čeština > Publikace UPHKC

Rozjímání nad Mt 7,13-14

Datum vydání :   2016-08-13
Autor:   BKP
Ježíš mluví o těsné bráně a úzké cestě, která vede k životu. Tou těsnou branou jsou Kristova přikázání lásky a tou úzkou cestou je Kristův kříž a Jeho smrt, kterou se vchází do věčného života. Širokou cestou, která vede do záhuby, je cesta egoismu, morální nevázanosti, podvodu a lži, která je mnohdy spojena s démonskými praktikami věštění, magie či spiritismu, de facto uctíváním zla a démonů. Tato cesta vede do věčného zahynutí.Polož si otázku: Kterou cestou jdu já? Širokou cestou hříchu, anebo úzkou cestou následování Krista? Pravá moudrost počítá s koncem, se smrtí a s věčností. Hlupák je duchovně slepý a zapomíná na smrt a věčnost.



Kázání otce patriarchy Eliáše na svátek proroka Eliáše

Datum vydání :   2016-07-21
Autor:   BKP
Duch prorocký je velmi potřebný k vedení Božího lidu. Největším z proroků Starého zákona je prorok Eliáš. Novozákonní prorok Jan Křtitel vlastně přijal ducha proroka Eliáše. Ježíš se o tom několikrát zmiňuje v evangeliu, když mluví o Janu Křtiteli, že on je ten Eliáš, který měl přijít. Pokud se člověk opravdu otevře Boží pravdě, obrátí se, upřímně činí pokání, nechodí v irealitě, ale v realitě a nazývá hřích hříchem, zlo zlem, dobro dobrem, pravdu pravdou a lež lží, pak Duch Boží skrze takového pravdivého člověka může působit. Co znamená prorokovat a co znamená být prorokem? Prorokovat může i malé dítě; Bůh si ho může také použít k určitému konkrétnímu prorockému slovu, avšak prorokem je ten, kdo staví do světla lež, která vede k neštěstí zde na zemi i ve věčnosti, a za toto slovo pravdy, které vnáší život, je pronásledovaný a nenáviděný. Prorok je svědek pravdy. Ukazuje na podstatu Božího slova, protože má Božího Ducha a v Boží síle stojí v pravdě a necouvne z ní. Opravdu, v národě musí být prorocký hlas. Boží slovo říká, že když národ nemá proroky, hyne. Prorok Boží hájí otčinu, která je věčná – věčný život.



Rozjímání nad Mt 7,7

Datum vydání :   2016-07-16
Autor:   BKP
Máme především prosit o dar pokání, aby se nám otevřely oči, ne o hmotné či časné dobro. Máme prosit, abychom chápali evangelium Kristovo, abychom Ježíše milovali a toužili být v modlitbě s Ním. Ti, kteří nejsou ženatí či vdané, by měli také prosit o touhu a sílu žít zasvěceným životem v čistotě, poslušnosti a v chudobě – z lásky ke Kristu a pro spásu duší.



Rozjimani nad Mt 7_6

Datum vydání :   2016-07-02
Autor:   BKP
Co se myslí slovem svaté a co slovem perla? Především má Pán Ježíš na mysli své slovo a Boží tajemství. Naší Perlou je Kristus a Jeho evangelium.  Kdo jsou to psi? Především to jsou církevní farizeové, ale také všichni ti lidé, kteří momentálně nemají dobrý úmysl, ale vědomě se staví proti Kristovu Duchu. V knize Zjevení se píše: „Vně pak budou psi a čarodějníci a smilníci a vrazi a modláři, i každý, kdo miluje a činí lež.“ (Zj 22,15) Kdo jsou to svině? Jsou to lidé vědomě oddáni hříšným vášním (homosexuálové, pedofilové, transsexuálové, smilníci, cizoložníci...), kteří drze vystupují proti evangeliu Kristovu (Božím zákonům) a nechtějí ze svého otroctví hříchu činit pokání.  Pán Ježíš hlásal evangelium chudým a hříšníkům toužícím po odpuštění. Ale zpravidla pomíjel církevníky a pyšné lidi, kteří měli světskou moc. Farizeům a saduceům otevřeně řekl, že jsou hadi a s Herodem nepromluvil ani slovo.



