Okultní kořeny juvenilní justice

„V Tófetu, který je v Údolí syna Hinómova, postavili posvátná návrší a spalovali své syny a své dcery ohněm. To jsem jim nepřikázal, ani mi to nepřišlo na mysl.“ (Jer 7, 31)

Když analyzujeme předkřesťanské představy o rodině, zjišťujeme, že nejlepší plod manželství – prvorozený – byl určen na kultovní oběť k naklonění si bohů. Komu se přinášeli v oběť prvorození? Zpočátku pohanskému bohu úrodnosti – Baalovi s hlavou dobytka a podobným bytostem, které se jmenují „legie“.

Podívejme se do historie Punských válek. Vzpomeňte si na slavný výrok římského tribuna Cata: „Kartágo musí být zničeno.“ Co způsobilo takovou nesmiřitelnost s tímto bohatým a sadami kvetoucím městem, kde žily tisíce lidí, kteří neočekávali žádné potíže? Jedním z důvodů, které můžeme připustit, byl brutálně krutý zvyk přinášení v oběť malých dětí všemocnému božstvu Molochovi (Baalovi). Existoval v starověkých krajinách Blízkého východu, o čemž svědčí historie. Chrámová stráž v noci vtrhávala do domů občanů a vedla děti na záhubu. Vybírány byly děti z „dobrých“ rodin. Nešťastné dítě hynulo ve strašných mukách. Pohřbít je bylo po lidsky nemožné. V břiše kolosální sochy Baala byla obrovská pec. Dítě položili do rukou sochy, které se daly do pohybu, a pustily oběť dovnitř. Dítě shořelo zaživa a proměnilo se na hrst popela. Svědectví o kultu Molocha se nacházejí jak v právních tak v historických dokumentech a ve starozákonních knihách Bible. V knize Leviticus a Deuteronomium se píše o provádění dětí skrze oheň – jde o pohanský obřad náboženské iniciace (zasvěcení). Proroci hovoří o spalování nebo přinášení dětí jako oběti pohanským bohům. V antickém světě byly lidské oběti běžné v mnoha zejména neárijských a v první řadě neslovanských národech. Když čteme Bibli není možné nedivit se, jak snadno židé odpadali od uctívání pravého Boha a s nadšením přijímali nejkrutější a nelidské formy pohanské modloslužby, zvláště kulty Baala a Molocha. „Všemocnému“ božstvu Baala přinášeli v oběť lidi, a především děti.

Když David vzpomíná na náboženský a morální stav svých předků během 40letého putování arabskou pouští, říká: „Zapomněli na Boha, svou spásu…Pak se spřáhli s Baal-peórem, jedli při obětních hodech k poctě mrtvých model…, smísili se s pronárody, učili se dělat to, co ony, sloužili jejich modlářským stvůrám…obětovali své syny a své dcery běsům. Nevinnou krev prolévali, krev svých synů a dcer, které obětovali modlářským stvůrám Kenaanu, proléváním krve zhanobili zemi“ (Ž 106,21.28.35-38) V současné době je nezbytné pročíst tyto řádky s důkladnou pozorností.

Na barbary – vrahy dětí – přišla odplata: Kartágo bylo srovnáno se zemí. Historie punských válek se stala součástí školních osnov. To, kde bylo město Babylon, Mezopotámie, Fénicie – nikdo kromě archeologů neví. Ale nezadržitelná touha padlého lidstva hubit své děti se nevyčerpala. Prostě teď přijala jiné formy podle specifik současného sociálního pokroku.

Celý svět až do nejzastrčenějších koutů poznal Radostnou zvěst. Posvátné knihy křesťanství učí: dítě je neocenitelný dar od Boha. Ale peklo má své požadavky. Děti ničí různě: potraty, opilstvím a narkomanií rodičů, zločinným zanedbáváním, osirotěním při živých rodičích a osirotěním, když rodiče zemřeli, rozvody, sňatky osob stejného pohlaví, takzvanou "juvenilní justicí" pokrytecky zamaskovanou Konvencí o právech dítěte. Děti dávají Molochovi povstalému z nicoty. A přitom nejde o děti z nejhorších rodin. Opilci, bezdomovci a narkomani se nemusí obávat: na ně los nepadne. „Juvenálka“ bere nejlepší. A přitom na první pohled vše vypadá tiše, spokojně a v rámci tolerance. Žádné celopaly a jiné hrůzy.

Zkusme se však podívat na problém v celosvětovém měřítku. Uvidíme, že civilizace bílého člověka pomalu a neodvratně požírá své potomky, podobně jako starořecký bůh Kronos. Naši krátkozrací současníci obětují své děti idolům emancipace, kariéry, bohatství, smyslnosti, nemorálnosti. Šokují falešné představy svobody a práva. Jaká je to škoda, že Rusko, země se silnými duchovními a morálními základy, se připojilo ke kohortě krajin – příznivců kultu vraždění dětí. Ani zdaleka se nepřipojilo v osobě svých nejlepších zástupců, těch, kteří se obávají o zdraví a blahobyt národa, ale těch, kteří mají plnou hlavu perspektiv globální světlé budoucnosti.

Jak se bránit? Jak chránit nejdražší?

Ne náhodou ideologové a vykonavatelé juvenilních technologii prskají nenávistí, jakmile přijde řeč na Církev. Ne náhodou Bůh dal svým vyvoleným vládu šlapat po hadech, škorpiónech a po veškeré síle nepřítele. Slabě a mdle bojujeme proti zlu. Stále si myslíme, že nás se to nedotkne. Bůh přichází vstříc člověku v takové míře, v jaké se on sám obrací k Bohu. Proč si stěžovat na ty, kteří přišli a zachvátili všechno okolo. Pokud budeme i nadále lhostejní, velmi brzy zůstaneme sami a naše země zpustnou.

Zdroj: http://www.radonezh.ru/analytic/16480.html

http://ruskline.ru/monitoring_smi/2012/06/28/okkultnye_korni_yuvenalnoj_yusticii/