a rodinný život vyžaduje zapírání sebe, obětavost a manželskou věrnost. Ta je dnes nejlepší ochranou před všemi pohlavními a dokonce smrtelnými chorobami (AIDS). Ještě před 60-ti lety rozvody téměř neexistovaly. Manželská nevěra byla hodnocena jako zrada a těžký hřích. Úcta k rodičům se zachovávala až do jejich smrti i po ní. Tento Boží řád rodiny, na kterém byla vybudována Evropa, vytvářel dětem podmínky šťastného rodinného zázemí. Kde jsou morální hodnoty, tam je život, kde jsou antihodnoty, tam je smrt!
Pravdivý morální život vyžaduje celoživotní boj proti systému lži a zlu v nás a ve světě. K tomu je potřebná duchovní síla. Náš
Spasitel Ježíš Kristus přemohl na kříži ducha lži i kořen zla – hřích. Proto základem našeho spasení – pravdivého křesťanství – je obrácení, tedy osobní přijetí Ježíše Krista: „Těm, kteří Ho přijali, dal moc stát se Božími dětmi.“ (J 1,12) Ježíš zemřel za Tebe! Jeho krev tě očišťuje od všech tvých hříchů. (1J 1,7) On ti dá svého Ducha a sílu přemáhat lež a zlo. V Něm máš pravé štěstí a život věčný! (1J 5,10-13)
Kopie:
- Kongresmanům USA
- Prezidentům členských států Rady Evropy
- Poslancům Evropského parlamentu
- Státní sekretariát Vatikánu
- Masmédia
Přiložené soubory
|
Stáhnout Boží zákony contra antizákony (17.2.2012) .DOC 44.0 kB |