Rozjímání nad Mt 7,1-2

Datum vydání :   2016-06-04
Autor:   BKP
Otázka souzení druhého člověka: Ježíš říká: „Nesuďte a nebudete souzeni“. Je třeba si vyjasnit, co znamená tento požadavek – nesoudit. Neznamená, že máme všechny soudy zrušit a nechat zločince, aby rabovali a zabíjeli a přitom se odvolávat na tento citát z Písma.  Je třeba soudit spravedlivým soudem. Člověk je povinen soudit i sám sebe, a to spravedlivě. Člověk musí sebe soudit, neboli oddělovat od špatných cest a vybírat dobré. A tento soud je nadřízený nebo rodič povinen konat i vůči svým podřízeným či dětem. Pokud nesoudí spravedlivě, je lehkovážný a ponese zodpovědnost za zločiny a nevychovanost. Tedy slovo nesoudit se týká nespravedlivého odsuzování, anebo ukvapeného soudu na nevhodném místě a v nepravý čas. 



Rozjímání nad Mt 6,34

Datum vydání :   2016-05-22
Autor:   BKP
Starosti si děláme automaticky. Co dělat se starostmi? Musíme se je naučit každý den odevzdávat v modlitbě Bohu. To je jediné správné řešení. Když se naučíme dávat své starosti Bohu, modlitba se nám stane každodenní potřebou a náš život se stane plodným. Pán nám bude každý den dávat nové a nové zkušenosti s Jeho mocí a láskou. Rovněž, když na tebe přijde strach před započetím nějaké práce či povinnosti anebo se dostaneš do nečekané situace a nevíš, jak se zorientovat, uvědom si Boží přítomnost a několikrát s vírou opakuj: Ježíši, důvěřuji Ti! Toto ať je tvým heslem, skrze které se několikrát za den s vírou obrátíš na Ježíše: Ježíši, důvěřuji Ti!



Jak vzácná a drahá je krev Ježíše Krista, která nás zbavuje všech našich hříchů

Datum vydání :   2016-05-20
Autor:   BKP
V Ježíši máme vykoupení skrze Jeho svatou krev – totiž odpuštění hříchů. Každý hřích musí být potrestán, a to buď na hříšníku samém, nebo na zástupci hříšníka. Žádný člověk, i kdyby jeho hřích byl sebemenší, tomuto soudu neujde. Buď přijmu, že hřích byl už potrestán na kříži Krista, anebo bude potrestán v ohnivém jezeře, jak o tom mluví Boží slovo. Jak vzácná a drahá tedy je krev Ježíše Krista, která nás zbavuje všech našich hříchů! Počítám já ve svém životě s mocí této krve? Tedy i my máme zvěstovat radostnou zprávu o Božím odpuštění, o moci Kristovy krve, ale to má být naším osobním svědectvím.



Rozjímání nad Mt 6,22-23

Datum vydání :   2016-04-09
Autor:   BKP
Ježíš říká: „Světlem tvého těla je oko. Je třeba si uvědomit, že člověk má oko fyzické a má oko vnitřní – duchovní. Duchovní oko je výrazem vnitřního života. Buď člověk žije podle Božích zákonů, a tedy je moudrý, má světlo moudrosti; anebo žije ve hříchu, dopouští se zla, a pak je v temnotě – duchovně slepý. Toto duchovní oko je vnitřním pohledem na Boha, respektování hlasu svědomí, vnímání, že Bůh všechno vidí a že nic není skryto, co nebude odkryto.„Jestliže i světlo v tobě je temné, jak velká bude potom tma?“ Jestliže světlo svědomí, které Bůh dává, člověk ubíjí a stává se tmou, čeká ho jednou věčná tma zavržení. Co tedy máme dělat? Máme se snažit skrze stálé pokání vcházet do světla, kterým je Kristus a Jeho slovo. Máme se oddělovat od lži a milovat Pravdu, kterou je sám Kristus.



Rozjímání nad Mt 6,19-21

Datum vydání :   2016-03-26
Autor:   BKP
Ježíš nám jednoduchým způsobem ukazuje, že získávat poklady na zemi je velký nerozum. Říká, že mol a rez je ničí a zloději kradou. Navíc, hlavním zlodějem, který všechno ukradne, je smrt. A Ježíš říká: „Buďte připraveni, nevíte dne ani hodiny“.„Ukládejte si poklady v nebi, kde je neničí mol ani rez...“ To je příkaz: máme shromažďovat poklady v nebi. Poklady v nebi shromažďujeme dobrými skutky, bojem se zlem a lží, s hříchem, světem a ďáblem.Klíčovou věcí zde je Ježíšovo slovo: „Neboť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce“. Kde je tvůj poklad? Pokud je tu na zemi, tak ho ztratíš, a pokud o věčný nedbáš, nezískáš ho. Co je tvým pokladem? Tím nejdražším Pokladem je Ježíš. On za tebe zemřel na kříži. On ti připravil věčnou slávu v nebi. Jaký je to pokoj vědět, že to, co si skladuješ v nebi, ti rez nezkazí ani žádný zloděj, dokonce ani smrt neukradne. Buďme moudří tak, jak nás k tomu vybízí Pán Ježíš.



Rozjímání nad J 19,28-29

Datum vydání :   2015-09-12
Autor:   BKP
Ježíš má fyzickou žízeň, jejíž příčinou je ztráta krve při bičování i při ukřižování. Má ale i duchovní žízeň. Dychtí po dokonání díla vykoupení a lásky: „Tak Bůh miloval svět (tebe), že dal svého jednorozeného Syna...“ Ježíš intenzivně touží po dokončení díla spásy. Ale On i v tobě žízní po tvé lásce, po tom, abys ty byl duchovně proměněn, abys byl s Ním v duchovní jednotě. To je cesta následování a cesta kříže. Jde o každodenní zříkání se sebe v malých věcech.



Rozjímání nad J 14,23

Datum vydání :   2014-10-25
Autor:   BKP
Tato slova pronesl Ježíš v noci před svou smrtí. Podobně jako i jiná obsažena v Janovu evangeliu od 13. do 17. kapitoly. Ježíš zde mluví o lásce, která je bezpodmínečně spojena se zachováváním Jeho přikázání. Ježíš, Boží Syn, vystupuje jako zákonodárce ve své vlastní autoritě. Několikrát opakuje: „Ale já vám pravím...“ Ježíš neruší Desatero, naopak, ukazuje na jeho podstatu. Ježíšova přikázání ukazují, že láska k Němu, k Bohu, vyžaduje – ne pouze něco obětovat, ale obětovat všechno.



Rozjímání nad J 14,21

Datum vydání :   2014-10-11
Autor:   BKP
Pravdivá láska k Ježíši není spojena jen s přijetím slova, ale je tu i podmínka: zachovávání Jeho přikázání. Ve skutečnosti jde o následování Krista, což je spojeno se ztrátou duše pro Něho: „Kdo ztratí svou duši pro mě a pro evangelium, ten ji zachrání.“ (Mk 8,35) Pokud učedník zachovává Kristova přikázání, bude milován Otcem i Ježíšem a Ježíš se mu dá poznat (viz v. 21). „Přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek“ (v. 23). Tím se stáváme živým svatostánkem, podobně jako svatá Bohorodička. Tedy poznání Krista nám nezprostředkuje studium teologie, filosofie či psychologie, ale jen a jen láska – agapé – která se projevuje, ne frázemi, ale následováním Krista, tedy zachováváním Kristových přikázání.



Rozjímání nad J 14,20

Datum vydání :   2014-09-27
Autor:   BKP
Jsme v Kristu a On v nás. Ježíš řekl: „V onen den poznáte, že já jsem ve svém Otci, vy ve mně a já ve vás.“ (J 14,20)  Uvědomím si pravdy: 1) Ježíš je Bůh, a je v Otci; 2) My jsme v Kristu ukřižovaném; 3) Vzkříšený Kristus je v nás.



Rozjímání nad J 14,15-16

Datum vydání :   2014-09-13
Autor:   BKP
Tyto další dva týdny vcházej do Boží přítomnosti, do světelného sloupu, pod Kristův kříž vedle Přesvaté Bohorodičky. Tam přijímej poslední Kristovu vůli. Přijetí Přesvaté Bohorodičky je splněním Kristova přikázání: „Milujete-li mě, zachovávejte má přikázání.“ (J 14,15) Přijetí Bohorodičky apoštolem Janem v hodinu Kristovy smrti je programem i pro nás. Skrze Marii a Ducha svatého přišel Ježíš na tento svět. Rovněž skrze Marii a Ducha svatého Kristus přijde i do našich duší a učiní si z nich příbytek (viz J 14,23).



Rozjímání nad J 14,13-14

Datum vydání :   2014-08-30
Autor:   BKP
Tato slova, která Kristus pronesl večer před svou smrtí, navazují na předcházející, v nichž Ježíš odhaluje apoštolům pravdu o tajemství vnitřní jednoty, která je mezi Ním a Otcem. Sjednocující láska mezi tebou a Kristem je podmíněna pravdivým pokáním, tedy zachováváním Kristových přikázání (viz J 14,15.21.23). Prosit ve jménu Ježíše neznamená bezduše vyslovit frázi: „ve jménu Ježíše Krista“. Jde tu o vnitřní jednotu s Kristem skrze pravdivé pokání (viz Mk 1,15). Pokud je tato jednota vytvořena, pak budeš prosit ve shodě s vůlí Kristovou, která je i vůlí nebeského Otce.



Rozjímání nad J 14,9-10

Datum vydání :   2014-08-02
Autor:   BKP
Ježíš hovoří o vnitřním poznání skrze víru a osvícení Duchem svatým. To, že Otec je v Synu a Syn v Otci je tajemstvím, které nám Kristus zvěstuje a Duch svatý nás do něj uvádí. Nestačí vidět Krista fyzicky. Zákoníci a farizeové Krista viděli a mohli se přesvědčit o mimořádných zázracích a nakonec i o Jeho fyzickém vzkříšení, ale zůstali duchovně slepí. Poznat Krista vyžaduje prosté srdce. Toto tajemství Otec zjevuje jen maličkým, a ne moudrým a učeným (srov. Mt 11,25). Ježíš Filipovi zdůrazňuje: „Kdo vidí mne, vidí Otce.“ Nejde tu o fyzické vidění, ale o duchovní. Kdo přijímá Krista, ten vírou přijímá i Otce.



Rozjímání nad J 14,6

Datum vydání :   2014-07-19
Autor:   BKP
Ježíš o sobě říká: „Já jsem cesta, pravda a život.“ Židům Ježíš řekl: „Dříve než byl Abrahám, já jsem.“ (J 8,58) Oni uchopili kamení, aby Ho kamenovali. Totiž jméno Boží znamená Jsoucí. Ježíš hovoří o tom, že je cesta, pravda a život. Ježíš je pravda. Ďábel je lhář a otec lži. Ježíš řekl těm, kteří v Něho uvěřili: „Poznáte pravdu a pravda vás osvobodí“ (J 8,32). Zde nejde o nějakou abstraktní pravdu, ale o vtělenou Boží Pravdu, kterou je Ježíš. On o sobě zároveň říká, že je Život. Opakem života je smrt, a to smrt časná, ale i věčná. Ježíš dává věčný život, a zároveň On jím i je. Říká: „Já jsem vzkříšení a život. Kdo ve mě věří, i kdyby zemřel, bude žít.“ (J 11,25)



Rozjímání nad J 14,1-2

Datum vydání :   2014-07-04
Autor:   BKP
Ve 14. kapitole jsou zachyceny hluboké pravdy, které se týkají tajemství vnitřní jednoty s Kristem a s Nebeským Otcem. I toto tajemství je spojeno s Duchem svatým. O těchto pravdách Ježíš hovořil večer před svou smrtí. V 1. verši Ježíš říká: „Vaše srdce ať se nechvěje“. Toto slovo se týká i tebe osobně. Denně přichází situace v nichž se tvoje srdce chvěje, přichází různé tlaky a strachy, člověk vnímá, jak zlo a lež ničí pravdu a dobro. Co dělat, aby se naše srdce nechvělo a našlo pravý pokoj? Ježíš dává prosté východisko: „Věřte v Boha, věřte i ve mne“. A jak máme věřit? Tak, že si uvědomíme, že Bůh je všemohoucí, a dále, že když On dopouští utrpení, pak vždy dává východisko. Buď dá světlo či sílu, či sám situaci vyřeší.



Rozjímání nad J 13,14-15

Datum vydání :   2014-06-21
Autor:   BKP
Co to znamená pro nás, umývat jeden druhému nohy, jestliže chceme být pravdivými následovníky svého Pána a Učitele? Jde o drobné pokořování před bratrem v Kristu. Jeho duše je poznamenána hříchem, různými zlozvyky, které mě znervózňují a gesty, která automaticky odsuzuji. Tyto jeho zlozvyky, hříchy, duchovní špínu, už ale umyla Kristova krev. Z mé strany jde jen o umývání nohou. Jde o mé pokoření před bratrem, které se ho dotkne a které má způsobit očistu duše! Zároveň já touto službou očišťuji svou duši a užitek má i můj bratr.



Rozjímání nad J 12,27-28

Datum vydání :   2014-06-07
Autor:   BKP
Ježíš ve 27. verši mluví o své duši: „Má duše je teď zarmoucená a co mám říci? ‚Otče, vysvoboď mě z této hodiny‘?“ A Ježíš sám odpovídá: „Ale proto jsem přišel, k této hodině. Otče, oslav své jméno!“ Tato slova jsou příkladem i pro nás. Ve 26. verši Ježíš říká: „Kdo mně chce sloužit, ať mě následuje, a kde jsem já, tam bude i můj služebník.“ Ježíš používá slovo ne sluha, ale otrok (dulos), jak uvádí řecký originál Božího slova.  Otrok cele patří pozemskému pánu a nemá právo od něj odejít, je zcela jeho majetkem. Pozemský pán s ním může naložit, jak chce. My lidé jsme ne pouze služebníky hříchu, ale jsme jeho otroky! Naším pánem je hřích a my mu otročíme. Nechceme si to však přiznat. Kdo nás osvobodí? Jen a jen Boží Syn Ježíš! On nám dává pravou svobodu.